Vědci našli nejmenší dinosauří stopy na Zemi. Jejich tvůrce byl malý jako vrabec

Paleontologové objevili miniaturní otisky dinosauřích končetin. Byly tak drobné, že jejich tvůrce musel být malý asi jako dnešní vrabec, konstatovali vědci. Zatím není jisté, zda stopy patřily dospělému zvířeti nebo mláděti.

Stopy staré přibližně 110 milionů let našel v Jižní Koreji mezinárodní tým paleontologů z Austrálie i Koreje. „Tyto stopy po sobě zanechali masožraví dinosauři, kteří patřili mezi raptory,“ uvedl profesor Anthony Romilio, který se na objevu podílel. Jde o skupinu dinosaurů, mezi které patřili například slavní velociraptoři.

„Tyto nově objevené stopy jsou dlouhé jen asi jeden centimetr, což znamená, že tento dinosaurus byl tak velký, že by se vešel do lidské dlaně,“ popsal tvora, který je zanechal. „Jde o nejmenší dinosauří stopy na světě.“ Aby vědci odhadli jeho velikost, měřili jak délku samotných stop, tak vzdálenosti mezi nimi. Pak postupovali podle standardních metod na výpočet délky končetiny a z ní odvodili i celkovou velikost dinosaura.

„Drobnost těchto stop je opravdu výjimečná, vytvořil je dinosaurus, který byl velký asi jako dnešní vrabec,“ řekl Romilio. Raptoři pokládali na zem jen dva drápy, třetí byl zatažený jako kočičí drápy.

Mládě nebo dospělec?

Vědci podle Romilia zatím neví, jestli se jednalo o stopy neznámého dospělého zvířete, anebo šlo jen o mládě nějakého známého nebo neznámého druhu dinosaura.

Věda podobné případy maličkých dinosaurů zná. „Velmi malé druhy dinosaurů, jako je čínský mikroraptor, byly velké asi jako vrány. Ale i oni měli nohy moc velké na to, aby odpovídaly těm jihokorejským stopám,“ vysvětluje jedinečnost nálezu Romilio.

Pokud to byla mláďata, vědci neví, jakému druhu dinosaura patřily. „Dinosauři, jako byli třeba velociraptor nebo utahraptor, měli totiž větší nohy, než ty z nalezených stop,“ uvedl paleontolog. Vědci měli v tomto případě obrovské štěstí, protože podmínky na tomto místě byly ideální k jejich uchování. Díky tomu se stopy udržely v půdní vrstvě staré 110 milionů let téměř neporušené a dalo se z nich mnohé zjistit.

Vědci sice nemají pro autora záhadných stop zatím název, ale pojmenovali samotné stopy. Ty dostaly jméno Dromaeosauriformipes rarus, což znamená „vzácné stopy vytvořené dromeosaurem, který patřil mezi raptory“. Výzkum vyšel v odborném časopise Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...