V Egyptě odkryli starověkou nekropoli. Našli v ní 40 sarkofágů a tisíc sošek

Čtyřicet kamenných sarkofágů a tisícovku pohřebních sošek našli egyptologové v nově objevené nekropoli jižně od Káhiry. Mezi nálezy je i náhrdelník s hieroglyfickým nápisem „šťastný nový rok“. Podle odhadů se jedná o věci staré zhruba dva a půl tisíce let, které byly součástí pohřebních rituálů. Vědci očekávají, že na nalezišti budou pracovat ještě pět let.

O nálezu informovalo egyptské ministerstvo pro památky. Nekropole pochází z přelomu takzvané Pozdní doby a Ptolemaiovského období, tedy přibližně 330 let před naším letopočtem. Velký hřbitov se nalézá v oblasti Tuna el-Gabal nedaleko města Minjá. Jde tedy o místo přibližně napůl cesty mezi Káhirou a Luxorem.

Archeologové oznámili, že v něm je velké množství hrobek a hrobů: „Budeme potřebovat nejméně dalších pět let, než nekropoli prozkoumáme,“ uvedl egyptský ministr památek Khaled al-Anani. „Jde jen o začátek nového objevu.“

Archeologové začali s vykopávkami v této oblasti už před rokem, když pátrali po pohřebišti v patnáctém nomu – starověký Egypt byl rozdělený do 42 těchto správních jednotek. Dolní Egypt jich měl 20, Horní Egypt 22. Oblast pohřebiště Tuna el-Gabal patřila do 15. nomu v Horním Egyptě, centrem této oblasti bylo město Chemenu neboli Město osmi bohů.

Tamní hrobky byly zasvěcené bohu Thovtovi, který byl uctívaný jako božstvo Měsíce, moudrosti a poznání, přičemž zmíněné Chemenu bylo zřejmě střediskem jeho uctívání. V jedné takové hrobce bylo nalezeno přes 1000 sošek a čtyři alabastrové kanopy, tedy nádoby na uložení vnitřních orgánů, které se tam dávaly při mumifikaci. Patřily vysokému knězi Thovta, jehož mumie byla také nalezena – ozdobená modrými a červenými korálky.

Podle archeologa Mustafy Vazírího bylo zatím lokalizováno osm hrobek a další budou brzy následovat.

Loni egyptští archeologové objevili v oblasti Tuna el-Gabal katakomby se 17 mumiemi z řecko-římské éry, tedy z období mezi 3. stoletím před naším letopočtem a 3. stoletím našeho letopočtu.

Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch. Od svržení někdejšího prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 totiž turistika značně utrpěla, především kvůli násilnostem. Cestovní ruch tvoří významnou část egyptské ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 19 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 23 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.