Velký návrat: archeologové budou opět zkoumat Tutanchamonovu hrobku

Jedna z nejznámějších archeologických lokalit světa zjevně ještě nevydala všechna svá tajemství. Tutanchamonova hrobka v egyptském Údolí králů může podle expertů ukrývat další historické poklady.

Archeologové budou v hrobce egyptského faraona Tutanchamona v Luxoru pátrat detektorem po možné další místnosti. S odkazem na sdělení egyptského ministerstva památek o tom informovala agentura AP. Zkoumání hrobky za účelem najití další komnaty potrvá týden. Podobný pokus se už uskutečnil v minulosti, výsledky však byly neprůkazné.

Nahrávám video

Tutanchamon, který byl panovníkem 18. dynastie, vládl Egyptu v letech 1332 až 1323 před naším letopočtem a zemřel ve věku 17 nebo 18 let. Jeho hrobku na západním břehu Nilu v Luxoru v Údolí králů našel v roce 1922 téměř neporušenou anglický archeolog Howard Carter.

Pro mnohé je Tutanchamon symbolem bohatství starověkého Egypta; jeho hrobka byla naplněná drahými předměty, jako jsou například vozy, truhlice, sochy, alabastrové vázy, zlaté šperky či vějíře z pštrosích per. Snad nejcennější však byla faraonova rakev vyrobená z 1140 kilogramů čistého zlata, v níž byla mumie se zlatou maskou, která je známá po celém světě. Většina z těchto předmětů je vystavena v káhirském muzeu.

Jak žil a zemřel

Teprve nedávno archeologové odhalili příčinu jeho smrti. Starověký egyptský vládce Tutanchamon ve svých devatenácti letech pravděpodobně zemřel na sněť ze zlomeniny spojenou se zimnicí podobnou malárii. Známý faraon také trpěl nadměrným zvětšením mužských prsních žláz a zřejmě měl i problémy se srdcem. 

Vědci také potvrdili, že jeho otcem byl faraon Achnaton (původně Amenhotep IV.). Matkou by mohla být Achnatonova sestra, s níž se král podle tehdejších zvyklostí oženil. S jistotou vědci určili jeho babičku, Amenhotepovu matku, královnu Teje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.