Rozmach uhelných elektráren v Číně ohrožuje naplnění cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tvrdí to nově zveřejněná studie založená na datech americké nevládní ekologické organizace Global Energy Monitor. Čína podle autorů nyní staví nebo se chystá uvést do provozu uhelné bloky o téměř stejném výkonu, jaký mají všechny aktivní uhelné elektrárny v Evropské unii.
Rok 2018 byl po desetiletích prvním, v němž došlo ve zbytku světa k úbytku elektrické energie pocházející z uhlí. Za 18 měsíců od začátku roku 2018 zmenšily dohromady všechny státy kromě Číny výrobu uhelných elektráren o 8,1 gigawatthodin. Ve stejném období však Čína svou produkci zvýšila o 42,9 gigawatthodin.
Místo vlády povolují elektrárny místní úřady
Výstavba uhelných bloků přitom v zemi roste stále vyšším tempem. Za současným rozmachem stojí krátké období mezi zářím 2014 a březnem 2016.
Centrální vláda sice tehdy přestala povolovat výstavbu nových uhelných elektráren, tuto pravomoc ale propůjčila místním úřadům. Ty následně odsouhlasily vznik mnoha bloků, pomocí nichž chtějí dosáhnout energetických cílů stanovených pro jednotlivé provincie. Dnes tak v zemi vznikají nebo se blíží k uvedení do provozu uhelné elektrárny, které vyrobí dalších 147,7 gigawatthodin.
Čína přitom již nyní dosahuje stropu pro uhelnou energii, který stanovila centrální vláda. Od roku 2015 běží většina stávajících zařízení asi na 50 procent svého výkonu. Místní energetické a uhelné zájmové skupiny proto vzhledem k chystanému vzniku dalších elektráren tlačí na Peking, aby strop v příštích obdobích zvýšil. Výstavba nových uhelných elektráren je však podle odborníků z mnoha důvodů zřejmě promrhanou investicí.
Čína ohrožuje klima
Podle autorů studie by přílišný důraz Číny na uhelnou energii mohl mít především dalekosáhlé dopady na boj s klimatickou změnou. Peking se v pařížské klimatické dohodě zavázal, že do roku 2030 dosáhne vrcholu produkce skleníkových plynů. Podle autorů studie by měla Čína omezit výkon svých uhelných elektráren o 40 procent, aby bylo možné do roku 2030 udržet růst světové průměrné teploty do dvou stupňů Celsia oproti období před průmyslovou revolucí.
V současné době ovšem Čína svoje uhelné kapacity naopak velice rychle buduje. Pokud by v tom pokračovala stejným způsobem do roku 2035, vyráběla by sama třikrát více elektrické energie spalováním uhlí, než je celosvětový limit, jejž za účelem dosažení cílů klimatické dohody stanovil Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC).
Autoři studie tvrdí, že osud pařížské klimatické dohody tak nyní víceméně záleží na Pekingu. Centrální vláda může uhelný rozmach podpořit, nebo naopak může přijmout opatření, která povedou k zastavení stávajících projektů a k postupnému uzavírání již fungujících elektráren. Zároveň má možnost svojí politikou firmy a provincie motivovat k tomu, aby volily čistší zdroje energie. Pokud tak neučiní, cíle dohody se podle studie zřejmě naplnit nepodaří.
