Co důležitého se stalo v prvním dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který se na obrazovkách tentokrát výjimečně neobjeví v neděli, ale v pondělí v 18:30 na ČT24.
Týden ve vědě: Od nejvzdálenější hvězdy po korejské zbraně vybavené umělou inteligencí
Čínská vesmírná stanice shořela nad Pacifikem v atmosféře
Trosky první čínské vesmírné stanice Tchien-kung 1 (Nebeský palác) vnikly po druhé hodině ranní středoevropského času 2. dubna nad jižním Pacifikem do atmosféry Země a z velké části při návratu shořely.
Čínský kosmický úřad předtím uváděl, že zařízení by mělo vstoupit do atmosféry mezi 2:11 a 3:33 SELČ nad jižním Atlantikem poblíž Sao Paula. Čínské úřady od začátku ujišťovaly, že lidem nehrozí téměř žádné nebezpečí a dopad větších úlomků stanice na pevninu je nepravděpodobný.
Vědci hlásí objev nejvzdálenější známé hvězdy. Modrý veleobr leží 9,3 miliardy světelných let daleko
Američtí vědci ohlásili objev dosud nejvzdálenější hvězdy, kterou je modrý veleobr vzdálený 9,3 miliardy světelných let od Země. Vesmírný objekt popsali v odborném časopise Nature.
Hvězda, která dostala od svých objevitelů jméno Icarus, se nachází přinejmenším stokrát dál než jiné dosud známé nejvzdálenější hvězdy. Icarus leží ve vzdálené spirálové galaxii. Astronomové sice objevili vícero galaxií, které jsou vzdálenější, ale jejich hvězdy nebyly zatím rozpoznány. Do rekordu, který nyní Icarus drží, nejsou podle agentury Reuters rovněž započítány výbuchy supernov značící zánik hvězd.
Švédští medvědi se přizpůsobili zákonům: Samice začaly využívat mláďata jako živé štíty
Zatímco dříve se samice starávaly o mláďata asi 18 měsíců, v současné době se tato doba zvýšila na dva a půl roku. Medvědice jsou v této době nelovitelné, zákon a přítomnost mláďat jim dávají tu nejlepší možnou ochranu před lovci. „Obecně platilo, že před rokem 1995 mláďata následovala své matky přibližně po dobu jednoho a půl roku,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu, který tento jev zkoumal, profesor Swenson.
Nyní však s medvíďaty zůstává delší dobu čím dál více matek – tím zvyšují šance na přežití pro ně i pro mláďata. „Dokud má medvědice mláďata, je v bezpečí. Tlak lovu způsobil změnu v množství samic, které se starají o mláďata déle než rok a půl,“ uvádějí biologové.
Čeští vědci se vrátili z Antarktidy. Počasí jim nepřálo, zamrzala čidla
Účastníkům letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity nepřálo počasí, teploty byly nižší než obvykle. I tak našli zajímavé lišejníky, další poznatky přinesl výzkum mikroorganismů. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse.
Výprava trvala asi tři měsíce, rekordních 19 účastníků zamířilo k jižnímu pólu koncem loňského roku, zpět se vrátili v neděli. Proti předchozímu roku jim ale nepřálo počasí.
Ostrava má svůj virus. Podle vědců se OstraVirus nepodobá žádnému jinému na Zemi
Vědci z Ostravské univerzity objevili při výzkumu biodiverzity dosud neznámý virus. Přišli na něj náhodou a pojmenovali ho symbolicky OstraVirus. Svůj úspěch už prezentují biologům ve světě, článek o jejich objevu totiž vyšel v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. Uvedl to mluvčí univerzity Adam Soustružník.
„Není (objevený virus) podobný žádnému jinému viru na planetě Zemi. Je tak odlišný, že jsme museli použít speciální výpočetní metody, abychom vůbec potvrdili jeho virovou povahu. Zatím nedokážeme říct, zda se jedná pouze o nový druh, čeleď nebo celou říši, jisté však je, že se s ním dosud nikdo nikdy nesetkal, a to je velká věc, která se v životě vědce neděje často,“ uvedl vedoucí laboratoře a původem ukrajinský vědec Vjačeslav Jurčenko.
Tajemství ptačí super-navigace odhaleno: vděčí za ni speciálnímu proteinu
Pro vědce byla schopnost vnímat magnetické pole dlouho záhadou. Později přišli s hypotézou, že ptáci fungují jako jakési živé kompasy, a to díky velkému množství buněk bohatých na železo, které mají v zobácích. Tato možnost byla ve hře desítky roků. V posledních letech ale přibývá důkazů, že za tuto schopnost by mohl mít zodpovědnost protein v ptačích očích.
Nyní vědci rovnou u dvou ptačích druhů v podstatě ve stejné době tyto proteiny se schopností „šestého smyslu“ úspěšně popsali. Na konci března u zebřiček pestrých a v lednu u červenek obecných. Obě studie vyšly v prestižních časopisech. U obou druhů ptáků vědci upozornili na protein Cry4, který se nachází v sítnici. Je citlivý na světlo; pokud mají vědci pravdu, právě on je tím, co umožňuje ptákům navigovat po celé planetě. Zatím se takovou látku u zvířat nikdy popsat nepodařilo.
Korejský institut vyvíjel zbraně s umělou inteligencí. Zbytek světa ho teď bojkotuje
Více než 50 odborníků v oblasti umělé inteligence ze 30 států světa hodlá bojkotovat prestižní jihokorejský vědeckotechnický institut KAIST. Informovala o tom agentura Reuters, podle které je důvodem spolupráce ústavu s největšími jihokorejskými společnostmi na vývoji zbraní. Experti hodlají bojkotovat akce pořádané jihokorejským institutem a přeruší i spolupráci na výzkumných projektech.
Letos v únoru otevřel KAIST společně s jihokorejskou firmou pro výrobu kazetové munice Hanwha Systems nové centrum pro vývoj logistických systémů, navigace bezpilotních podmořských plavidel, sledovacích zařízení a dalších technologií využívajících umělou inteligenci. Světoví odborníci nyní požadují, aby KAIST přerušil vývoj podobných technologií bez „smysluplného lidského dohledu“.