Účastníkům letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity nepřálo počasí, teploty byly nižší než obvykle. I tak našli zajímavé lišejníky, další poznatky přinesl výzkum mikroorganismů. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse.
Čeští vědci se vrátili z Antarktidy. Počasí jim nepřálo, zamrzala čidla
Česká expedice v Antarktidě 2018 (zdroj: ČT24)
Výprava trvala asi tři měsíce, rekordních 19 účastníků zamířilo k jižnímu pólu koncem loňského roku, zpět se vrátili v neděli. Proti předchozímu roku jim ale nepřálo počasí.
10 let české polární stanice (zdroj: ČT24)
„Dorazili jsme těsně po sněhové bouři, takže vyloďovat technický materiál, to byla těžká fyzická práce. V první třetině nám hodně komplikoval práci sníh, v poslední třetině zase mráz,“ řekl účastník expedice Miloš Barták.
Podle něj tři týdny v březnu bylo asi minus 15 stupňů Celsia, zamrzl zdroj pitné vody i čidla ve vodě. Průměrná březnová teplota se v místě přitom pohybuje kolem tří stupňů pod nulou. V Česku bylo tehdy paradoxně ještě chladněji, kolem minus 20 stupňů.
Náročná sezona
Vědci opět shromažďovali poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat bezpilotní systém. „Tentokrát to kvůli počasí nebylo jednoduché, k letům a mapování jsme využívali každou vhodnou příležitost,“ uvedla Michaela Kňažková.
Co bude dělat česká expedice v Antarktidě? (zdroj: ČT24)
Vědci na ostrově mimo jiné potvrdili vzácný výskyt lišejníku, který se sice hojně vyskytuje na severní polokouli, na jižní je ale jen ve třech lokalitách, z toho v Antarktidě na jediné. „Za úspěch lze považovat i nález keříčkovitého typu lišejníku, který dosud nebyl z oblasti antarktického poloostrova, respektive z jeho východního pobřeží, potvrzen,“ uvedl Barták. V budoucnu by podle něj na stanici mohl být pro další výzkumy postaven i experimentální skleník.
Expedice s ochrannou známkou
Letos vědci poprvé oficiálně výrobcům testovali oblečení, jako spodní prádlo či boty. Testovali však například i stavební hmoty či polymery nebo větrné elektrárny. „Jsou vystaveny podmínkám v Antarktidě, srovnáváme, jak ty věci trpí ve srovnání s podmínkami u nás,“ uvedl Daniel Nývlt, který výpravu zastřešuje.
Univerzita si už zaregistrovala ochrannou známku Testováno v Antarktidě. Toto označení budou moct v budoucnu získat výrobky či zařízení, jež se osvědčí v extrémních podmínkách ledového kontinentu.
Mendelova polární stanice loni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo zhruba 50 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.