Čeští vědci se vrátili z Antarktidy. Počasí jim nepřálo, zamrzala čidla

Nahrávám video

Účastníkům letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity nepřálo počasí, teploty byly nižší než obvykle. I tak našli zajímavé lišejníky, další poznatky přinesl výzkum mikroorganismů. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse.

Výprava trvala asi tři měsíce, rekordních 19 účastníků zamířilo k jižnímu pólu koncem loňského roku, zpět se vrátili v neděli. Proti předchozímu roku jim ale nepřálo počasí.

Nahrávám video

„Dorazili jsme těsně po sněhové bouři, takže vyloďovat technický materiál, to byla těžká fyzická práce. V první třetině nám hodně komplikoval práci sníh, v poslední třetině zase mráz,“ řekl účastník expedice Miloš Barták.

Podle něj tři týdny v březnu bylo asi minus 15 stupňů Celsia, zamrzl zdroj pitné vody i čidla ve vodě. Průměrná březnová teplota se v místě přitom pohybuje kolem tří stupňů pod nulou. V Česku bylo tehdy paradoxně ještě chladněji, kolem minus 20 stupňů.

Náročná sezona

Vědci opět shromažďovali poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat bezpilotní systém. „Tentokrát to kvůli počasí nebylo jednoduché, k letům a mapování jsme využívali každou vhodnou příležitost,“ uvedla Michaela Kňažková.

Nahrávám video

Vědci na ostrově mimo jiné potvrdili vzácný výskyt lišejníku, který se sice hojně vyskytuje na severní polokouli, na jižní je ale jen ve třech lokalitách, z toho v Antarktidě na jediné. „Za úspěch lze považovat i nález keříčkovitého typu lišejníku, který dosud nebyl z oblasti antarktického poloostrova, respektive z jeho východního pobřeží, potvrzen,“ uvedl Barták. V budoucnu by podle něj na stanici mohl být pro další výzkumy postaven i experimentální skleník.

Expedice s ochrannou známkou

Letos vědci poprvé oficiálně výrobcům testovali oblečení, jako spodní prádlo či boty. Testovali však například i stavební hmoty či polymery nebo větrné elektrárny. „Jsou vystaveny podmínkám v Antarktidě, srovnáváme, jak ty věci trpí ve srovnání s podmínkami u nás,“ uvedl Daniel Nývlt, který výpravu zastřešuje.

Univerzita si už zaregistrovala ochrannou známku Testováno v Antarktidě. Toto označení budou moct v budoucnu získat výrobky či zařízení, jež se osvědčí v extrémních podmínkách ledového kontinentu.

Mendelova polární stanice loni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo zhruba 50 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 9 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 14 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 15 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.