Čeští vědci se vrátili z Antarktidy. Počasí jim nepřálo, zamrzala čidla

Nahrávám video
Česká expedice v Antarktidě 2018
Zdroj: ČT24

Účastníkům letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity nepřálo počasí, teploty byly nižší než obvykle. I tak našli zajímavé lišejníky, další poznatky přinesl výzkum mikroorganismů. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse.

Výprava trvala asi tři měsíce, rekordních 19 účastníků zamířilo k jižnímu pólu koncem loňského roku, zpět se vrátili v neděli. Proti předchozímu roku jim ale nepřálo počasí.

Nahrávám video
10 let české polární stanice
Zdroj: ČT24

„Dorazili jsme těsně po sněhové bouři, takže vyloďovat technický materiál, to byla těžká fyzická práce. V první třetině nám hodně komplikoval práci sníh, v poslední třetině zase mráz,“ řekl účastník expedice Miloš Barták.

Podle něj tři týdny v březnu bylo asi minus 15 stupňů Celsia, zamrzl zdroj pitné vody i čidla ve vodě. Průměrná březnová teplota se v místě přitom pohybuje kolem tří stupňů pod nulou. V Česku bylo tehdy paradoxně ještě chladněji, kolem minus 20 stupňů.

Náročná sezona

Vědci opět shromažďovali poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat bezpilotní systém. „Tentokrát to kvůli počasí nebylo jednoduché, k letům a mapování jsme využívali každou vhodnou příležitost,“ uvedla Michaela Kňažková.

Nahrávám video
Co bude dělat česká expedice v Antarktidě?
Zdroj: ČT24

Vědci na ostrově mimo jiné potvrdili vzácný výskyt lišejníku, který se sice hojně vyskytuje na severní polokouli, na jižní je ale jen ve třech lokalitách, z toho v Antarktidě na jediné. „Za úspěch lze považovat i nález keříčkovitého typu lišejníku, který dosud nebyl z oblasti antarktického poloostrova, respektive z jeho východního pobřeží, potvrzen,“ uvedl Barták. V budoucnu by podle něj na stanici mohl být pro další výzkumy postaven i experimentální skleník.

Expedice s ochrannou známkou

Letos vědci poprvé oficiálně výrobcům testovali oblečení, jako spodní prádlo či boty. Testovali však například i stavební hmoty či polymery nebo větrné elektrárny. „Jsou vystaveny podmínkám v Antarktidě, srovnáváme, jak ty věci trpí ve srovnání s podmínkami u nás,“ uvedl Daniel Nývlt, který výpravu zastřešuje.

Univerzita si už zaregistrovala ochrannou známku Testováno v Antarktidě. Toto označení budou moct v budoucnu získat výrobky či zařízení, jež se osvědčí v extrémních podmínkách ledového kontinentu.

Mendelova polární stanice loni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo zhruba 50 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...