Švédští medvědi se přizpůsobili zákonům: Samice začaly využívat mláďata jako živé štíty

Samice švédských medvědů se naučily bránit se před lovci tím, že lépe využívají tamní zákony. Popsali to biologové v odborném časopise Nature Communications.

„Člověk je nyní ve Švédsku evoluční silou v životě medvědů,“ popsal situaci profesor Jon Swenson, který se na výzkumu podílel. Co přesně se tedy stalo?

Ve Švédsku je medvěd hnědý často lovený – smí ho zabít každý, aniž by k tomu potřeboval speciální povolení. Existuje jediná výjimka: nesmí se lovit medvědi v rodinných skupinách. „Osamocená samice má ve Švédsku čtyřikrát větší pravděpodobnost, že ji někdo uloví, než pokud by byla s mládětem,“ vysvětluje profesor Swenson.

Medvěd hnědý
Zdroj: Pixabay

Jeho výzkumný tým se věnoval studiu života švédských medvědů dvaadvacet let a během té doby se mnohé změnilo. Vědci si všimli, že samice medvědů si v posledních letech začínají osvojovat strategii, která jim pomáhá přežít. V podstatě se jedná o obdobu lidského živého štítu – medvědice se před lovci ukrývají za mláďaty.

Výběr mezi lovci a mláďaty

Zatímco dříve se samice starávaly o mláďata asi 18 měsíců, v současné době se tato doba zvýšila na dva a půl roku. Medvědice jsou v této době nelovitelné, zákon a přítomnost mláďat jim dávají tu nejlepší možnou ochranu před lovci. „Obecně platilo, že před rokem 1995 mláďata následovala své matky přibližně po dobu jednoho a půl roku,“ uvedl Swenson.

Nyní však s medvíďaty zůstává delší dobu čím dál více matek – tím zvyšují šance na přežití pro ně i pro mláďata. „Dokud má medvědice mláďata, je v bezpečí. Tlak lovu způsobil změnu v množství samic, které se starají o mláďata déle než rok a půl,“ uvádějí biologové.

Jak dlouho se medvědice starají o mláďata
Zdroj: Nature Communications

Tento jev je dobře viditelný a jasně pozorovatelný: mezi lety 2005 a 2015 se množství samic, které se starají o mláďata o rok déle, zvýšilo ze 7 procent na 37 procent. Taková změna má pochopitelně i další následky – podle vědců to zpomaluje medvědí životní cyklus. Což je vlastně pro medvědice i nevýhodné – pokud u sebe mají mláďata, nemohou se pářit, takže to vede k menšímu počtu narozených medvíďat.

Medvědicím se tak evolučně nevyplatí častěji se rozmnožovat; snižují tím totiž svou šanci na přežití. „Platí to zejména v oblastech, kde jsou medvědi pod velkým tlakem lovců – právě zde se samicím vyplatí zůstávat s mláďaty nejdéle,“ dodává profesor Swenson.