Třetina chráněných území světa je ohrožená. Proniká do nich člověk

Třetinu světových chráněných území včetně národních parků ohrožuje lidská činnost. Tvrdí to studie mezinárodního týmu vědců, podle nichž jsou lokality chráněné zákonem často ohrožovány zemědělstvím, zástavbou či budováním silnic. Nejhorší je situace v hustě obydlených oblastech Asie, Afriky i Evropy, uvádí výzkum publikovaný magazínem Science.

Celková rozloha chráněných území ohrožovaných člověkem je podle studie téměř šest milionů čtverečních kilometrů, což je více než plocha všech států EU dohromady.

„Vlády tvrdí, že příroda je na těchto místech chráněna, což ve skutečnosti není pravda,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie, profesor James Watson z americké Společnosti pro ochranu přírody (WCS), která spolu s australskými a kanadskými univerzitními vědci data pro výzkum shromáždila.

Chráněných území přibývá, kvalita nestojí za nic

„Jde o hlavní příčinu faktu, že biodiverzita stále katastroficky klesá, navzdory tomu, že v posledních desetiletích pořád přibývá chráněných území,“ podotkl podle listu The Independent.

Rozloha chráněných území se podle studie od roku 1992 přibližně zdvojnásobila, o efektivitě jejich ochrany to však rozhodně říci nelze.

Vědci dlouhodobě tvrdí, že klesající počet živočišných a rostlinných druhů je jedním ze zásadních problémů planety a je ze značné části způsoben lidskou činností.

Chráněná území v centrech měst: fungují jen naoko

Podle studie jsou problematická místa především v hustě obydlených oblastech, kde dochází k významným zásahům do chráněných oblastí, které často nemají status nejpřísněji chráněných národních parků. Některé vlády podle studie připustily, aby přes chráněná území vedly dálnice, vznikala tam zemědělská půda či rovnou obytná zástavba.

Vědci zkoumali stav celkem 50 000 území s různým stupněm ochrany. Zatímco o vážném ohrožení lidskou činností lze podle studie mluvit na třetině těchto území, důkazy lidské činnosti jakkoli škodící přírodě zaznamenal výzkum až na 90 procentech chráněných lokalit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 9 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 10 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 14 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 14 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 16 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
7. 12. 2025

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
7. 12. 2025
Načítání...