V české přírodě v posledních 20 letech výrazně ubylo sýčků obecných, což byla dříve vůbec nejčastěji se vyskytující sova. Její populace se ztenčila o více než 90 procent. V Česku zbývá odhadem asi 130 párů. Důvodem je například změna způsobu zemědělství.
Podle Martina Šálka z České společnosti ornitologické (ČSO) je potřeba rychle jednat a chránit zbylou populaci těchto ohrožených sov. ČSO proto od letošního roku začala s monitoringem a ochranou sýčků.
Pro sýčky je problémem zejména takzvaná intenzifikace zemědělství, která obecně ohrožuje polní ptáky. Zmizelo mnoho pastvin ležících v blízkosti stavení, což je právě pro sýčky ideální prostředí. Přišli tak o vhodná loviště s hojnou nabídkou velkého hmyzu. Nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musejí krmit mláďata, kterých při nízké nabídce potravy vyvádějí méně.
Podivné mizení sýčků
Podle Šálka sice v posledních letech opět pastvin přibývá, sýčků ale nikoliv. „Stejně alarmující je ale i zmenšení oblasti výskytu sýčků a pokles hustoty jednotlivých populací, které jsou u nás nyní řídce roztroušené na několika posledních lokalitách, a jsou tudíž mnohem více náchylné k vyhynutí,“ uvedl Šálek.
V Česku nyní sýčkům vadí také tuhé zimy s větším množstvím sněhu. K hnízdění využívají téměř výhradně lidské stavby, proto je ohrožuje i člověk.
„Množství sýčků, kteří uhynou na následky lidské činnosti, je vysoké. Časté jsou například případy, kdy sýčka srazí auto. Sovy se také mohou ocitnout v pasti, kterou pro ně představuje například komín, fukar, sud nebo napajedlo s hladkými okraji, ze kterého se sýček nedokáže sám dostat,“ podotkl Šálek.
Úbytek sýčků se netýká jen Česka, ale zasáhl celou střední Evropu, a v některých zemích západní a severní Evropy je situace dokonce ještě kritičtější. V sousedním Polsku, východním Německu, Rakousku i Slovensku se populace sýčků dramaticky snížily a v Dánsku nebo Lucembursku je sýček dokonce na pokraji vyhynutí.
