Sýčků ubylo o 90 procent, v Česku zbývá posledních 130 párů

V české přírodě v posledních 20 letech výrazně ubylo sýčků obecných, což byla dříve vůbec nejčastěji se vyskytující sova. Její populace se ztenčila o více než 90 procent. V Česku zbývá odhadem asi 130 párů. Důvodem je například změna způsobu zemědělství.

Podle Martina Šálka z České společnosti ornitologické (ČSO) je potřeba rychle jednat a chránit zbylou populaci těchto ohrožených sov. ČSO proto od letošního roku začala s monitoringem a ochranou sýčků.

Nahrávám video

Pro sýčky je problémem zejména takzvaná intenzifikace zemědělství, která obecně ohrožuje polní ptáky. Zmizelo mnoho pastvin ležících v blízkosti stavení, což je právě pro sýčky ideální prostředí. Přišli tak o vhodná loviště s hojnou nabídkou velkého hmyzu. Nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musejí krmit mláďata, kterých při nízké nabídce potravy vyvádějí méně.

Podivné mizení sýčků

Podle Šálka sice v posledních letech opět pastvin přibývá, sýčků ale nikoliv. „Stejně alarmující je ale i zmenšení oblasti výskytu sýčků a pokles hustoty jednotlivých populací, které jsou u nás nyní řídce roztroušené na několika posledních lokalitách, a jsou tudíž mnohem více náchylné k vyhynutí,“ uvedl Šálek.

V Česku nyní sýčkům vadí také tuhé zimy s větším množstvím sněhu. K hnízdění využívají téměř výhradně lidské stavby, proto je ohrožuje i člověk.

„Množství sýčků, kteří uhynou na následky lidské činnosti, je vysoké. Časté jsou například případy, kdy sýčka srazí auto. Sovy se také mohou ocitnout v pasti, kterou pro ně představuje například komín, fukar, sud nebo napajedlo s hladkými okraji, ze kterého se sýček nedokáže sám dostat,“ podotkl Šálek.

Úbytek sýčků se netýká jen Česka, ale zasáhl celou střední Evropu, a v některých zemích západní a severní Evropy je situace dokonce ještě kritičtější. V sousedním Polsku, východním Německu, Rakousku i Slovensku se populace sýčků dramaticky snížily a v Dánsku nebo Lucembursku je sýček dokonce na pokraji vyhynutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.