Sonda Hajabusa 2 vypustila na asteroid Ryugu dva roboty. Budou tam poskakovat a odebírat vzorky

Japonská sonda Hajabusa 2 v pátek u asteroidu Ryugu úspěšně vypustila dvojici robotických aparátů. Ty už podle telemetrických dat dosedly na povrch. Japonská vesmírná agentura JAXA na tiskové konferenci uvedla, že úspěšné přistání zatím pouze předpokládá, neboť čeká na potvrzující informace. Roboty mají z asteroidu odebrat vzorky, zpátky na Zemi se má sonda vrátit v roce 2020.

Sonda Hajabusa se v pátek přiblížila na vzdálenost 55 metrů od povrchu asteroidu a vypustila kontejner MINERVA-II 1, ve které je dvojice robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B. Aparáty, z nichž každý váží zhruba jeden kilogram, mají válcovitý tvar, jejich průměr je 18 centimetrů a výška sedm centimetrů. Jsou vybaveny kamerami, teplotními senzory, akcelerometrem a gyroskopem.

Hajabusa 2
Zdroj: JAXA

JAXA prozatím nezískala snímky potvrzující úspěšné přistání, ze získaných technických dat ale dosednutí předpokládá. Agentura vychází mimo jiné z údajů o elektrickém napětí, které u robotů pokleslo přesně v okamžiku, kdy by se dostaly do stínu, pokud by byly na povrchu.

Skákající roboty

Zajímavý je způsob pohybu robotů po povrchu. Kvůli mimořádně nízké přitažlivosti není možná jízda, neboť by aparát od asteroidu odpoutala, rovery proto budou poskakovat. Každý skok, který potrvá 15 minut, umožní přesun robota až o 15 metrů, uvedl portál Space.com.

Sonda Hajabusa 2 nese ještě kontejner MINERVA-II 2, ve kterém je robot Rover-2, a přistávací modul německé výroby MASCOT. Německý aparát by měl dosednout na asteroid počátkem října, Rover-2 pak až v příštích měsících.

S prvním sběrem vzorků z povrchu JAXA počítá na konci října. Příští rok v březnu či dubnu pak sonda vystřelí na asteroid projektil, který na povrchu vytvoří malý kráter. Z jeho nitra pak chce JAXA odebrat vzorek.

Takto si Hajabusa vyfotila vlastní stín při cestě k asteroidu
Zdroj: JAXA

Příběh, který změní dějiny

Sonda se na vesmírnou pouť vydala v prosinci 2014, letos v červnu pak dorazila k asteroidu, u kterého setrvá do listopadu či prosince 2019.

Asteroid Ryugu je od Země vzdálený zhruba 280 milionů kilometrů. Anglicky psaný název tělesa, které má průměr zhruba jeden kilometr, odkazuje na japonský mytologický podmořský palác Rjugu, tedy Dračí palác. Podle tradice se k němu na želvě vydal rybář, který se odtud vrátil s tajemnou krabičkou. Podobně by se měla k Zemi v roce 2020 vrátit i sonda Hajabusa 2 se vzorky.

Expedice Hajabusa 2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.