Proti rakovině vaječníků by mohly pomoci laktobacily, ukazuje český výzkum

Nahrávám video

Prevencí rakoviny vaječníků u žen s určitou genetickou mutací by podle výzkumu s účastí českých lékařů z 1. gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce mohla být změna bakterií v poševním prostředí. Pomoci by podle nich mohly laktobacily, tedy bakterie mléčného kvašení, jejich užití chtějí dál zkoumat. Výsledky výzkumu otiskl časopis Lancet.

Riziko nádoru má v České republice asi 1,7 procenta žen, ročně jich onemocní kolem šesti stovek. Vědci se zaměřili na pacientky s poruchami genu BRCA1 a BRCA2, u nichž je riziko až 60 procent nebo vyšší. Dosud jedinou účinnou možností prevence bylo odstranění vaječníků a vejcovodů. Genetická vyšetření, která mutaci odhalí, ale zatím nejsou kvůli vyšší ceně běžně využívaná.

Výzkum prokázal, že ženy se specifickým zastoupením bakterií v pochvě rakovinou vaječníků onemocní častěji. „Pacientky s tímto typem nádoru a některé ženy s velmi vysokým rizikem jeho vzniku mají jiné bakteriální prostředí v pochvě než ženy, které rakovinu vaječníků nemají,“ vysvětlil přednosta kliniky Michal Zikán.

„Víme, že poševní bakteriální prostředí dokážeme ovlivnit, mechanismem je dodání konkrétních druhů laktobacilů. Naši představu o změně poševního prostředí laktobacilem musí nyní potvrdit další výzkum. Pravdivost této teze ověříme v horizontu několika málo let,“ dodává.

Zlepšená prevence pomůže všem

Laktobacily jsou bakterie běžně obsažené v trávicím ústrojí. Bývají součástí například doplňků stavy, které se doporučují při užívání antibiotik. Do pražského výzkumu bylo zapojeno 360 žen s rakovinou vaječníků a 220 s dědičnou genetickou mutací z několika evropských zemí, polovina z nich z Česka.

„Testována by měla být každá nemocná s rakovinou vaječníků, protože genetickou predispozici můžeme předvídat právě jen na základě výskytu nádorů. V ČR zatím toto vyšetření podstupuje pouze třetina žen s nádorem vaječníku, ošetřující lékaři je zkrátka neindikují,“ podotkl Zikán. Pro zdravé pacientky s dědičnou dispozicí k tomuto typu nádoru by podle něj měla vzniknout specializovaná centra.

Nejdůležitější v prevenci rakoviny vaječníků jsou podle lékařů pravidelné kontroly u gynekologa s vyšetřením vaječníků ultrazvukem vaginální sondou. Každá cysta nebo solidní útvar na vaječníku by měly být pravidelně kontrolovány a eventuálně ověřeny biopsií k vyloučení nádoru.

Léčba tohoto typu rakoviny kombinuje operaci, chemoterapii, biologickou a hormonální léčbu. Pouze pětatřicet procent žen má šanci, že bude žít i pět let od diagnózy. Pokud ale nemoc lékař odhalí včas, roste šance na vyléčení až na devadesát procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 11 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.