Přelomový a taky hodně riskantní, takový byl vánoční let Apolla 8. Členové jeho posádky před 50 lety jako první lidé obletěli Měsíc. Jejich velitel krátce na to navštívil Prahu a dal rozhovor Československé televizi. Originál filmového pásu se pak ale skoro na půl století ztratil.
Na Štědrý den před padesáti lety se astronautům americké NASA podařil husarský kousek: mise Apollo 8 vystoupila z oběžné dráhy Země a po třech dnech letu se dostala na orbitu Měsíce, po které obletěla tohoto průvodce modré planety celkem desetkrát.
Že mise skončí úspěchem, nebylo vůbec samozřejmé: byl to vůbec první pilotovaný let rakety Saturn V s lidmi na palubě; plně dobudovaný nebyl systém řízení letu ani komunikace a do té doby selhával i pohon lodi. Američané totiž spěchali a přeskočili i přípravné mise, jen aby je nepředčili ruští kosmonauté. Informace CIA totiž naznačovaly, že se k tomu Rusové chystají.
Pilot velitelského modulu Jim Lovell, pilot lunárního modulu William Anders a velitel Frank Borman vážně hazardovali. „Let Apolla 8 byl zřejmě ten vůbec nejnebezpečnější. Neplánovali jsme letět k Měsíci tak brzy. Rozhodli se to udělat jen se čtyřmi měsíci tréninku,“ vzpomínal později Lovell.
- Raketa Saturn V odstartovala z floridského misu Canaveral 21. prosince 1968.
- Do dějin se mise zapsala jako první, která obletěla s lidskou posádkou Měsíc. K tomu došlo na Štědrý den.
- Frank Borman, William Anders a James Lovell se tak jako vůbec první lidé dostali mimo oběžnou dráhu kolem Země a jako vůbec první lidé spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Létali kolem něj něco málo přes 20 hodin, během nichž pořídili přes 1300 snímků.
- Na Zemi se v pořádku vrátili 27. prosince. Jejich let trval šest dní, tři hodiny a necelou jednu minutu a svět mohl jeho průběh sledovat v pěti živých televizních přenosech.
Nemrzí mě, že jsem nebyl na Měsíci, přiznal šéf mise v rozhovoru pro ČST
Risk ale vyšel, mise Apollo 8 vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce a astronauti odvysílali své Vánoční poselství lidstvu. Po úspěšném přistání v Pacifiku se tři muži stali hrdiny Spojených států.
A v květnu 1969 se jejich velitel Borman překvapivě objevil v okupovaném Československu na mezinárodní kosmické konferenci. S tehdejšími redaktory zahraniční redakce Československé televize se setkal na vyhlídce z Hradčanského náměstí v Praze.
Dostal třeba otázku, zda nelituje, že na Měsíc nevstoupil, ale „pouze“ ho obletěl. „Ne, opravdu ne. Do projektu jsem nevstupoval s osobní ambicí být prvním mužem na Měsíci,“ odpověděl Borman.
Oba redaktoři, kteří s astronautem hovořili, ale záhy poté emigrovali. Originál filmu tak roky ležel v šuplíku ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře, který materiál dostal od zaměstnanců televize. Ti si ale nebyli jistí, co na filmu je.
„Potom, co redaktor Doubek emigroval, tak se vyklízel kompletně jeho pracovní stůl. Domů jsem odešel s igelitovým sáčkem, ve kterém byl ten materiál. Poprvé jsem ho viděl ve střižně České televize,“ prozradil Kolář.
