Polští dobrovolníci bojují proti invazivním druhům – ty totiž čím dál více ohrožují ty původní. Problémem jsou pro celý ekosystém a také pro člověka. Řešení nebude snadné – podle zoologů je míra přežití exotických druhů vyšší, než se původně domnívali.
Polští dobrovolníci kontrolují pasti ve vodních nádržích poblíž Lublinu. A nacházejí v nich želvy, které patří buď do amerických mokřadů nebo terária – želvy nádherné a žlutolící. Podle Bartolomieje Gorzowského je nezodpovědní chovatelé vypustili do polské přírody a obojživelníci nejen, že přežili, ale začali dokonce ohrožovat tamní ekosystém. Nemají tu totiž přirozené nepřátele.
„Jako větší a silnější vytlačují tyto želvy naši původní želvu bahenní z jejího přirozeného prostředí. To je problém. Další dva faktory se ale často podceňují a já se obávám, že jsou ještě důležitější. Ohrožují totiž rovnováhu ekosystému. Měli bychom zmínit, že jedna tato želva spořádá za rok až deset kilogramů jiker a potěru. To ohrožuje ekosystém a je to velmi nebezpečné. Navíc mohou do prostředí zanášet patogeny, často takové, které se tu zatím nevyskytovaly a původní druhy vůči nim nejsou imunní,“ uvádí Bartolomiej Gorzowski, předseda nadace Epicrates.
Želvy přenášejí nepůvodní bakterie – a to je problém
Polský Národní veterinární ústav odebral a prozkoumal vzorky krve, výkalů a tkáně invazivních želv a potvrdil, že obsahují hned několik druhů bakterií, které se v místním prostředí doposud přirozeně nevyskytovaly.
„Výsledky našeho výzkumu už ukázaly, že invazivní druhy želv zavlekly do našeho prostředí nové druhy chlamydií. Izolovali jsme u nich navíc různé druhy bakterií, jako salmonelu, shewanellu, bakterii, která může být infekční i pro ostatní zvířata. Pro naše původní želvy, ryby a dokonce i ptáky a lidi,“ popisuje hloubku problému Dariusz Wasyl z Národního veterinárního institutu.
Želvy likvidují místní ryby a obojživelníky svou žravostí a narušováním potravního řetězce, kromě dopadu na místní faunu ale mohou ohrozit i člověka. V takovém případě by už zásah zřejmě nezůstal jen na dobrovolnících.
„Je zajímavé, že první skupina bakterií, která je pro nás zřejmě nová, vykazuje podobnost s chlamýdiemi, které jsou nakažlivé i pro lidi. Proto výskyt těchto želv v prostředí, kde lidé často tráví svůj volný čas, může představovat riziko pro veřejné zdraví,“ potvrzuje Monika Szymanska-Czerwinká z Národního veterinárního institutu.
Vědci odhadují, že od roku 1989, kdy se otevřely polské hranice, se do země dovezl přes jeden milion želv ze Severní i Jižní Ameriky. Až třetina z nich mohla skončit ve volné přírodě. Ještě v roce 2016 se jich v okolí Lublinu podařilo odchytit 54. Letos je to už kolem 25 za měsíc.
