Oční kapky a čočky nové generace pomohou miliardám lidí. Pracují na nich vědci z Heyrovského ústavu

Syndrom suchých očí trápí miliardy lidí na světě a jejich počet stále narůstá. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR patří ve výzkumu této nemoci ke světové špičce a je jediným, kde se zabývají přípravou očních kapek zcela nové generace.

Vědci z Heyrovského ústavu zároveň připravují prototyp biomimetického čipu a sní o kontaktních čočkách, které by samy dle potřeby uvolňovaly léčivé látky.

Syndrom suchých očí patří k nejčastějším oftalmologickým problémům v současnosti. K poruchám slzného filmu totiž dochází zejména s narůstajícím věkem a celosvětově trápí podle různých odhadů 5–35 procent obyvatel, tedy miliardy lidí. S nárůstem průměrného věku života bude tato nemoc postihovat stále větší počet lidí.

Způsob, jakým proteiny pronikají skrz lipidovou vrstvu do očí
Zdroj: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Skupina Dr. Lukasze Cwiklika z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR je přitom jediným vědeckým pracovištěm na světě, kde se syndromu suchých očí věnují na molekulární úrovni. „Zabýváme se modelováním slzného lipidového filmu, velmi tenké vrstvičky, která chrání vrchní část oka. Tato vrstva drží vodní vrstvu na očích a zabraňuje tak odpařování a vysušování, protože teplota oka je téměř 40 stupňů Celsia,“ vysvětluje vedoucí týmu Lukasz Cwiklik.

Oční kapky poprvé pod mikroskopem

Právě ve výzkumu lipidové vrstvy na rohovce oka na molekulární úrovni jsou Češi jediní na světě. „Jako první jsme objevili a publikovali, že slzný film, který se skládá de facto ze dvou vrstev – vodního a právě lipidového povlaku – je přirozeně velmi neuspořádaný. Nyní hledáme cesty, jak skrze tuto docela chaotickou vrstvu dostat požadované látky. Jedním z našich cílů je vyvinout novou generaci očních kapek,“ dodává.

Letošní první prototypy organických čipů z pražských laboratoří
Zdroj: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Současné oční kapky obsahují hojivé a zklidňující látky, podle Lukasze Cwiklika však fungují pouze na fenomenologické, neboli předpokládané bázi: „Je to zvláštní, ale skutečně jsme první, kdo zkoumá účinnost kapek přímo na molekulární úrovni. Podařilo se nám tak například pochopit, proč určitá látka pomáhá rovnoměrněji rozprostřít slzný film po celém oku. Nyní zkoumáme další látky a věříme, že výsledkem bude nejen hlubší poznání ochranné funkce slzného filmu, ale zejména nová generace očních kapek.“ Na výzkumu spolupracují s farmaceutickým průmyslem, konkrétně s Japonci a Francouzi.

Neuron Impuls za biomimetický čip

  • Lukasz Cwiklik, PhD, DSc působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského od roku 2010. Předtím se věnoval vědecké práci v Izraeli a v Praze, akademické vzdělání získal na Jagellonské univerzitě v polském Krakově.

Kromě vývoje účinnějších kapek do očí pracují v Heyrovského ústavu také na konstrukci tzv. biomimetického čipu. „Biomimetický čip simuluje úzce vymezenou oblast lidského těla, v našem případě oko,“ vysvětluje Cwiklik. „Je nemožné zkoumat účinky látek na živých očích. Proto jsme vytvořili prototyp, který by měl funkci horní vrstvy oka simulovat a to včetně milisekundových mrknutí každých 15 až 20 sekund. Po každém mrknutí totiž oční víčko vyprodukuje novou ochrannou vrstvu,“ dodává. Právě na pokračování ve vývoji prototypu organického čipu obdrží letos v prosinci Lukasz Cwiklik prestižní grant Neuron Impuls v oblasti chemie. „Do roka chceme mít funkční čip. Díky takovému čipu budeme moci zkoumat funkci slzného filmu mnohem důkladněji a především prakticky, nejen skrze počítačové simulace,“ upozorňuje vědec.

Dlouhodobějším cílem je pak vyvinout kontaktní čočky, které by samy uvolňovaly hojivé a uklidňující látky do očí podle toho, jak je potřeba. „V tomto ohledu pokukujeme po společnosti Google. Ta již pracuje na čočkách, které by samy měřily obsah cukru v organismu a upozornily, když je zvýšený. My však chceme jít ještě dál a trochu odlišnou cestou,“ uzavírá Lukasz Cwiklik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 11 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...