Oceánologové detailně zmapovali podmořskou horu Sur Ridge. Ukázali zranitelnost ekosystémů

Říká se, že o hlubinách oceánů toho víme méně než o Měsíci. A je to částečně pravda – povrch našeho přirozeného satelitu je zmapován detailněji než mořské dno. Nyní to chce změnit výzkumný institut MBARI, který začal zcela detailně mapovat geologicky a biologicky zajímavé oblasti.

Asi 60 kilometrů vzdušnou čarou od kalifornského města Monterey, kde institut MBARI (Monterey Bay Aquarium Research Institute) sídlí, leží v oceánu velký podmořský útvar Sur Ridge. Tento skalnatý hřeben se tyčí 500 metrů nad mořským dnem a díky svým vlastnostem je vyhledávaným místem pro mořský život.

  • Sur Ridge měří přes 20 kilometrů.
    V nejširším místě má v průměru asi čtyři kilometry.
    Má vrcholy a údolí, ale průměrně je 500 metrů vysoký.

V prosinci 2013 se výzkumníci z MBARI a amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) vydali na šestidenní výzkumnou plavbu, aby zdokumentovali život na dně kaňonu Monterey. Výzkumná mise probíhala natolik dobře a skončila dříve, než se plánovalo, že se vědci rozhodli prozkoumat i Sur Ridge. Tato oblast mořského dna totiž byla v té době zcela nezmapovaná a člověkem prakticky nedotčená.

Oceánologové moc netušili, co by si vlastně měli od návštěvy tohoto místa slibovat, ale hned první záběry, které poslala dálkově ovládaná miniponorka Doc Ricketts, ukázaly rozlehlé a velmi bujné korálové zahrady plné různých forem života, jež se usadily na vrcholu tohoto rozeklaného hřebene.

Vědce oblast natolik zaujala, že na toto místo podnikli několik dalších expedic – k jeho dokonalému zmapování použili prakticky všechny nástroje, které má pro tyto účely moderní věda k dispozici.

Unikátní systém

Tato lokalita se nachází poměrně blízko pobřeží, takže se sem snadno dají dopravit různé přístroje – a současně slouží jako perfektní model pro studium hlubokomořských ekosystémů. Ze dna Tichého oceánu se sice podobně jako Sur Ridge tyčí k hladině tisícovky jiných podmořských hor, ale protože leží daleko od civilizace, je většina z nich jen špatně prostudovaná.

Sur Ridge je domovem mnoha rostlinných i živočišných druhů, jako jsou obrovské sukovité korály a houby podobné antickým amforám. Leží uprostřed prázdných plochých bahnitých plání, které vypadají podobně jako pouště na pevnině – a Sur Ridge v nich slouží podobně jako oázy. Jenže stejně jako oázy jsou tyto oblasti zranitelné vůči dopadům lidské činnosti, včetně nadměrného rybolovu a změny klimatu.

Mapa Sur Ridge
Zdroj: MBARI

Výzkum MBARI se zaměřil především na sledování křehkých korálových společenství – a dokázal je pomocí moderních technologií dokonale zmapovat.

Vědci tak získali velmi precizní obrázek toho, jak tamní život vypadá a jaká je jeho struktura. Z tisícovek snímků poskládali komplexní pohled, který představili ve videu. Mimo jiné během analýzy fotografií odhalili přes 260 druhů ryb a bezobratlých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.