Oceánolog Piccard se dostal do míst, kde bylo méně lidí než na Měsíci

Nejslavnější oceánolog Jacques Piccard změnil svůj obor. Dokázal proniknout do míst, kam se před ním nikdo nevydal a téměř nikdo ho v tom nedokázal napodobit.

Před 95 lety, 28. července 1922, se narodil švýcarský oceánolog Jacques Piccard, který v roce 1960 společně s Američanem Donaldem Walshem uskutečnil rekordní hloubkový sestup pod hladinu moře. Piccard byl synem slavného vynálezce a dobyvatele stratosféry a mořských hlubin fyzika Augusta Piccarda.

Nahrávám video
První ponor na dno Mariánského příkopu
Zdroj: ČT24

Svému otci Jacques pomáhal ve 40. letech 20. století s konstrukcí prvního batyskafu (podmořského výzkumného plavidla). V lednu 1960 se společně s Američanem Donaldem Walshem v místě zvaném Challenger Deep v Mariánském podmořském příkopu, 400 kilometrů jihozápadně od ostrova Guam v Tichém oceánu, dotkli dna v batyskafu Trieste v rekordní hloubce 10 916 metrů, a zároveň zjistili, že i zde existuje život.

Počátkem 60. let Jacques s pomocí svého otce postavil první ponorku pro turisty. Jejich plavidlo PX-8 Auguste Piccard, dlouhé 28,5 metru a určené pro 40 pasažérů, bylo při příležitosti Expa 1962 spuštěno do vod Ženevského jezera a stalo se vzorem pro většinu pozdějších turistických ponorek.

Genialita se dědí

Vášnivým pokračovatelem svých předků - vědců a dobrodruhů - je i Jacquesův syn, psychiatr Bertrand. Společně s Britem Brianem Jonesem se v březnu 1999 stali prvními vzduchoplavci, kteří obletěli v balónu zeměkouli bez mezipřistání.

Trieste
Zdroj: ČTK

Jacques Piccard zemřel 1. listopadu 2008 ve svých 86 letech.

Třetí v řadě

Třetím člověkem, který se po Piccardovi a Walshovi dostal na dno Mariánského příkopu, byl americký filmař James Cameron. 

Krátce před osmou hodinou ráno 25. března 2012 Cameronova ponorka Deepsea Challenger sestoupila v Marianském příkopu ke dnu hlubiny Challenger. Dosáhla hloubky 10 898 metrů, uvedla tehdy National Geographic Society, která byla partnerem expedice. 

  • Na Měsíci bylo celkem 12 lidí: Neil Armstrong, Buzz Aldrin, Pete Conrad, Alan Bean, Alan Shepard, Edgar Mitchell, David Scott, James Irwin, John Young, Charles Duke, Eugene Cernan a Harrison Schmitt.

„Jen jsem tam seděl, díval se oknem ven a pozoroval tu pustou, bezútěšnou měsíční planinu,“ řekl na tiskové konferenci po návratu na hladinu. Uvedl také, že se cítil velmi osaměle. „Je tam opravdový pocit izolace, kdy si uvědomíte, jak jste malincí tam dole v tom rozlehlém černém neprozkoumaném prostoru.“

Režisér také podotkl, že doufal, že na dně Mariánského příkopu uvidí nějakou neznámou hlubinnou příšeru. Nakonec ale nic takového nespatřil. Všiml si jen malých tvorů připomínajících krevety.

Část expedice ale podle plánů nevyšla. Na dně Mariánského příkopu selhalo mechanické rameno ponorky, kterým chtěl Cameron odebrat vzorky kamenů a případně i hlubinných živočichů. Na hladinu se tak žádný vzorek dostat nepodařilo.

Ponor do takovéto hloubky je velmi riskantní kvůli extrémním tlakům, jakým musí plášť ponorky čelit. Ten na dně hlubiny Challenger odpovídá tlaku, jakým by na prst působily tři sportovně-užitkové vozy SUV. „Když se potápíte, tak musíte věřit, že inženýři udělali vše správně,“ řekl před ponorem Cameron.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...