Oceánolog Piccard se dostal do míst, kde bylo méně lidí než na Měsíci

Nejslavnější oceánolog Jacques Piccard změnil svůj obor. Dokázal proniknout do míst, kam se před ním nikdo nevydal a téměř nikdo ho v tom nedokázal napodobit.

Před 95 lety, 28. července 1922, se narodil švýcarský oceánolog Jacques Piccard, který v roce 1960 společně s Američanem Donaldem Walshem uskutečnil rekordní hloubkový sestup pod hladinu moře. Piccard byl synem slavného vynálezce a dobyvatele stratosféry a mořských hlubin fyzika Augusta Piccarda.

Nahrávám video

Svému otci Jacques pomáhal ve 40. letech 20. století s konstrukcí prvního batyskafu (podmořského výzkumného plavidla). V lednu 1960 se společně s Američanem Donaldem Walshem v místě zvaném Challenger Deep v Mariánském podmořském příkopu, 400 kilometrů jihozápadně od ostrova Guam v Tichém oceánu, dotkli dna v batyskafu Trieste v rekordní hloubce 10 916 metrů, a zároveň zjistili, že i zde existuje život.

Počátkem 60. let Jacques s pomocí svého otce postavil první ponorku pro turisty. Jejich plavidlo PX-8 Auguste Piccard, dlouhé 28,5 metru a určené pro 40 pasažérů, bylo při příležitosti Expa 1962 spuštěno do vod Ženevského jezera a stalo se vzorem pro většinu pozdějších turistických ponorek.

Genialita se dědí

Vášnivým pokračovatelem svých předků - vědců a dobrodruhů - je i Jacquesův syn, psychiatr Bertrand. Společně s Britem Brianem Jonesem se v březnu 1999 stali prvními vzduchoplavci, kteří obletěli v balónu zeměkouli bez mezipřistání.

Trieste
Zdroj: ČTK

Jacques Piccard zemřel 1. listopadu 2008 ve svých 86 letech.

Třetí v řadě

Třetím člověkem, který se po Piccardovi a Walshovi dostal na dno Mariánského příkopu, byl americký filmař James Cameron. 

Krátce před osmou hodinou ráno 25. března 2012 Cameronova ponorka Deepsea Challenger sestoupila v Marianském příkopu ke dnu hlubiny Challenger. Dosáhla hloubky 10 898 metrů, uvedla tehdy National Geographic Society, která byla partnerem expedice. 

  • Na Měsíci bylo celkem 12 lidí: Neil Armstrong, Buzz Aldrin, Pete Conrad, Alan Bean, Alan Shepard, Edgar Mitchell, David Scott, James Irwin, John Young, Charles Duke, Eugene Cernan a Harrison Schmitt.

„Jen jsem tam seděl, díval se oknem ven a pozoroval tu pustou, bezútěšnou měsíční planinu,“ řekl na tiskové konferenci po návratu na hladinu. Uvedl také, že se cítil velmi osaměle. „Je tam opravdový pocit izolace, kdy si uvědomíte, jak jste malincí tam dole v tom rozlehlém černém neprozkoumaném prostoru.“

Režisér také podotkl, že doufal, že na dně Mariánského příkopu uvidí nějakou neznámou hlubinnou příšeru. Nakonec ale nic takového nespatřil. Všiml si jen malých tvorů připomínajících krevety.

Část expedice ale podle plánů nevyšla. Na dně Mariánského příkopu selhalo mechanické rameno ponorky, kterým chtěl Cameron odebrat vzorky kamenů a případně i hlubinných živočichů. Na hladinu se tak žádný vzorek dostat nepodařilo.

Ponor do takovéto hloubky je velmi riskantní kvůli extrémním tlakům, jakým musí plášť ponorky čelit. Ten na dně hlubiny Challenger odpovídá tlaku, jakým by na prst působily tři sportovně-užitkové vozy SUV. „Když se potápíte, tak musíte věřit, že inženýři udělali vše správně,“ řekl před ponorem Cameron.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 27 mminutami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 6 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 8 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.