Oceánolog Piccard se dostal do míst, kde bylo méně lidí než na Měsíci

Nejslavnější oceánolog Jacques Piccard změnil svůj obor. Dokázal proniknout do míst, kam se před ním nikdo nevydal a téměř nikdo ho v tom nedokázal napodobit.

Před 95 lety, 28. července 1922, se narodil švýcarský oceánolog Jacques Piccard, který v roce 1960 společně s Američanem Donaldem Walshem uskutečnil rekordní hloubkový sestup pod hladinu moře. Piccard byl synem slavného vynálezce a dobyvatele stratosféry a mořských hlubin fyzika Augusta Piccarda.

9 minut
První ponor na dno Mariánského příkopu
Zdroj: ČT24

Svému otci Jacques pomáhal ve 40. letech 20. století s konstrukcí prvního batyskafu (podmořského výzkumného plavidla). V lednu 1960 se společně s Američanem Donaldem Walshem v místě zvaném Challenger Deep v Mariánském podmořském příkopu, 400 kilometrů jihozápadně od ostrova Guam v Tichém oceánu, dotkli dna v batyskafu Trieste v rekordní hloubce 10 916 metrů, a zároveň zjistili, že i zde existuje život.

Počátkem 60. let Jacques s pomocí svého otce postavil první ponorku pro turisty. Jejich plavidlo PX-8 Auguste Piccard, dlouhé 28,5 metru a určené pro 40 pasažérů, bylo při příležitosti Expa 1962 spuštěno do vod Ženevského jezera a stalo se vzorem pro většinu pozdějších turistických ponorek.

Genialita se dědí

Vášnivým pokračovatelem svých předků - vědců a dobrodruhů - je i Jacquesův syn, psychiatr Bertrand. Společně s Britem Brianem Jonesem se v březnu 1999 stali prvními vzduchoplavci, kteří obletěli v balónu zeměkouli bez mezipřistání.

Trieste
Zdroj: ČTK

Jacques Piccard zemřel 1. listopadu 2008 ve svých 86 letech.

Třetí v řadě

Třetím člověkem, který se po Piccardovi a Walshovi dostal na dno Mariánského příkopu, byl americký filmař James Cameron. 

Krátce před osmou hodinou ráno 25. března 2012 Cameronova ponorka Deepsea Challenger sestoupila v Marianském příkopu ke dnu hlubiny Challenger. Dosáhla hloubky 10 898 metrů, uvedla tehdy National Geographic Society, která byla partnerem expedice. 

  • Na Měsíci bylo celkem 12 lidí: Neil Armstrong, Buzz Aldrin, Pete Conrad, Alan Bean, Alan Shepard, Edgar Mitchell, David Scott, James Irwin, John Young, Charles Duke, Eugene Cernan a Harrison Schmitt.

„Jen jsem tam seděl, díval se oknem ven a pozoroval tu pustou, bezútěšnou měsíční planinu,“ řekl na tiskové konferenci po návratu na hladinu. Uvedl také, že se cítil velmi osaměle. „Je tam opravdový pocit izolace, kdy si uvědomíte, jak jste malincí tam dole v tom rozlehlém černém neprozkoumaném prostoru.“

Režisér také podotkl, že doufal, že na dně Mariánského příkopu uvidí nějakou neznámou hlubinnou příšeru. Nakonec ale nic takového nespatřil. Všiml si jen malých tvorů připomínajících krevety.

Část expedice ale podle plánů nevyšla. Na dně Mariánského příkopu selhalo mechanické rameno ponorky, kterým chtěl Cameron odebrat vzorky kamenů a případně i hlubinných živočichů. Na hladinu se tak žádný vzorek dostat nepodařilo.

Ponor do takovéto hloubky je velmi riskantní kvůli extrémním tlakům, jakým musí plášť ponorky čelit. Ten na dně hlubiny Challenger odpovídá tlaku, jakým by na prst působily tři sportovně-užitkové vozy SUV. „Když se potápíte, tak musíte věřit, že inženýři udělali vše správně,“ řekl před ponorem Cameron.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...