Oáza naděje: kambodžský Mekong se zotavuje, přírodovědci tam našli vzácnou kožnatku

Ochránci přírody objevili na písčitém břehu řeky Mekong hnízdo želvy kožnatky, jednoho z nejohroženějších druhů želv na světě. V širším okolí Mekongu se našlo také 115 nových živočišných a rostlinných druhů. Informovala o tom organizace Wildlife Conservation Society (WCS).

Hnízdo želvy, jejíž odborný název je kožnatka Cantorova, se našlo v oblasti mezi kambodžskými provinciemi Kratie a Stungtreng. Jde zřejmě o vůbec poslední místo, kde se kožnatky ještě rozmnožují.

Nahrávám video

Kožnatka dorůstá do délky dvou metrů a váhy 50 kilogramů. Dožívá se až 100 let, z nichž 95 stráví zahrabaná v písku nebo bahně. Pod krunýřem o průměru až 150 centimetrů se skrývá dlouhý krk, který umí tato želva velmi rychle vysunout a uchvátit kořist. K tomu, že patří k mimořádně ohroženým druhům, přispělo i to, že její maso a vejce jsou mimořádně chutné.

Dokud v roce 2007 nebylo objeveno několik těchto zvířat právě mezi Kratie a Stungtrengem, předpokládalo se, že na kambodžské straně Mekongu už žádné kožnatky nežijí. Její hnízda jsou od té doby přísně chráněna a podle údajů WCS se od roku 2007 podařilo zachránit přes 370 snůšek, z nichž se vylíhlo více než 8500 želv.

O nadějné situaci v širší oblasti Mekongu svědčí nová zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Vědci tam objevili 115 nových druhů – 88 rostlinných a dále 11 druhů obojživelníků, stejné množství plazů, tři savce a dva druhy ryb. Jde o velké území pokrývající části Kambodže, Laosu, Barmy, Thajska a Vietnamu. K nováčkům patří například nádherně vybarvená žába, objevená ve vápencovém pohoří ve Vietnamu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled