Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032, řekl agentuře Reuters Gerald Sanders, jeden z vědců NASA.
„Co je velké, pokryté vodou, ale stokrát sušší než Saharská poušť? To není hádanka, ale Měsíc!“
Těmito slovy začíná příspěvek NASA na webové stránce o vodě a ledu na Měsíci. Přítomnost vláhy na odvráceně straně Měsíce potvrdili vědci až v roce 2018, u přivrácené strany to trvalo další dva roky.
NASA chce dostat astronauty zpět na Měsíc v rámci mise Artemis do roku 2025, ačkoliv se spekuluje, že termín se pravděpodobně zpozdí. Klíčovou součástí mise podle Sanderse bude mimo jiné zjistit, jak by šly využít přirozené zdroje Měsíce k přilákání komerčních investic.
Zdroje jsou
„Zatím investujeme do prozkoumávání, snažíme se zmapovat zdroje, abychom zajistili, že vnější investice bude dávat smysl a povede k vývoji a produkci,“ řekl Sanders na konferenci těžařů v australském Brisbane.
„Zatím jsme doslova jen na povrchu,“ dodal s tím, že NASA hodlá už v příštích týdnech poslat k Měsíci testovací vrtné zařízení. Vzorky měsíční půdy chce pak odebrat Australský úřad pro vesmír v roce 2026.
NASA o „měsíční zlaté horečce“ psala na svém webu už v roce 2015. Voda přítomná na Měsíci může být podle úřadu použita nejen k udržení života na přirozené družici Země, ale také k výrobě raketového paliva, a tedy pro další vesmírný průzkum. Vzácné horniny pak ke zpracování a využití na Zemi.
NASA ujišťuje, že těžba na Měsíci by prakticky neovlivnila život na Zemi, například příliv a odliv moří, větší otázkou je však význam Měsíce pro kultury naší civilizace.
