Jak zachránit lesy? Plaťte lidem, ať je nekácí, navrhují vědci

Jak zabránit odlesňování? Zaplaťte farmářům, aby nekáceli stromy. Vyplývá to z rozsáhlé analýzy jako zdaleka nejefektivnější metoda.

Zatímco se ekologové přou o to, jak nejúčinněji zabránit odlesňování, američtí vědci přicházejí s jednoduchým řešením: zaplaťte farmářům v chudých zemích za to, že nebudou kácet stromy na svých pozemcích. S odkazem na nově zveřejněnou studii v časopisu Science o tom informovala agentura Reuters.

Nahrávám video

Rychlost odlesňování ve 121 ugandských vesnicích, kde majitelé pozemků dostali 28 dolarů (627 Kč) za každý hektar půdy, na kterém nepokáceli stromy, se během dvou let snížila o více než polovinu. Podle studie výsledek programu tak výrazně překonal náklady.

V rámci boje proti globálnímu oteplování by podle vědců měla podobná opatření být uplatněna i v jiných zemích, kde jsou velké pralesy – například v Brazílii, Kongu či Peru.

Peníze budou, lesy ne

„Když pomyslíte na škody způsobené globálním oteplováním, tak zaplatit lidem, aby nekáceli stromy je efektivní a cenově výhodné řešení,“ uvedla ekonomka Seema Jayachandranová, která se na studii podílela. „Je to jednoduchý nápad a přínosy jsou větší než náklady,“ dodala.

Vědci doufají, že část z několika miliard dolarů, které na základě pařížské dohody o klimatu z roku 2015 bohaté státy přislíbily chudým zemím na boj proti změně klimatu, by mohla být použita podobně jako v Ugandě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 18 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.