Hranici oteplení o 1,5 stupně překročí lidstvo už během pěti let, varuje WMO

Podle nové analýzy klimatických trendů může svět překročit hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia proti předprůmyslové éře už během příštích pěti let. Lidstvo podle ní nedělá nic hůř než v předchozích studiích, podařilo se vylepšit předpovědní model.

Světová meteorologická organizace (WMO) a britský meteorologický úřad uvedly čtyřicetiprocentní pravděpodobnost, že průměrná roční globální teplota překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti dobám před průmyslovou revolucí. A to znamená prolomení hranice, kterou by svět podle Pařížské klimatické dohody neměl ve svém zájmu překročit.

Podle aktualizované globální desetileté klimatické předpovědi Meteorologického úřadu existuje devadesátiprocentní pravděpodobnost, že alespoň jeden rok v období 2021–2025 bude nejteplejší v historii.

Průměrná roční globální teplota v příštích pěti letech bude pravděpodobně nejméně o 1 °C vyšší než v předindustriálním období, a to v rozmezí 0,9-1,8 °C, uvedla agentura.

„Tohle je víc než jen statistika,“ řekl generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Zvyšující se teploty znamenají více tání ledu, vyšší hladiny moří, více vln veder a dalších extrémních projevů počasí a také větší dopady na potravinovou bezpečnost, zdraví, životní prostředí a udržitelný rozvoj.“

V přelomové pařížské dohodě o klimatu z roku 2015 se státy zavázaly omezit nárůst globální teploty na „výrazně méně“ než dva stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.

Tato dohoda usiluje o dosažení bezpečnějšího limitu 1,5 stupně, ale závazky, které státy v rámci Pařížské dohody zatím přijaly, k tomu podle klimatologů nestačí – pokud by se jimi svět řídil, pak by do konce tohoto století stoupla globální teplota asi o tři stupně.

Špatná zpráva

Ředitel výzkumu v Granthamově institutu na Imperial College London Joeri Rogelj uvedl, že jediný rok s teplotami nad 1,5 °C by ještě neznamenal, že by byly porušeny cíle Pařížské dohody. „Přesto je to velmi špatná zpráva,“ řekl. „Znovu nám říká, že dosavadní opatření v oblasti klimatu jsou zcela nedostatečná a že je třeba urychleně snížit emise na nulu, aby se zastavilo globální oteplování.“

Tato aktualizace, která byla zveřejněna ve čtvrtek 27. května, uvádí, že pravděpodobnost překročení hranice 1,5 °C se ve srovnání s podobným hodnocením z minulého roku zhruba zdvojnásobila.

WMO uvedla, že tento nárůst je z velké části způsoben zlepšením datových souborů používaných k předpovídání teplot, nikoli náhlým zvýšením rychlosti oteplování.

Podle nového hodnocení se zvýšila pravděpodobnost výskytu tropických cyklónů v Atlantiku a v porovnání s nedávnou minulostí se také zvýšily srážky v oblastech vysokých zeměpisných šířek a v Sahelu.

Klimatolog Ed Hawkings pro agenturu AP uvedl, že čtvrteční hodnocení „naznačuje, že se rychle blížíme k teplotám, kterým se Pařížská dohoda snaží zabránit“. Uvedl, že některé měsíce roku 2016 – zatím nejteplejšího roku v historii – už hranici oteplení o 1,5 °C překročily.
„Vzhledem k tomu, že globální teploty nadále rostou, je nevyhnutelné, že budeme i nadále dočasně překračovat hranici 1,5 stupně – než ji překročíme na delší dobu,“ uvedl.

„Abychom omezili globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, musíme nyní šlápnout na brzdu s vypouštěním skleníkových plynů, a zastavit tak globální oteplování v příštích zhruba třiceti letech,“ řekl Myles Allen, profesor geosystémových věd na Oxfordské univerzitě. „V tom se nic nezměnilo – kromě toho, že od Paříže uplynulo pět let a my stále o šlápnutí na brzdu jenom mluvíme,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 19 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled