Hranici oteplení o 1,5 stupně překročí lidstvo už během pěti let, varuje WMO

Podle nové analýzy klimatických trendů může svět překročit hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia proti předprůmyslové éře už během příštích pěti let. Lidstvo podle ní nedělá nic hůř než v předchozích studiích, podařilo se vylepšit předpovědní model.

Světová meteorologická organizace (WMO) a britský meteorologický úřad uvedly čtyřicetiprocentní pravděpodobnost, že průměrná roční globální teplota překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti dobám před průmyslovou revolucí. A to znamená prolomení hranice, kterou by svět podle Pařížské klimatické dohody neměl ve svém zájmu překročit.

Podle aktualizované globální desetileté klimatické předpovědi Meteorologického úřadu existuje devadesátiprocentní pravděpodobnost, že alespoň jeden rok v období 2021–2025 bude nejteplejší v historii.

Průměrná roční globální teplota v příštích pěti letech bude pravděpodobně nejméně o 1 °C vyšší než v předindustriálním období, a to v rozmezí 0,9-1,8 °C, uvedla agentura.

„Tohle je víc než jen statistika,“ řekl generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Zvyšující se teploty znamenají více tání ledu, vyšší hladiny moří, více vln veder a dalších extrémních projevů počasí a také větší dopady na potravinovou bezpečnost, zdraví, životní prostředí a udržitelný rozvoj.“

V přelomové pařížské dohodě o klimatu z roku 2015 se státy zavázaly omezit nárůst globální teploty na „výrazně méně“ než dva stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.

Tato dohoda usiluje o dosažení bezpečnějšího limitu 1,5 stupně, ale závazky, které státy v rámci Pařížské dohody zatím přijaly, k tomu podle klimatologů nestačí – pokud by se jimi svět řídil, pak by do konce tohoto století stoupla globální teplota asi o tři stupně.

Špatná zpráva

Ředitel výzkumu v Granthamově institutu na Imperial College London Joeri Rogelj uvedl, že jediný rok s teplotami nad 1,5 °C by ještě neznamenal, že by byly porušeny cíle Pařížské dohody. „Přesto je to velmi špatná zpráva,“ řekl. „Znovu nám říká, že dosavadní opatření v oblasti klimatu jsou zcela nedostatečná a že je třeba urychleně snížit emise na nulu, aby se zastavilo globální oteplování.“

Tato aktualizace, která byla zveřejněna ve čtvrtek 27. května, uvádí, že pravděpodobnost překročení hranice 1,5 °C se ve srovnání s podobným hodnocením z minulého roku zhruba zdvojnásobila.

WMO uvedla, že tento nárůst je z velké části způsoben zlepšením datových souborů používaných k předpovídání teplot, nikoli náhlým zvýšením rychlosti oteplování.

Podle nového hodnocení se zvýšila pravděpodobnost výskytu tropických cyklónů v Atlantiku a v porovnání s nedávnou minulostí se také zvýšily srážky v oblastech vysokých zeměpisných šířek a v Sahelu.

Klimatolog Ed Hawkings pro agenturu AP uvedl, že čtvrteční hodnocení „naznačuje, že se rychle blížíme k teplotám, kterým se Pařížská dohoda snaží zabránit“. Uvedl, že některé měsíce roku 2016 – zatím nejteplejšího roku v historii – už hranici oteplení o 1,5 °C překročily.
„Vzhledem k tomu, že globální teploty nadále rostou, je nevyhnutelné, že budeme i nadále dočasně překračovat hranici 1,5 stupně – než ji překročíme na delší dobu,“ uvedl.

„Abychom omezili globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, musíme nyní šlápnout na brzdu s vypouštěním skleníkových plynů, a zastavit tak globální oteplování v příštích zhruba třiceti letech,“ řekl Myles Allen, profesor geosystémových věd na Oxfordské univerzitě. „V tom se nic nezměnilo – kromě toho, že od Paříže uplynulo pět let a my stále o šlápnutí na brzdu jenom mluvíme,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 7 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.