Hemoroidy mají genetické příčiny, zjistil rozsáhlý mezinárodní výzkum

Hemoroidy, nazývané lidově také hemeroidy, postihují velkou část populace, ale důvody jsou většinou neznámé. Velká mezinárodní studie, která zkoumala DNA téměř jednoho milionu lidí, nyní některé pravděpodobné příčiny našla – a uvažuje o dysfunkci svaloviny, epitelu a pojivové tkáně.

Hemoroidy, které se nacházejí na samém konci trávicího traktu, jsou polštářky naplněné krví, které při otoku způsobují bolest, svědění a někdy krvácení. Příznaky lze odstranit pomocí volně prodejné léčby, závažnější formy ale vyžadují chirurgický zákrok.

Vědci už desítky let zvažují faktory, které by mohly mít na vznik hemoroidů vliv. Patří mezi ně například sedavý způsobu života, obezita, snížený příjem vlákniny v potravě, trávení nadbytečného času na záchodě nebo namáhání se při vyprazdňování. O tom, jestli lidé nemohou mít k hemoroidům genetické dispozice, se ale až dosud příliš nepřemýšlelo.

Složitý genetický problém

„Náš výzkum díky mezinárodní spolupráci poprvé analyzoval genetickou výbavu téměř jednoho milionu lidí, a poskytl tak důležité poznatky k pochopení hemoroidů,“ komentoval výsledky doktor Tenghao Zheng, hlavní autor studie, který se věnuje medicíně na Fakultě biologických věd Monashovy univerzity.

Výzkumníci zkoumali miliony změn DNA v genomu 218 920 pacientů a 725 213 zdravých lidí evropského původu z biobank a populačních kohort. Našli 102 nových genomických oblastí, které představují riziko hemoroidálního onemocnění.

Zjistili, že tyto geny se týkají především cév a gastrointestinálních tkání – společně se podílejí na kontrole funkce hladkého svalstva a na rozvoji struktur ve střevě. Doktor Zheng vysvětluje: „Naše studie nás vede k domněnce, že hemoroidální onemocnění je důsledkem dysfunkce hladké svaloviny, epitelu a pojivové tkáně.“

Studie byla součástí celosvětového výzkumu, které koordinovali profesor Andre Franke z Kielu v Německu a profesor Mauro D’Amato z Bilbaa. „Naše výsledky ukazují na zapojení několika biologických procesů a cest v hemoroidálních onemocněních. To může pomoci najít alternativní možnosti léčby zaměřené na tyto problém,“ řekl profesor D’Amato.

Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Gut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.