Dostaneme se na Měsíc a už ho neopustíme. Otevřeme tím dveře k dobytí Marsu, oznámila NASA

Americká vesmírná agentura NASA poodhalila své plány na další roky. Jejím hlavním cílem se v blízké budoucnosti stane Měsíc, který bude společně s kosmickou stanicí Gateway (Brána) odrazovým můstkem pro dobytí Marsu.

Ředitel NASA Jim Bridenstine během pondělní tiskové konference pochválil návrh rozpočtu agentury, který je cílený tak, aby jí pomohl vrátit se na Měsíc. A poté v dalších letech pokračovat směrem na Mars.

„Poprvé za více než deset let máme v rozpočtu dostatek financí na to, abychom se vrátili na Měsíc s lidmi,“ prohlásil Bridenstine na prezentaci. „Mluvím teď o přistávacích modulech s lidmi, které budou kompatibilní se stanicí Gateway a budou moci opakovaně létat mezi ní a Měsícem.“

Právě stanici Gateway věnoval Bridenstine hodně prostoru. Jedná se o projekt oficiálně pojmenovaný Lunar Orbital Platform Gateway, který byl dříve známý jako Deep Space Gateway. Měl by to být nástupce Mezinárodní vesmírné stanice, který vznikne na oběžné dráze Měsíce ve spolupráci americké NASA a ruského Roskosmosu, zájem o projekt už projevilo i několik dalších států a nadnárodních organizací. Jeho úkolem bude jednak výzkum, bude ale také fungovat jako mezistanice mezi Zemí a Měsícem. A peníze na něj jsou už součástí rozpočtu na rok 2020.

K Měsíci původně stanici Gateway měly po kusech nosit vylepšené raketové nosiče NASA, ale podle nejnovějších dokumentů má tento projekt nazvaný SLS zpoždění, takže by části dílů mohly nosit také komerční rakety soukromých společností. SLS by měl být provozuschopný od roku 2024, pak by mohl nosit do kosmu i lidské posádky.

Raketa SLS, vizualizace
Zdroj: NASA

Začátek ještě letos

Celý plán návratu na Měsíc podle Bridenstina začne ještě letos: „Začneme sérií menších komerčních misí k Měsíci, jen s materiálem. Využijeme nové přistávací moduly, roboty a od roku 2028 i lidské posádky, abychom prováděli na měsíčním povrchu rozsáhlý výzkum,“ řekl. Přesně a s mnoha detaily celý rozsáhlý plán popisuje nová stránka NASA Moon2Mars. Návrh rozpočtu obsahuje rovnou částku 363 milionů dolarů určených na komerční lety s nákladem na Měsíc.

„Prezident nám dal pokyn, který nám říká, že se máme vrátit na Měsíc, a my to dokážeme velmi rychle, možná dokonce už roku 2019, ale nejpozději roku 2020,“ prohlásil Bridenstine. Dodal, že když oslovuje NASA soukromé kosmické dopravce, tak už ví, jaké vědecké experimenty by měli nést.

Jakmile bude Gateway na místě a funkční, očekává Bridenstine, že o ni projeví zájem široké spektrum států a spolupráce bude probíhat podobně intenzivně jako v současné době v případě Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Že to je správný předpoklad naznačuje i novinka stará jen dva týdny, kdy oficiálně oznámila Kanada, že se k projektu Gateway připojuje. Dodá pro stanici robotické rameno Canadarm3, jež by mělo zachytávat přilétající kosmické lodě.

Šéf NASA také představil nejnovější vizualizaci stanice Gateway; obsahuje už i navržené části, které by měly dodat japonská kosmická agentura JAXA, evropská ESA a ruský Roskosmos.

Plán stanice Gateway
Zdroj: NASA

Zatím se žádný z partnerů k výstavbě sice konkrétně nezavázal, ale podle Bridenstina jsou všichni velmi nadšení perspektivou výzkumu tak blízko u Měsíce. Na grafice je také vidět obytný modul, který připomíná nafukovací modul BEAM, jenž NASA právě v současné době testuje.

Směr Mars

Projekt Gateway umožní podle šéfa NASA využít zdroje Měsíce. Jinými slovy cílem budou stovky milionů tun ledu, jež už byly na povrchu naší přirozené družice objeveny. Je možné je využít na výrobu kyslíku, který se dá dýchat nebo vody k pití. Z ledu je ale také možné získat vodík na pohon kosmických lodí, jež by mohly cestovat na Mars. Rudá planeta je přitom posledním cílem NASA, který jí přikazuje prezident.

Cesta k Marsu bude trvat řadu let, ale na její finanční pokrytí myslí už rozpočet na rok 2020, kdy by měla odstartovat mise s robotickým vozítkem Mars 2020. „Měsíc je tréninková plocha, Mars je cíl na horizontu,“ komentoval plány Bridenstine.

Mise na Zemi

NASA bude v budoucnosti také nadále zkoumat Zemi, byť rozpočet na tuto činnost by měl být zřejmě v dalších letech menší než v minulosti. Hlavním cílem této části jejího výzkumu má být studium interakcí vodního cyklu a také předpovídání počasí i kvality vzduchu. Bridenstine zdůraznil, že NASA se bude řídit doporučeními americké Akademie věd, která radí upřednostnit výzkum, který se týká klimatických změn.

A co dál

Ředitel potvrdil, že plného financování se dočká i vesmírný dalekohled Jamese Webba, jenž by měl být do kosmu dopraven roku 2021. Naopak v návrhu rozpočtu není řešeno financování teleskopu WFIRST, dvou misí na výzkum Země a úřadu STEM, jenž má propagovat vědu a technologii americké mládeži.

Návrh rozpočtu ještě musí schválit Kongres; v minulosti do něj jak teleskop WFIRST, tak i obě další osekané instituce znovu přidal, a to poté, co z návrhů vypadly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 32 mminutami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 13 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 15 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 18 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 23 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.