Čínská kosmonautika se dostala prvním přistáním sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce právem do popředí, přestože je obecně považována za zpozdilou za americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) či Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Říká to Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti a tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Čínské přistání na odvrácené straně Měsíce je přelom. Tamní kosmonautika je teď v popředí, říká český expert
Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (3:26 středoevropského času). Sonda s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení už vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.
„Čínská kosmická agentura musela k Měsíci předem poslat navigační družici, která nyní zprostředkovala rádiové spojení mezi Zemí a sondou. Je to nesporný úspěch. Klad lze vidět také v tom, že sonda má v plánu vědecké experimenty, tedy že nejde o pouhou demonstraci technologických možností,“ poznamenal Suchan v rozhovoru pro ČTK.
Sonda má za cíl probádat Von Karmánův kráter v Aitkenově pánvi, jenž podle předpokladu vědců vznikl při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin. Číňané chtějí rovněž zjistit, jestli je možné v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace pěstovat rostliny.
Půl století po Apollu se Měsíc stává zase zajímavým
„Čínské přistání na odvrácené straně Měsíce také zapadá do jejich plánu výzkumu Měsíce, tedy tělesa, které je naším nejbližším vesmírným sousedem, ale přeci jen se mu už nevěnovala taková pozornost jako za dob projektu Apollo, který mimochodem v tomto roce oslaví 50 roků od prvního přistání člověka na Měsíci,“ řekl.
Číně pogratuloval i šéf americké agentury NASA:
Podle Suchana ale začíná být Měsíc znovu v kurzu a lety na něj neplánuje jen Čína, ale také ESA. „Při návštěvě Prahy na podzim loňského roku k desátému výročí členství České republiky v ESA prohlásil její generální ředitel (Johann-Dietrich) Wörner ‚Měsíc je veřejný, postavme na něm globální vesnici‘ a vyslovil vizi, že lidé tam poletí za šest let. To koresponduje i s plány Číny,“ uvedl Suchan.
Odvrácená strana Měsíce není ze Země nikdy vidět, neboť Měsíc má takzvanou vázanou rotaci a za dobu svého oběhu kolem Země se tak otočí právě jednou kolem své osy. Odvrácená strana má také jinou podobu než přivrácená.
„Je mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří. Poměr je 2,6 procenta na odvrácené polokouli ku 31,2 procenta na straně přivrácené. Tento rozdíl se vysvětluje takzvaným izostatickým vyrovnáváním, kdy se měsíční kůra snaží vyrovnat s rozdílnou hustotou měsíčních bazaltů v oblasti moří na přivrácené straně a hornin tvořících pohoří na odvrácené straně Měsíce,“ vysvětlil Suchan.
Čína chce na Měsíci přistát s lidskou posádkou
„Zajímavostí je například to, že odvrácená část Měsíce je chráněna od radiového vysílání pocházejícího ze Země. Proto je toto místo vhodné pro výstavbu astronomických radioteleskopů. To je ale hudba daleké budoucnosti,“ dodal.
Čína se chystá vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Možná už příští rok bude zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. „Těch už ale máme ze sovětských sond Luna a především z amerického programu Apollo na Zemi hodně,“ uvedl Suchan. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.
8 minut
Události ČT: Dobývání Měsíce
