Zkušené italské letectvo se ukáže na Dnech NATO v Ostravě

Nahrávám video

Itálie bude zvláštní partnerskou zemí na Dnech NATO v Ostravě v druhé polovině září. Italské letectvo má asi pět stovek letadel a vrtulníků a podílí se na protivzdušné obraně, kybernetické bezpečnosti a vesmírném programu Severoatlantické aliance. S českými protějšky by se piloti mohli podělit třeba o zkušenosti se stíhačkami F-35.

V ohledu letectva patří Itálie k nejsilnějším v Evropě. Pravidelně se podílí na misích Severoatlantické aliance a disponuje širokým spektrem strojů – včetně stíhacích, průzkumných i transportních letadel.

„Diverzifikace, různorodá zkušenost, ale i mohutnost leteckého parku, který čítá stovky letadel a zahrnuje i tisíce lidí, které jsou v oboru zaměstnány, jsou rozhodně přínosem pro Českou republiku,“ říká český velvyslanec v Římě Jan Kohout.

„Naší velkou výhodou je, že můžeme létat na různých strojích a ocenit vlastnosti každého z nich,“ zmiňuje obdobně také vedoucí testovacích pilotů Stefano.

Testování letadel probíhá na základně Pratica di Mare nedaleko Říma, která je největší leteckou základnou v Itálii a druhou největší v Evropě. Kromě výcviku pilotů slouží také ke školení dispečerů a vývoji programů spojujících letectvo s vesmírnými projekty.

Cvičení s Eurofightery i F-35

V poslední době tu probíhá cvičení stíhaček Eurofighter, Itálie ale disponuje také čtyřmi desítkami letounů F-35, které pořizuje také Česko. Itálie jich má proti českým čtyřiadvaceti objednaných celkem 115. „Je to skvělý stroj, hlavně díky výjimečným senzorům a schopnosti pozorování. Má neuvěřitelné taktické schopnosti, i technologické přístroje jsou velmi vyspělé,“ popisuje pilot Mattia.

Srovnání obou letounů se ale piloti brání. „Jsou to odlišná letadla pro odlišné mise. F–35 má velkou převahu ve vzduchu, především v útočné oblasti, Eurofighter nahrazuje částečně stíhačky F-104,“ vysvětluje Stefano.

Obě stíhačky, včetně několika dalších, představí Itálie v září na dnech NATO v Ostravě. České ministerstvo obrany si od italské účasti slibuje i získání důležitých poznatků a zkušeností s budováním letecké flotily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023. Izrael v útocích pokračuje navzdory příměří uzavřenému loni v říjnu. Izrael i teroristické hnutí Hamás se pravidelně obviňují z porušování tohoto příměří.
před 3 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 8 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 8 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 14 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 15 hhodinami

Evropský pohled