Soud v Drážďanech poslal na 9,5 roku do vězení čtyřiadvacetiletého Syřana za loňské ubodání Němce v Chemnitzu (Saské Kamenici). Krvavý čin ve městě nedaleko českých hranic vyvolal rozsáhlé demonstrace, jichž se účastnily i stovky pravicových extremistů.
Pětatřicetiletý Němec s kubánskými kořeny Daniel H. přišel o život loni 26. srpna. Podle státního zastupitelství vyšetřovatelé v souvislosti se smrtí Němce vyslechli přes sto svědků. Na základě jejich výpovědí se domnívají, že muž byl zabit po hlasité hádce.
Vyšetřovatelé nejprve vinili trojici běženců. Před soudem ale stanul jen Alá S., druhého obžalovaného, kterým je mladý Iráčan, policie nedokázala zadržet. Třetí původně podezřelý muž se podle státního zastupitelství na útoku nepodílel.
Svědek změnil výpověď
Alá S. má ve spolkové republice status uprchlíka. Muž odmítá, že by měl s činem cokoli společného. Na noži, který se po útoku našel, policie žádné stopy jeho DNA neobjevila, a státní zastupitelství tak do značné míry stavělo na výpovědi jednoho svědka z občerstvení nedaleko místa činu, který podle svých slov Syřana viděl, jak směrem k oběti dělá pohyby odpovídající bití nebo bodání. Během procesu ale svou výpověď pozměnil.
I proto obhajoba požadovala, aby byl Alá S. zproštěn obžaloby, propuštěn a odškodněn za téměř rok, který strávil ve vyšetřovací vazbě. Vyzvala také soud, aby se nenechal ovlivnit tlaky ze strany politiky a veřejnosti. „Je potřeba nějaký viník, aby byl v Chemnitzu klid,“ vyjádřila své přesvědčení obhájkyně Ricarda Langová.
Naopak obžaloba považovala vinu za prokázanou a navrhovala trest odnětí svobody ve výši deseti let za zabití Daniela H. a vážné ublížení na zdraví další osobě. K tomuto pohledu se nakonec soud přiklonil.
Primátorka Chemnitzu Barbara Ludwigová ze sociální demokracie (SPD) už dříve vyjádřila přesvědčení, že případné osvobození obžalovaného by bylo pro město ležící nedaleko českých hranic těžké. „Justice je nezávislá,“ zdůraznila ale zároveň.
„A právě ona je teď tím místem, kde se trestní stíhání musí uskutečnit. Tam, nikoli na ulici,“ poznamenala zjevně v odkazu na dění z loňského léta.
Série protestů
Ubodání Němce tehdy vyvolalo sérii demonstrací, z nichž některých se účastnily i stovky pravicových radikálů. Část z nich napadala přistěhovalce, novináře a policisty, někteří hajlovali a napadli židovskou restauraci.
Všechny tyto činy v Německu vyvolaly pobouření a vedly mimo jiné k dlouhé debatě, jestli se útoky na cizince v Chemnitzu, kde se posléze uskutečnily i demonstrace proti extrémní pravici, dají označit za štvanice.
Do diskuze se tehdy zapojil i šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, který se přitom ovšem dopustil i nepravdivých výroků, například když tvrdil, že neexistují důkazy o autenticitě videa jednoho z výpadů proti přistěhovalcům. Naopak podle něj existovaly důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci.
Nepravdivá nakonec ale v tomto ohledu byla jen slova Maassena, který i kvůli nim musel ve funkci skončit.
