Obavou z dezinformační kampaně zdůvodnil šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen své nedávné tvrzení, že video z Chemnitzu s útokem na cizince nemusí být pravé. Uvedl to v dopise, který zaslal ministrovi vnitra Horstu Seehoferovi. Maassen kvůli svému nepodloženému tvrzení čelí výzvám k rezignaci. Seehofer se za něj později postavil. Kancléřka Angela Merkelová už kvůli napětí na východě Německa zdůraznila, že nedovolí vylučování některých skupin z německé společnosti.
Šéf německé kontrarozvědky, který bez důkazů zpochybnil video z Chemnitzu, se prý bál dezinformací
Poté, co došlo v saském Chemnitzu k zabití Němce, z něhož jsou podezřelí tři migranti, následovala ve městě série demonstrací za účasti extremistů. Někteří z nich napadali policii, média i přistěhovalce. Maassen v pátek zpochybnil video, které ukazuje jeden z útoků na cizince.
„Nejsou k dispozici žádné důkazy, že by video k tomuto údajnému případu, které je na internetu, bylo autentické,“ prohlásil. Poznamenal také, že existují důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci, aby se odvedla pozornost veřejnosti od vraždy v Chemnitzu.
Následovala vlna kritiky napříč politickým spektrem – a šéf kontrarozvědky nyní ve vysvětlovací zprávě zdůraznil, že v žádném případě nezpochybnil, „že v Chemnitzu došlo k demonstracím a trestným činům zorganizovaným a provedeným pravicovými extremisty“. Zároveň uvedl, že nikdy netvrdil, že by video bylo zfalšované či zmanipulované. Zpochybnil prý jen, zda video skutečně „autenticky“ dokládá „hon na lidi v Chemnitzu“.
Podle Maassena se mohl levicový uživatel Twitteru pokusit o manipulaci
Ve svém dopise zaslaném ministrovi vnitra Maassen ostře kritizuje uživatele sociální sítě Twitter s přezdívkou „Antifa-Zeckenbiss“. Podle něj lze předpokládat, že tento uživatel video, které má být důkazem „štvanic“ na cizince, úmyslně nadepsal slovy „Lov na lidi v Chemnitzu“. Podle šéfa německé kontrarozvědky tím chtěl „dosáhnout určitého vyznění“.
Video, které Maassen nejprve zpochybnil:
Kdo se skrývá za přezdívkou „Antifa-Zeckenbiss“, prý kontrarozvědka netuší. Předpokládá ale, že pochází z levicového, či krajně levicového prostředí. Pokud tomu tak je, mohla by podle Maassena cílem označení videa být snaha „odpoutat pozornost veřejnosti od zabití a připoutat ji na údajné pravicově extremistické štvanice“.
Maassen svoje kontroverzní prohlášení vysvětluje také tím, že cítil potřebu podpořit saského premiéra Michaela Kretschmera, který se dostal do sporu s kancléřkou Angelou Merkelovou, když uvedl, že se v Chemnitzu „žádná štvanice“ neodehrála. Toto tvrzení podle Maassena odpovídá i poznatkům jeho úřadu.
Seehofer Maassena podpořil
Maassen odpoledne kvůli svým kontroverzním tvrzením vypovídal ve dvou parlamentních výborech. Zástupci vládní konzervativní unie CDU/CSU a opozičních liberálů (FDP) mu po dvouhodinovém zasedání výboru pro kontrolu tajných služeb vyslovili podporu. Tím je podle DPA případné odvolání Maassena pravděpodobně zatím odvráceno. Zelení a zástupci krajně levicové strany Levice však žádají další informace.
Ve prospěch Maassena vyznělo i večerní jednání výboru pro záležitosti vnitra. Na ten Maassen přišel i s ministrem vnitra Seehoferem, který jediný může rozhodnout o případném propuštění šéfa kontrarozvědky ze služby. Seehofer se však podle očekávání za Maassena rovněž postavil.
Seehofer podle účastníků zasedání výboru řekl, že nevidí důvod pro vyvozování důsledků pro Maassena. Poukázal na to, že šéf kontrarozvědky argumentoval zcela přesvědčivě. Ministr vnitra uvítal i to, že Maassen vyjádřil politování nad svým rozhovorem v deníku Bild, v němž zpochybnil výpovědní hodnotu videa z Chemnitzu. Jeho motivace byla podle Seehofera pochopitelná.
Velká většina německých občanů ale podle aktuálního průzkumu kontrarozvědce své země nedůvěřuje. Z průzkumu institutu Civey pro server t-online.de vyplývá, že téměř 58 procent Němců v ni má malou nebo žádnou důvěru. Ani ne čtvrtina dotázaných uvedla, že má v kontrarozvědku velkou nebo velmi velkou důvěru.
Muslimové patří do německé společnosti, zdůraznila Merkelová
Dění na východě Spolkové republiky ve středu opětovně komentovala také kancléřka Merkelová. V reakci na rostoucí napětí v Chemnitzu vyjádřila pochopení pro pobouření lidí z trestných činů, z nichž jsou podezřelí žadatelé o azyl, nic podle ní ale není omluvou pro štvaní, nacistická hesla či napadání policistů.
„Chápu každého, kdo je pobouřen tím, když se po trestném činu zabití opět ukáže, že je pachatelem někdo, kdo byl předtím několikrát trestán, nebo někdo, kdo měl povinnost zemi opustit,“ uvedla Merkelová. Odkázala přitom na činy z posledních dní, z nichž jsou podezřelí žadatelé o azyl. „Pobouření ale… není omluvou pro demonstrace, které pohrdají člověkem,“ zdůraznila.
„Nedopustíme, aby se potajmu vylučovaly celé skupiny z naší společnosti,“ prohlásila dále kancléřka. Židé a muslimové do německé společnosti patří stejně jako křesťané. Merkelová zároveň odsoudila i paušální odsuzování celých částí země, jako je Sasko či východní Německo.
