Při pondělních demonstracích ve východoněmeckém Chemnitzu (Saské Kamenici) utrpělo zranění osmnáct protestujících a dvojice policistů. Uvedla to policie, která do akce nasadila 591 strážců zákona. Přesto připouští, že jich na zvládnutí dvou protestních akcí, kterých se dohromady zúčastnilo kolem 7500 lidí, mělo být víc. Úterní demonstrace v Drážďanech probíhala bez problémů.
Po násilných protestech v Chemnitzu dvě desítky zraněných. Merkelová mluví o štvanici
7 minut
Výtržnosti v Chemnitzu odsoudila řada významných německých politiků
Policejní bilance zahrnuje také 43 trestních oznámení, z nichž deset se týká hajlování a používání symbolů zakázaných organizací. Toho se dopouštěli účastníci protestu Pro Chemnitz, na který se sjeli lidé i z Berlína, Braniborska, Durynska nebo Dolního Saska. Mezi účastníky této demonstrace byli podle policie také pravicoví extremisté a fotbaloví hooligans.
Z řad demonstrace Pro Chemnitz i od účastníků opačně zaměřené demonstrace pořádané stranou Levice občas létaly lahve a petardy; policie na obou stranách zaznamenala také lidi, kteří se v rozporu se zákonem maskovali. V některých případech museli policisté nasadit i vodní děla a slzný plyn.
Protestu pravicově populistického hnutí Pro Chemnitz se zúčastnilo kolem 6000 lidí, na protidemonstraci se jich sešlo asi 1500.
3 minuty
Zabití Němce a útoky na přistěhovalce v Chemnitzu hýbou Německem
Incident, který rozpoutal protesty, zřejmě nebyl sebeobranou
Rozbuškou napětí, které se ve východoněmeckých městech projevuje opakovaně, se stal spor, během kterého v noci na neděli zemřel jeden člověk a dva utrpěli zranění. Mrtvým je německý občan, podezřelými dva mladí muži z Iráku a Sýrie, které soud poslal do vazby. Policie uvedla, že nemá žádné poznatky o tom, že by dvojice podezřelých jednala v sebeobraně.
Už v neděli odpoledne se kvůli činu uskutečnila dvojice protestů, do nichž se zapojili i pravicoví extremisté. Radikálové navíc napadali přistěhovalce a neněmecky vypadající osoby, což v Německu způsobilo pozdvižení.
Merkelová: Štvanice a nenávist nemají v právním státu co dělat
Šéfka německé vlády Angely Merkelová (CDU) na tiskové konferenci v Berlíně uvedla, že štvanice a nenávist nemají v právním státu co dělat. „Za prvé, v noci ze soboty na neděli byl zabit člověk a naštěstí jsou už zatčeni podezřelí. Je to hrozná událost,“ připomněla Merkelová vraždu pětatřicetiletého Němce.
„Za druhé, to, co jsme potom viděli, je něco, co v právním státu nemá žádné místo. Máme videozáznamy, které ukazují, že se odehrály štvanice, že se lidé srocovali, že na ulicích byla nenávist, a to nemá s naším právním státem nic společného,“ zdůraznila šéfka německé vlády po jednání s premiérem Chorvatska Andrejem Plenkovičem.
Sama se pak stala terčem kritiky ze strany místopředsedy svobodných demokratů (FDP) Wolfganga Kubickiho, podle něhož jsou kořeny výpadů v postoji kancléřky k uprchlické krizi ve stylu „zvládneme to“. Navíc se ani jí nepodařilo občany východu Německa dostatečně do společnosti integrovat a ocenit je.
Stát – a pouze stát – se v této zemi stará o právo a bezpečnost. Ale občané – my všichni – se staráme o společenský smír. Nepřipusťme, aby se naše města stala dějištěm štvanic. Nenávist nesmí nikde v naší zemi dostat zelenou.
Útoky odsoudil také ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který saské policii nabídl spolkovou pomoc. Merkelová to ocenila. Seehofer stejně jako Merkelová vyjádřil soucit pozůstalým po zavražděném. Zároveň zdůraznil, že tento případ a jeho dopad na společnost nemůže sloužit jako výzva k násilí nebo výtržnostem. Pro to není v právním státu žádné místo.
Saský premiér Michael Kretschmer (CDU), jehož vláda je za přístup k pravicovým radikálům opakovaně terčem kritiky, uvedl, že stát si nenechá vzít mocenský monopol. Události z Chemnitzu podle něj ukazují, že v boji proti pravicovému extremismu není možné polevit.
Počínání radikálů kritizoval rovněž šéf Ústřední rady Židů Josef Schuster, který hovořil o děsivém počtu lidí, kteří nemají zábrany na základě spekulací zahájit hon na určité skupiny lidí. Zvláště v Sasku jsou podle něj takovéto události tak časté, že se rozhodně nejedná o ojedinělý případ.
Agentura DPA uvedla, že německé úřady loni v Chemnitzu registrovaly na 160 pravicovým extremismem motivovaných trestných činů. Více se jich odehrálo jen v Drážďanech, Lipsku a okrese Budyšín.
Cizinci tvoří v Chemnitzu zhruba 6,6 procenta obyvatel. Mezi podezřelými z trestných činů jich loni ale podle DPA bylo 45,2 procenta. Zčásti se to podle odborníků dá vysvětlit jejich věkovou strukturou a tím, že přečiny cizinců jsou policii hlášeny spíše než přečiny Němců.
