Vypovězení Reaganovy a Gorbačovovy smlouvy by byl úder mezinárodnímu právu, varuje Moskva

Šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev se během pondělní schůzky snažil přesvědčit bezpečnostního poradce amerického prezidenta Johna Boltona, aby Spojené státy neodstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Současně měl také vyjádřit ochotu Ruska spolupracovat na odstranění výhrad ohledně neplnění dohody. Vypovězení  smlouvy v sobotu ohlásil americký prezident Donald Trump s argumentem, že ji beztak Rusko nedodržuje.

„Ruská strana znovu vyjádřila principiální pozici ohledně důležitosti zachovat dohodu INF v platnosti a potvrdila ochotu spolupracovat na odstranění vzájemných výhrad ohledně plnění této smlouvy,“ uvedla podle ruské agentury TASS bezpečnostní rada. Vypovězení dohody z roku 1987 by podle ní představovalo „vážný úder celému systému mezinárodního práva ohledně nešíření a kontroly zbraní“.

„Nyní lépe chápeme ruské stanovisko, ale chceme je ještě upřesnit, vidět podrobnosti,“ uvedl Bolton podle agentury RIA Novosti. Pokud jde o prodloužení smlouvy START, americké stanovisko se ještě dokončuje.

Bolton popřel, že by se Spojené státy pokoušely vydírat Rusko odstoupením od smlouvy INF. USA podle něj ještě nerozhodly o rozmístění raket v Evropě, pokud smlouva INF zanikne. Upozornil, že problém netkví jen v ruském porušování této smlouvy, ale jde i o to, že Rusko je v současnosti jen „jedním z hráčů“ na scéně, protože rakety středního doletu má i Čína a Severní Korea.

Listu Kommersant Bolton řekl, že začlenit Čínu, Írán nebo KLDR do nynější smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu není možné. „Před 15 lety by bylo možné podepsat mnohostrannou smlouvu. Dnes ale tyto státy rozšiřují svůj arzenál způsobem, jímž by smlouvu jednoznačně porušovaly, kdyby byly jejími signatáři,“ řekl ruskému listu.

Prezident Donald Trump ale ze zámoří do Moskvy vzkázal, že Čína do smlouvy INF zahrnuta být musí. „Čína není součástí dohody, ale součástí být musí,“ konstatoval. Řekl, že USA budou budovat svůj jaderný potenciál, „dokud lidé nedostanou rozum“. Dodal, že jeho slova se vztahují na Rusko a Čínu.

Bolton, který má v úterý hovořit s prezidentem Vladimirem Putinem, diskutoval s Patruševem také o Sýrii, Íránu, Severní Koreji a boji proti terorismu. Dalším tématem pětihodinové schůzky byla otázka prodloužení smlouvy o omezení strategických zbraní (START) po roce 2021 o dalších pět let. 

INF může zastínit ostatní citlivé otázky v rusko-amerických vztazích

Po sobotním Trumpově oznámení, že USA vypoví smlouvu INF, ruští komentátoři nevylučují, že téma odzbrojení zastíní všechny ostatní citlivé otázky v rusko-amerických vztazích, které se během dvoudenní Boltonovy návštěvy v Moskvě mají diskutovat. Z porušování smlouvy se vzájemně obviňují obě země, Trumpovo rozhodnutí, podpořené vedením NATO, vyvolalo ale v Rusku mimořádně tvrdou kritiku.Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že případné vypovězení INF ze strany USA učiní svět nebezpečnějším. Pokud USA začnou vyvíjet nové rakety, bude podle něj Moskva adekvátně reagovat s cílem obnovit vojenskou rovnováhu. Peskov zároveň odmítl tvrzení USA, že Rusko smlouvu nedodržuje.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zase podle agentury Reuters prohlásil, že čeká od Washingtonu vysvětlení jeho záměru. 

EU vyzvala Washington a Moskvu k dialogu

Vůči plánu USA odstoupit od INF se ohradila také Evropská unie. Ta v pondělí vyzvala Washington a Moskvu k dialogu, aby bylo možné smlouvu INF zachovat. 

„Doufáme, že Spojené státy a Rusko povedou konstruktivní dialog, aby bylo možné tuto smlouvu zachovat,“ řekla v pondělí v Bruselu mluvčí Evropské diplomatické služby Maja Kocijančičová.

Trumpovo rozhodnutí odstoupit od dohody vnímá negativně také Německo. Z Berlína v pondělí zaznělo, že tamní vláda amerického záměru lituje. Podle mluvčího německé vlády Steffena Seiberta si o důsledcích amerického rozhodnutí musejí promluvit partneři v NATO. Německý ministr zahraničí Heiko Maas už v neděli uvedl, že USA by si měly tento krok rozmyslet s ohledem na možné následky. 

Francie: INF je pro evropskou bezpečnost klíčová

Záměr USA nevítá ani Francie. Tamní prezident Emmanuel Macron si v neděli s Trumpem telefonoval a během rozhovoru zdůraznil, že klíčová smlouva z konce studené války je pro evropskou bezpečnost a strategickou rovnováhu důležitá, prohlásil v pondělí Elysejský palác. K rozvaze vyzval také Peking. „Chci zdůraznit, že mluvit v této souvislosti o Číně, je zcela mylné,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Podle agentury AFP tak patrně reagovala na slova vlivného amerického republikánského senátora Lindseye Grahama, který v neděli řekl, že Rusové raketovou smlouvu nikdy nedodržovali a že Číňané pro ně vyvíjejí zbrojní programy. Čína signatářem smlouvy není. Velká Británie naopak Trumpovo rozhodnutí okamžitě podpořila.

INF: První smlouva v historii, která odstranila celou třídu jaderných zbraní

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. První dokument v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní, vstoupil v platnost 1. června 1988.  

Na základě Washingtonské smlouvy se obě strany zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Celkem tak bylo zničeno 2692 raket, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.

Podle historiků a politologů tato smlouva pomohla zastavit dosavadní zbrojení mocenských soupeřů, a významně tak přispěla ke konci studené války. 

Mezi likvidovanými raketami byly vedle sovětských SS-20, SS-4 a SS-5 především americké Pershing 2 a Pershing 1 s plochou dráhou letu, jejichž rozmísťování schválili ministři zahraničí a obrany NATO teprve v prosinci 1979.

K odsunu prvních sovětských raket Moskva přistoupila ještě před vstupem smlouvy v platnost v únoru 1988, Washington ve stejný rok v září. Poslední rakety obě dvě strany zničily v roce 1991. V devadesátých letech pak obě jaderné mocnosti podepsaly smlouvy  START 1 a START 2, které výrazně omezovaly stavy mezikontinentálních balistických raket.

V dubnu 2010 uzavřely Rusko a USA v Praze dohodu o dalším omezení o 50 procent. Každá ze zemí má mít nanejvýš 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných na maximálně 700 odpalovacích zařízeních. Ve Spojených státech pražskou smlouvu označují jako Nový START, v Rusku jako START 3.

Od INF chtěla před lety odstoupit i Moskva

Washington ve svém diskutovaném tahu není první; jednostranným odstoupením od IFN pohrozila v roce 2007 Moskva – důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v Česku a v Polsku. USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily.

V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M.

V červenci 2014 USA znovu nařkly Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a v únoru 2017 přinesl list The New York Times zprávu, že Rusko tajně rozmístilo novou střelu, označovanou v USA jako SSC-8, v oblasti Volgogradu a na dalším, neidentifikovaném místě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sevastopol je po útoku bez elektřiny, tvrdí ruské okupační úřady

Ruské okupační úřady tvrdí, že v krymském městě Sevastopol přestala po útoku proudit elektřina. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev z útoku bez poskytnutí důkazů obvinil Ukrajinu. Poloostrov Krym, který od roku 2014 protiprávně anektovalo Rusko, se rovněž potýká s nedostatkem pohonných hmot.
05:25Aktualizovánopřed 28 mminutami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPotřeba fosilních paliv může ze Sýrie udělat významný dálniční ropovod

Válečná krize v Perském zálivu mění Sýrii. V patové situaci se ukazuje, že může být jednou z alternativních tras pro transport fosilních paliv. Damašek devastovaný válkou i dlouholetými sankcemi tak může znovu pomýšlet na to, že se může stát důležitým partnerem v regionu. Syrská vláda doufá v peníze na obnovu země. Kvůli sektářskému násilí, rostoucímu sociálnímu napětí a nejistotě však zahraniční investoři váhají.
před 1 hhodinou

Krajně pravicová AfD brojí proti umělecké škole Bauhaus

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.
před 1 hhodinou

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 9 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 10 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...