Vítězem estonských parlamentních voleb se podle oficiálních konečných výsledků stala opoziční liberální Reformní strana (RE) bývalé europoslankyně Kaji Kallasové. Získala 28,8 procenta hlasů. Na druhém místě s 23 procenty skončila proruská strana premiéra Jüriho Ratase. Významně posílila krajně pravicová a euroskeptická strana EKRE, která má dvakrát více hlasů než v minulých volbách a nyní je třetí nejsilnější stranou. Její vstup do koalice je ale podle agentury AFP nepravděpodobný.
Podle volební komise bude mít vítězná strana 34 mandátů z celkového počtu 101 křesel v estonském parlamentu. Estonská strana středu (EKK) premiéra Ratase obsadí 26 křesel a krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) 19 křesel.
Předvolební průzkumy v zemi, která má 1,3 milionu obyvatel a je členem NATO a Evropské unie, očekávaly těsný souboj. Střídavě slibovaly vítězství Estonské straně středu premiéra Ratase a liberální Reformní straně.
Zhruba 40 procent registrovaných voličů v tomto nejmenším pobaltském státě využilo možnosti hlasovat od 21. února elektronicky.
Za černého koně voleb byla považována Konzervativní lidová strana Estonska, která slibovala snížit daně, brojí proti migraci a těží z nespokojenosti ve venkovských oblastech. V minulých volbách získala strana, kterou vedou otec a syn Mart a Martin Helmeovi, 8,1 procenta hlasů, což bylo sedm křesel.
Dosavadní estonskou vládní koalici tvoří EKK spolu se sociálními demokraty (SDE) a stranou Vlast. Sociální demokraté získali v letošních volbách 9,8 procenta hlasů a Vlast 11,4 procenta.
Tématy volební kampaně byly daně, platy, napětí kolem výuky v ruštině a rozkol mezi městy a venkovem. Zemi se ekonomicky daří a může se pochlubit nízkou nezaměstnaností.
O křeslo ve 101členném tallinnském parlamentu se ucházelo 1099 kandidátů z deseti stran. Hranice pro vstup do zákonodárného sboru je pět procent hlasů.
