Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl zadržen v Londýně, kde se dosud ukrýval na ekvádorské ambasádě. Londýnská policie uvedla, že ji na úřad pozval velvyslanec poté, co Ekvádor skrývajícímu se muži odebral azyl. Londýnský soud pak poslal Assange do vazby. Australan se uchýlil na velvyslanectví v roce 2012, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo vyslechnout kvůli obvinění ze znásilnění, či vydání do USA, které ho obvinily v souvislosti s vyzrazením tajných dokumentů.
V Londýně zatkli Juliana Assange. Ekvádoru, na jehož ambasádě roky přebýval, s ním došla trpělivost
Jihoamerická země Assangeovi azyl odňala, protože opakovaně porušoval mezinárodní úmluvy a pravidla každodenního provozu ambasády, napsal na Twitteru ekvádorský prezident Lenín Moreno. Právě po Morenově nástupu do funkce před dvěma lety se vztahy internetového aktivisty s Ekvádorem zhoršily.
Assange museli z budovy ekvádorské ambasády vynést. Na videu, které zveřejnila některá světová média, je vidět, jak se sedmačtyřicetiletý Australan se ztrhaným výrazem v obličeji a pokřikem vyzývajícím k odporu brání odchodu z budovy.
Londýnská policie uvedla, že Assange zatkla na základě žádosti o vydání do Spojených států a porušení podmínek kauce ve Velké Británii v souvislosti s obviněním ze znásilnění ve Švédsku. Ekvádorský ministr zahraničí José Valencia ale tvrdí, že „v době rozhodování o ukončení azylu tady byl pouze případ jeho porušení podmínek kauce ve Spojeném království z roku 2012“.
Londýnský soud odpoledne skutečně shledal aktivistu vinným z porušení podmínek kauce a do dalšího slyšení, které bude 2. května, ho poslal do vazby. Podle agentur mu hrozí 12 měsíců vězení.
Ekvádoru vadila Assangeova politická činnost
Podle redaktora týdeníku Respekt Jiřího Soboty byl Assange pro Ekvádor nepohodlný už delší dobu. „Především proto, že i když se skrýval na ambasádě, provozoval dál politickou činnost. Dostal se například do konfliktu s Evropskou unií kvůli podpoře katalánských separatistů,“ řekl Sobota ve vysílání ČT24.
„Ten největší průšvih, který tam z hlediska Ekvádoru v poslední době byl, bylo podezření z vměšování WikiLeaks do amerických voleb, kdy na platformě WikiLeaks byly zveřejněny úniky z e-mailových serverů Demokratické strany a kandidátky Hillary Clintonové,“ dodal.
Ekvádorský prezident Moreno už v roce 2017 po nástupu do úřadu označil Assange za „více než nepříjemný zděděný problém“. Moreno se ho nejprve snažil dostat z ambasády diplomatickou cestou, v prosinci 2017 mu dokonce udělila jeho vláda ekvádorské občanství, které mu nyní bylo pozastaveno.
Posléze ale začal Assange kritizovat za porušení podmínek pobytu na ambasádě, když se aktivista mimo jiné na sociálních sítích vyjadřoval k mezinárodnímu dění a podle Morena se vměšoval do záležitostí cizích států.
Poslední kapkou bylo pro Morena zveřejnění dokumentů a fotek týkajících se jeho rodiny, které se objevily v ekvádorském tisku a na sociálních sítích, podle ekvádorského prezidenta díky serveru WikiLeaks. Kauza Morenova bratra se týká převádění peněz do daňových rájů. Prezident tvrdí, že s offshoreovými firmami svého bratra nemá nic společného a že bratr není státní zaměstnanec, takže může mít takové firmy, kde chce.
Bylo to sedm let na jednom místě bez možnosti odejít. Občas přijímal návštěvy, ale to mu potom Ekvádorci zakázali. Občas ho dokonce odpojovali od internetu kvůli tomu, že se neustále vměšoval do dalších a dalších politických kauz po celém světě.
6 minut
Redaktor Respektu Sobota: Assange podporuje předseda labouristů Corbyn nebo španělská levicová strana Podemos
Assange strávil na ambasádě sedm let
Na žádost Švédska, které ho chtělo vyslechnout kvůli obvinění ze znásilnění, zatkla Assange v Londýně v roce 2010 policie a soud na něj uvalil vazbu. Poté byl ale propuštěn na kauci a žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk.
Britské soudy v následujících letech rozhodly, že Assange může být vydán ke stíhání do Švédska, kvůli čemuž se v roce 2012 uchýlil na ekvádorskou ambasádu. Obával se i extradice do USA, kde by mohl být souzen za vyzrazení tajných dokumentů.
Cestu na velvyslanectví jihoamerické země mu umožnily sympatie tehdejšího ekvádorského prezidenta Rafalea Correy. Ekvádor vyhověl Assangeově žádosti o politický azyl a aktivista žil celých sedm let na ambasádě ve velmi provizorních podmínkách. Zprvu na toaletě, později dostal malou místnost s kuchyňkou. Kvůli neutěšenému živobytí později Ekvádor zažaloval.
Ekvádorský exprezident Correa, proti němuž je v rodné zemi vedeno řízení kvůli údajnému pokusu o únos oponenta, označil odebrání azylu Assangeovi za „zradu“.
Assange vinu za znásilnění odmítá a Švédsko v roce 2017 skutečně případ odložilo, stále mu ale hrozil postih za to, že se vyhýbal soudu. Právní zástupce ženy, která Assange ze znásilnění obvinila, chce navíc proces znovu otevřít. I po zastavení vyšetřování ve Švédsku zůstal v platnosti zatykač, který na něj vydaly britské úřady kvůli odmítnutí přijít k soudu.
Assangeovi hrozí vydání do USA
Aktivista může být stále vydán i do Spojených států, kde je stíhán kvůli zveřejnění dokumentů o válce v Iráku a Afghánistánu. Británie jej podle náměstka ministra zahraničí pro Evropu a Ameriku Alana Duncana do USA nevydá, pokud by mu tam hrozil trest smrti.
Americké ministerstvo spravedlnosti zatím obvinilo Assange ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozí až pět let vězení. Potvrdilo také, že aktivista byl zatčen na základě dohody o vydávání. Americká prokuratura tvrdí, že v roce 2010 americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning poskytl Assangeovi část hesla pro přístup k počítačům ministerstva obrany.
Zatčení kritizuje WikiLeaks i Snowden
Kreml v reakci na zatčení uvedl, že doufá, že nebudou porušena jeho práva. Zástupci WikiLeaks tvrdí, že „ilegální ukončení Assangeova politického azylu porušuje mezinárodní právo“. „Mocní hráči“, jako je americká Ústřední zpravodajská služba (CIA), podle WikiLeaks „sofistikovaně“ Assange zbavili lidské důstojnosti.
Jako „temný den pro svobodu tisku“ považuje zatčení Edward Snowden, bývalý analytik americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA), který odhalil, že tato agentura řadu let masově sledovala elektronickou komunikaci lidí po celém světě. Snowden pak získal azyl v Rusku.
Assange: Jsem James Bond žurnalistiky
Australský novinář označuje sám sebe za „internetového povstalce“ a „Jamese Bonda žurnalistiky“. V roce 2006 založil server WikiLeaks, který je financován ze soukromých darů a který zveřejnil statisíce utajovaných dokumentů.
V červenci 2010 portál zveřejnil kolem osmdesáti tisíc tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o sílícím a lépe organizovaném povstání Talibanu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v Afghánistánu.
V listopadu téhož roku začal WikiLeaks zveřejňovat první ze zhruba čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší, které má k dispozici. Depeše pocházejí z období od roku 1966 až do února 2010. Obsahují důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě.
Na podzim 2012 WikiLeaks odtajnil příručky a další materiály amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po teroristických útocích z 11. září 2001.
Na konci června 2015 WikiLeaks zveřejnil informace o tom, že NSA odposlouchávala tři poslední francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a Francois Hollande, a mimo jiné také bývalé francouzské i německé ministry. Hollande kvůli tomu telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou, který jej ujistil o ukončení podobných praktik.
Na veřejnost se dostaly tisíce dokumentů CIA
Počátkem března 2017 začal server zveřejňovat na osm tisíc dokumentů z let 2013 až 2016 údajně pocházející ze serverů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), které měly odhalovat praktiky americké kybernetické špionáže včetně pokusů proniknout do chytrých televizí, chytrých telefonů či operačních systémů.
Tehdejší šéf CIA Mike Pompeo měsíc po zveřejnění těchto dokumentů označil WikiLeaks za nestátní nepřátelskou zpravodajskou agenturu, kterou často podporují země, jako je Rusko. Ruská vojenská rozvědka GRU prý serveru využila k šíření dokumentů získaných při hackerských útocích zacílených na ovlivnění amerických prezidentských voleb.
Jméno Assange i serveru se objevilo i během vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016, do kterého jsou zapleteni i někteří bývalí blízcí spolupracovníci amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ekvádorská ambasáda v Londýně
Assange si vysloužil kritiku i ocenění
WikiLeaks zveřejnil třeba také obsah mailové schránky někdejší uchazečky o Bílý dům Sarah Palinové či videozáznam útoku amerického vrtulníku na reportéry Reuters v Iráku.
Působení WikiLeaks způsobilo pozdvižení, kromě jiného byl server kritizován za ohrožení vojáků a civilistů v Afghánistánu. Zároveň ale získal cenu časopisu Economist nebo Amnesty International. List New York Times označil Assange za „nejvýznamnějšího světového novináře“ a francouzský Le Monde jej zvolil mužem roku.
Assange považoval WikiLeaks za prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a „neokorporativistickému chování“, proti kterému má smysl bojovat.
Motiv vzpoury proti autoritám provázel Assange od dětství. Jeho rodiče byli kočovní divadelníci, a tak v mládí vystřídal 37 škol a šest univerzit. V šestnácti letech se poprvé připojil k internetu a začal působit jako hacker. Už tehdy si stanovil krédo, kterým se řídil celou kariéru: „Neničte počítačové systémy, do kterých proniknete, neměňte v těch systémech žádné informace, ale šiřte je dál.“
Vystudoval matematiku a fyziku. Hodně cestoval, žil v Keni a Tanzanii, na Sibiři, v Iráku, v Americe i na Islandu. Živil se jako programátor a počítačový konzultant, v roce 1993 například založil společnost Suburbia, která v Austrálii poskytovala internetové připojení a umožňovala svobodné zveřejňování informací na síti.
2 minuty
Horizont ČT24 z 5. dubna 2019 k Julianu Assangeovi
