V Íránu vykolejil vlak, zahynulo nejméně 21 lidí. V Pákistánu sjel autobus z horské silnice, nikdo nepřežil

Nejméně 21 lidí zemřelo a dalších 47 utrpělo těžká zranění, když ve středu ráno na východě Íránu částečně vykolejil osobní vlak. Počet obětí může dále stoupat, protože část zraněných je v kritickém stavu a záchranáři stále prohledávají vykolejené vagony. Ve vlaku cestovalo asi 350 lidí, informovala agentura Reuters. Tragická nehoda se stala také na jihozápadě Pákistánu. V provincii Balúčistán sjel rychle jedoucí autobus z úzké horské silnice a zřítil se ze srázu. Podle místních úřadů neštěstí nikdo z 22 lidí nepřežil.

Nehoda vlaku se stala asi 50 kilometrů před íránským městem Tabás na trati, která ho spojuje s větším městem Jazd. Podle zprávy státní televize souprava narazila do bagru, vyšetřování příčiny neštěstí nicméně stále pokračuje.

Mimo trať se dostaly čtyři ze sedmi vagonů. Na místo dorazily záchranné týmy i tři vrtulníky. Jde o odlehlou oblast, kde je špatné spojení. „Na místě neštěstí je pět sanitek a dalších dvanáct je na cestě,“ řekl íránské tiskové agentuře FARS oficiální činitel provincie Jižní Chorásán. 

V listopadu 2016 přišlo o život více než čtyřicet lidí při železničním neštěstí mezi městy Semnán a Dámgán. Sto osob utrpělo zranění.

Nehoda autobusu v Pákistánu

Při nehodě autobusu v odlehlé oblasti na jihozápadě Pákistánu zemřelo 22 lidí, mezi oběťmi jsou ženy i děti, informovala agentura AP s odvoláním na pákistánské vládní zdroje. První zprávy hovořily o 18 obětech, později záchranáři ale vyprostili z vraku autobusu další čtyři těla.

Policie prověřuje jako možnou příčinu nehody technické problémy i lidskou chybu. Počasí bylo v době neštěstí v oblasti dobré, vozidlo ale podle svědků jelo vysokou rychlostí. Jeden ze svědků Abdul Alí agentuře AP telefonicky řekl, že jel po stejné silnici na motocyklu. Malý autobus jel rychleji než on, dostal smyk a spadl do rokle. Lidé z blízké vesnice pak přivolali policisty.

Smrtelné nehody jsou na pákistánských silnicích poměrně běžné. Jejich příčinou v mnoha případech bývá technicky nevyhovující stav vozidel či komunikací a nedodržování dopravních předpisů.

Loni v červenci se v centrální části Pákistánu srazil s kamionem přeplněný autobus, jímž cestovali dělníci domů na muslimský svátek oběti. Střet si vyžádal 33 obětí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled