Sesazený prozatímní prezident Burkina Fasa Michel Kafando se vrátil do čela země. Učinil tak týden poté, co ho sesadila prezidentská garda. Jeho návrat v noci avizoval i vůdce vzbouřenecké elitní prezidentské gardy generál Gilbert Diendéré.
Garda provedla v západoafrické zemi minulý týden státní převrat. Kafanda tehdy sesadila a rozpustila také hlavní státní instituce. Po silném nátlaku a přesunu armády ale vzápětí začala jednat o míru i zklidnění situace.
„Ujímám se opět úřadu. Prozatímní vláda je tak zpět a ihned přebírá výkon státní moci,“ prohlásil Kafando před novináři. Ocenil přitom lidový odpor proti strůjcům státního převratu. Dokazuje to podle něj, že prozatímní vláda má potřebnou důvěru a jen ona zastupuje vůli lidu.
Do metropole Ouagadougou také dorazila delegace hlav států západoafrického hospodářského společenství ECOWAS (Senegal, Togo, Benin, Niger, Ghana, Nigérie), které se v úterý sešlo v nigerijské Abuji na krizovém jednání o situaci v Burkina Fasu. Prezidentskou gardu pod vedením Diendérého zástupci ECOWAS vyzvali, aby okamžitě složila zbraně.
V metropoli Ouagadougou mezitím Diendéré a představitelé armády věrné sesazenému prozatímnímu prezidentovi Kafandovi podepsali pětibodovou mírovou smlouvu, která by měla vést k uklidnění situace v zemi.
Minulou středu prezidentská garda uskutečnila v Burkina Fasu státní převrat. Uvěznila prezidenta Kafandu a několik členů vlády, většinu z nich, včetně samotné hlavy státu, ale mezitím již propustila na svobodu. Převrat zastavil přípravu všeobecných voleb, které byly plánovány na říjen, a nyní musely být odloženy na 22. listopadu. Volby mají ukončit přechodné období, které nastalo po sesazení bývalého prezidenta Blaise Compaorého lidovou vzpourou v říjnu 2014.
V noci na úterý do burkinafaské metropole vkročila armáda věrná původnímu vedení země v čele s prezidentem Kafandou a premiérem Isaacem Zidou. S pučisty začala poté vyjednávat o jejich kapitulaci. Diendéré ale trval na tom, že do podepsání mírové smlouvy zůstane v čele země.
Diendérého garda je věrná bývalému autoritářskému vládci země Blaiseovi Compaorému, kterého loni v říjnu po 27 letech vlády svrhly pouliční nepokoje.
Jeho nástupce měl být původně zvolen 11. října, přičemž členové někdejší Compaorého strany měly být z voleb vyloučeni. Kvůli puči byly ale volby odloženy až na 22. listopadu.
