V Bagdádu při požáru v nemocnici pro pacienty s covidem zemřelo 82 lidí

Bilance obětí sobotního požáru v nemocnici pro pacienty s covidem-19 v Bagdádu vzrostla na 82, zraněných je 110. Informovalo o tom irácké ministerstvo vnitra. Původní informace hovořily o třech desítkách a později o šesti desítkách mrtvých. Oheň zřejmě vypukl kvůli špatně uskladněným lahvím s kyslíkem, uvedla agentura AFP. Premiér kvůli katastrofě odvolal ministra zdravotnictví.

Požár v nemocnici na jihovýchodě města poblíž mostu Dijála nejspíš začal v patře, kde se nachází plicní oddělení. Mluvčí irácké komise pro lidská práva Alí Akram Bajátí řekl, že mezi mrtvými je nejméně 28 lidí, kteří byli v době požáru napojení na plicní ventilátory na jednotkách intenzivní péče.

Premiér Mustafá Kázimí vyhlásil třídenní smutek a nařídil, aby zodpovědné orgány zveřejnily předběžné výsledky vyšetřování příčin požáru do 24 hodin. O funkci už na jeho pokyn přišel mimo jiné ředitel nemocnice a lidé zodpovědní za údržbu a bezpečnost zdravotnického zařízení.

Jakmile se ukázal rozsah tragédie, premiér odvolal ministra zdravotnictví Hasana Tamímího a oznámil, že vyšetřování se bude týkat také toho, zda šéf resortu nezanedbal svoje povinnosti. O funkce na premiérův pokyn přišli i bagdádský guvernér, ředitel nemocnice a lidé zodpovědní za údržbu a bezpečnost zdravotnického zařízení. „Nedbalost takového rozsahu už není pouhá chyba, ale zločin, za který musí zúčastnění nést odpovědnost,“ řekl Kázimí.

Skladování

„Nemocnice neměla systém protipožární ochrany a kvůli stropním podhledům se oheň šířil obrovskou rychlostí… Většina obětí zahynula kvůli tomu, že je bylo třeba převézt a odpojit od ventilátorů. Další se udusili kouřem,“ citovala agentura AFP zástupce civilní ochrany.

Lékaři z nemocnice novinářům řekli, že nádoby s kyslíkem se skladovaly v nevyhovujících podmínkách. Počet obětí je podle nich tak vysoký i proto, že nemocnice nebyla proti požáru dobře zabezpečená a hasičům dlouho trvalo, než se dostali na místo.

Při záchraně pacientů pomáhali i jejich příbuzní. „Oheň se šířil rychlostí blesku… Svého bratra jsem vzal na ulici. Pak jsem se vrátil do posledního patra. Tam nehořelo, ale našel jsem tam devatenáctiletou dívku, která se dusila, byla na pokraji smrti,“ uvedl Ahmed Zaki, který byl v době požáru v nemocnici na návštěvě.

Další vlna

Agentura AP připomněla, že Irák nyní zažívá další vlnu epidemie covidu-19, kdy přibývá průměrně více než osm tisíc nových případů za den. To je v této zemi s 39 miliony obyvatel doposud nejvíce.

V Iráku se první oficiálně potvrzený případ koronavirové infekce objevil loni v únoru. Od té doby se tam podle údajů ministerstva zdravotnictví nakazilo přes milion lidí, z nich 15 217 zemřelo.

Zdravotnictví této blízkovýchodní země, na němž se podepsala desetiletí války, sankcí i zanedbávání, zažívá kvůli pandemii nebývalý nápor. Vláda vyzývá obyvatele, aby se nechali proti covidu-19 očkovat, zájem o vakcinaci je ale nízký kvůli zažité nedůvěře ke zdravotnímu systému i vakcínám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Šéf Bílého domu také řekl, že příměří s Íránem je u konce a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 5 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 6 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 9 hhodinami

Evropský pohled