Polsko musí podle rozhodnutí Evropského soudního dvora okamžitě zastavit uplatňování opatření, které snižuje věk odchodu do důchodu pro soudce Nejvyššího soudu. Soudní dvůr rozhodl v rámci projednávání žaloby podané Evropskou komisí na Varšavu kvůli sporné reformě soudnictví. Nařízení soudního dvora má být uplatněno zpětně.
Předběžným opatřením vyhověl Soudní dvůr Evropské unie žádosti Evropské komise, aby až do konečného verdiktu k polské reformě bylo pozastaveno uplatňování zákonů, které se týkají snížení důchodového věku soudců Nejvyššího soudu. Soudci, na které se nová pravidla vztahují, mají pokračovat v práci za stejných podmínek jako před přijetím zákona.
Kromě toho nemají být činěny jakékoli kroky ke jmenování nových soudců místo těch, kteří by měli odejít na základě nového zákona. Rovněž mají být zastavena opatření směřující ke jmenování nového prvního předsedy Nejvyššího soudu. Varšava má nyní do měsíce a poté vždy jednou za měsíc informovat Evropskou komisi o tom, jaká opatření přijala s cílem splnit požadavky předběžného opatření.
Varšava zaujme stanovisko
Polský premiér Mateusz Morawiecki, který je nyní v Bruselu na summitu EU s asijskými zeměmi, novinářům potvrdil, že jeho země byla o kroku informována. „Během posledních hodin… přišlo oznámení od Evropského soudního dvora. Mohu rozhodně říci, že po důkladné analýze zaujmeme stanovisko,“ citovala agentura Reuters polského premiéra.
Zástupci soudního dvora se zatím k rozhodnutí veřejně nevyjádřili.
Kdo smí zůstat a kdo musí jít? Rozhoduje prezident
Zákon o Nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců ze 70 na 65 let. Pokud chce soudce i po dosažení této věkové hranice v práci pokračovat, musí o to požádat a také musí doložit, že je k tomu zdravotně způsobilý.
Polský prezident Andrzej Duda si navíc vyhradil právo rozhodovat o tom, kterým soudcům výjimku povolí. Portál wyborcza.pl uvedl, že takto se od července, kdy zákon vstoupil v platnost, snaží z Nejvyššího soudu „odstranit“ 22 soudců.
Evropská komise: Polští soudci jsou zároveň soudci EU
Evropská komise Polsko kvůli novému zákonu zažalovala v září a Evropský soudní dvůr požádala, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení. Žaloba EK se zakládá na argumentaci, že jelikož polští soudci rozhodují mimo jiné na základě evropského práva, jsou zároveň soudci EU. Z toho podle Komise vyplývá, že evropské instituce mají právo a povinnost dohlížet na nezávislost polské justice pomocí svých obvyklých nástrojů používaných k vymáhání evropského práva.
Polská vláda naopak tvrdí, že soudnictví patří mezi výlučné kompetence členských států a že Evropský soudní dvůr nemá v tomto případě rozhodovat o stížnosti Evropské komise.
