Rusko odmítlo u soudu OSN žalobu ohledně podpory terorismu na východě Ukrajiny. Kyjev se na tribunál v Haagu obrátil s tím, že Moskva financuje ukrajinské separatisty a na Krymu diskriminuje tamní menšinu Tatarů. Obvinění se podle právníků Ruska neopírá o fakta a soud by se jím měl přestat zabývat.
Ukrajinské obvinění postrádá faktický základ, brání se Rusko u soudu OSN
Marek Příhoda: Rusko bylo v podobné pozici v roce 2008, kdy bylo žalováno Gruzií (zdroj: ČT24)
Obvinění se „neopírá o žádný právní, ani faktický základ“, prohlásil ruský zástupce. Roman Kolodkin z ruského ministerstva zahraničí také uvedl, že ukrajinská obvinění „jsou jasně mimo jurisdikci soudu“.
„Ruská federace plně dodržuje své závazky stanovené smlouvami, na něž se odvolává Ukrajina,“ řekl soudcům Kolodkin. „Nezaznamenali jsme žádný právní, ani faktický základ pro opatření (požadovaná Kyjevem),“ dodal.
Ukrajina v pondělí soudu navrhovala, aby nařídil předběžná opatření v podobě zastavení financování povstalců a diskriminace obyvatel neruského původu. „Tento případ ukáže, zda se mezinárodní právní řád dokáže postavit silným zemím, které porušují právo a nerespektují lidská práva,“ řekla náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Olena Zerkalová v pondělí před senátem 16 soudců.
Soud může trvat i roky
Ukrajina u soudu, který řeší spory mezi státy a zabývá se i sestřelením malajsijského letadla v roce 2014 nad východní Ukrajinou, požadovala, aby rozhodl o porušování dohod o financování terorismu a o rasové diskriminaci, jíž se Rusko podle Kyjeva dopouští na Ukrajině. Samo soudní řízení sice může trvat měsíce i roky, v rámci týdnů by ale soudci mohli nařídit předběžná opatření.
Kyjev si také přeje, aby soud nařídil Rusku napravit veškeré škody způsobené teroristickými činy, které Ruská federace způsobila či jim napomohla, a to včetně sestřelení malajsijského letounu z letu MH-17 s téměř třemi stovkami obětí. Rusko odpovědnost za tuto tragédii popírá.
Ukrajina už dříve zažalovala Rusko kvůli zcizení ropných zdrojů u Krymu i kvůli znečištění ukrajinského území s negativními dopady na Černé moře, a to i během stavby mostu, který má propojit pevninské Rusko s Krymem.
GALERIE
Krymský most bude nejdelší v Rusku – 19 kilometrů. O spojení poloostrova s pevninou přes Kerčský průliv už se pokoušel car i Hitler.
Rusko anektovalo Krym v březnu 2014 po referendu, jehož legitimitu Ukrajina a většina členských států OSN neuznává. Anexe Krymu byla jedním z důvodů, proč Západ zavedl proti Rusku sankce. Vztahy se propadly na nejhorší úroveň od konce studené války.
Moskva účast v konfliktu na východě Ukrajiny popírá. Ruské úřady také popírají pronásledování krymských Tatarů, jejichž předáci zůstali loajální Kyjevu. Boje mezi ozbrojenými separatisty a ukrajinskou armádou si vyžádaly od dubna 2014 okolo 10 tisíc mrtvých.
Mezinárodní soudní dvůr je hlavním soudním orgánem OSN. Rozhoduje právní spory mezi státy a vypracovává právní posudky na žádost vrcholných orgánů světové organizace. Je příslušný k projednávání pouze těch sporů, které mu státy předloží.