Trump zrušil sankce proti Turecku. Zastavit intervenci mohlo jen nasazení desetitisíců vojáků, tvrdí

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Černohorský: Turecko se možná bude muset nějakým způsobem sblížit s Asadem
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu do Sýrie. Trump věří, že Ankara splní své sliby a ukončí bojové operace. Klid zbraní má být trvalý. Kurdští ozbrojenci už podle USA vyklidili sever Sýrie, kam Turecko plánuje poslat uprchlíky.

V úterý se shodli prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan na  podrobnostech o zastavení bojů na severovýchodě Sýrie. Předchozí dohodu o příměří dojednaly s Tureckem Spojené státy. Obě ujednání počítají s odchodem Kurdů ze zóny u hranic s Tureckem. „Zachránili jsme životy mnoha a mnoha Kurdů,“ poznamenal americký prezident.

Trump naznačil, že sankce proti Turecku mohou být opět uvaleny, pokud by se „stalo něco, co by se mu nelíbilo“. Turecký prezident však podle jeho názoru dělá „správnou věc pro svou zemi“. Erdogan považuje kurdské milice YPG za teroristy, které nechce u svých hranic. Do takzvaného bezpečnostního pásma v Sýrii chce vrátit syrské uprchlíky, kterých jsou v Turecku miliony.

Zásah jen tam, kde mají Američané národní zájmy

Na Trumpa se kvůli stažení vojsk ze severu Sýrie před začátkem tureckého útoku snesla vlna kritiky. Kurdové totiž spolu s USA bojovali proti radikálům z Islámského státu. Prezident nyní své rozhodnutí hájil s tím, že zastavit tureckou intervenci by vyžadovalo nasazení desítek tisíc amerických vojáků.

Šéf Bílého domu ale takovou strategii pro Blízký východ odmítá a chce zasahovat jen tam, kde jde jasně o národní, tedy americký zájem. „Kolik Američanů ještě musí na Blízkém východě zemřít v těchto odvěkých sektářských a kmenových konfliktech?“ položil si Trump otázku. Odpověděl na ni tím, že po všech obětech a prolité americké krvi chce nastolit odlišný kurz, který povede k americkému vítězství.

Připomněl, že vláda jeho předchůdce Baracka Obamy mohla odstranit režim syrského prezidenta Bašára Asada, ale neudělala to. Trump kritizoval Obamu za to, že nereagoval na to, když Asadův režim použil chemické zbraně. Dodal, že on sám tak učinil v roce 2017 v odvetě za jiný chemický útok. USA nyní ponechají pouze nízký počet vojáků u syrských ropných polí.

Jeden z velitelů arabsko-kurdské koalice SFD Mazloum Kobani ve středu v reakci na zrušení protitureckých sankcí uvedl, že Trump přislíbil kurdským silám dlouhodobou podporu. Tuto podporu prý šéf Bílého domu navíc v řadě oblastí rozšíří, tweetoval Kobani po údajném telefonickém hovoru s Trumpem.

Podezření ze spáchání válečných zločinů

Zvláštní americký zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey během slyšení ve Sněmovně reprezentantů oznámil, že Turecko se na severovýchodě Sýrie dopustilo několika incidentů, které Spojené státy považují za válečné zločiny, píše Reuters.

Jeffrey uvedl, že USA nyní zprávy o tureckém počínání v Sýrii prověřují a že si od Ankary vyžádaly vysvětlení. Panuje podezření, že Turecko během útoku použilo zakázaný bílý fosfor. Ten se v minulosti kvůli schopnosti samovznícení při styku se vzduchem používal k výrobě samozápalných pum a dělostřeleckých granátů.

Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Zdroj: syria.liveuamap.com

Až stovky členů Islámského státu na svobodě

Jeffrey také potvrdil prohlášení amerického ministra obrany Marka Espera, že během chaosu při turecké invazi uprchlo z vězení v Sýrii přes sto členů Islámského státu. „Nevíme, kde jsou,“ upozornil zvláštní zmocněnec.

Americký odhad počtu členů IS, kteří utekli, je přitom výrazně nižší než ruský. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že ze zajetí zmizelo asi pět stovek lidí včetně bojovníků IS.

Americký prezident v této souvislosti znovu vyzval evropské země, aby převzaly své občany, kteří se přidali k slámskému státu a nyní jsou vězněni na severu Sýrie. Přiznal, že několik radikálů uprchlo, řadu z nich se ale prý podařilo dopadnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
před 1 mminutou

Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.
před 4 mminutami

Násilí gangů na Haiti ohrožuje miliony lidí, rozšířilo se i na venkov

Haiti čelí stále většímu násilí i vážné humanitární krizi. Ozbrojené gangy ovládají většinu hlavního města i země a lidé, kteří byli kvůli ohrožení života a zapalování domů nuceni opustit své domovy, se nyní potýkají i s hladem a následky vysídlení. Humanitární pomoc je však nedostatečná. V ohrožení jsou miliony Haiťanů.
před 1 hhodinou

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
05:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2026 je už nyní klimaticky mimořádný, upozorňuje nová zpráva

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.
před 1 hhodinou

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. V noci na úterý o tom informovala agentura AFP s tím, že nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu.
07:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soudní dvůr EU: Itálie má právo nařídit Metě odškodnit média za použití částí článků

Italský úřad pro dohled nad komunikacemi (AGCOM) měl právo nařídit americké technologické společnosti Meta Platforms, aby odškodnila vydavatele za používání úryvků jejich článků, rozhodl Soudní dvůr EU. Meta provozuje mimo jiné platformy Facebook a Instagram. Rozhodnutí je precedentem, na jehož základě by mohly podobné poplatky platformám stanovit i orgány v dalších zemích.
10:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Keni navrací do místních lesů vzácný druh antilopy, zásadně přispělo Česko

Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.
před 4 hhodinami
Načítání...