Trump se potřetí sešel s Kimem a jako první úřadující prezident USA vstoupil na území KLDR

Nahrávám video

Prezident USA Donald Trump se v hraniční vesnici Pchanmundžom v demilitarizované zóně mezi Korejemi potřetí setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Trump spolu s Kimem překročil demarkační linii a jako první úřadující prezident USA krátce vstoupil na území KLDR. Poté přešli státníci na jihokorejské území. Zde spolu hovořili necelou hodinu. Po skončení jednání Trump oznámil, že se s Kimem dohodl na obnovení rozhovorů o jaderném programu KLDR. Mají začít během několika týdnů. Rychlost podle něj není hlavním cílem.

Donald Trump nejprve musel na Kima u hranic okamžik počkat. Když se setkali, potřásl mu Kim rukou a řekl, že ho rád vidí a že ani nečekal, že se na takovém místě setkají. Poté společně přešli přes hraniční čáru do Severní Koreje, kde si ještě jednou potřásli rukama a zapózovali pro fotografy.

Kim řekl, že Trumpova krátká návštěva v KLDR zlepší vztahy. Označil to za historickou chvíli. Trump to označil za čest.

Prezident Trump a vůdce Kim poté odešli do jednacích prostor Domu svobody na jihokorejské straně, aby hovořili za zavřenými dveřmi. Setkání, které mělo být původně krátké, nakonec trvalo přibližně 50 minut. Po jednání šéf Bílého domu doprovodil Kima na hranici, rozloučil se s ním a vrátil se do objektu.

Nahrávám video

Ještě před jednáním řekl Trump Kimovi, že je rád, že si od prvního okamžiku padli vzájemně do oka a že mu je sympatický. Americkým novinářům potom řekl, že Kim Čong-una pozval na návštěvu Bílého domu, až k tomu bude „vhodná doba“. Dnešek je podle něj velký den pro svět. Věří, že Kim je ochoten opustit nešťastnou minulost.

Jak podotkla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová, snímky amerického prezidenta na území KLDR jsou velice cenné pro severokorejskou propagandu, ale zužitkovat je může i Donald Trump ve své nadcházející prezidentské kampani.

Prezident USA Donald Trump se setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

K čemu povedou dobré osobní vztahy?

Podle předsedkyně Česko-korejské společnosti Jany Chamrové je evidentní a důležité, že si Donald Trump s Kim Čong-unem osobně rozumějí. „Je zásadní, že oba lídři jsou na stejné notě. Ačkoli se jejich administrativy potýkají s řadou problémů ve vzájemných jednáních, osobní linka vztahů Trumpa a Kima je velmi dobrá a pro úspěšnou budoucnost zcela zásadní,“ srovnala.

Připomněla, že zatímco mezi americkým prezidentem a severokorejským vůdcem panují osobní sympatie, jejich administrativy jsou na tom hůře a každá strana vnímá požadavky té druhé jinak.

„Na každé straně se ukazuje, že pochopení problému denuklearizace je jiné a ochota udělat ústupky se neposouvá tak, jak by oba lídři chtěli,“ podotkla koreanistka. Očekává, že spíše než razantní krok k absolutnímu jadernému odzbrojení Severní Koreje dojde k dílčím krokům jako uzavření některých středisek, na kterých jaderný program závisí.

„Velmi důležité jsou schůzky na pracovních úrovních, na které si obě strany vysvětlují, co přesně rozumějí pojmem odzbrojení nebo zastavení jaderného programu. Jde o to, v jaké míře budou obě strany ochotné ustoupit,“ dodala. 

Nahrávám video

Naděje v Japonsku

Jihokorejský prezident Mun, který Trumpa do Pchanmundžomu doprovázel, nedělnímu setkání přisoudil vysokou symbolickou hodnotu.

Japonské ministerstvo zahraničí vyjádřilo naději, že schůzka oživí odzbrojovací rozhovory a také pomůže řešit otázku únosu japonských občanů do KLDR.

Papež František setkání Trumpa s Kimem ocenil jako „významné gesto“, které by se mohlo stát „dalším krokem na cestě k míru“ nejen na Korejském poloostrově, ale na celém světě.

Návštěva pozorovacího postu

Prezident Trump byl v demilitarizované zóně poprvé a poprvé se také podíval do KLDR z místní pozorovací věže. Místo navštívil v doprovodu s jihokorejským prezidentem ještě před vlastním setkáním s Kimem. Průvodci mu z pozorovacího postu ukazovali různé body v krajině.

Podle agentury AP byl americký prezident informován o rozsáhlém rozmístění severokorejského dělostřelectva u hranic. Novinářům řekl, že po jeho prvním setkání s Kimem „veškeré nebezpečí pominulo“. Trump rovněž pozdravil jihokorejské a americké vojáky.

Trump měl demilitarizované pásmo navštívit už při své dřívější návštěvě Jižní Koreje, ale tehdy mu plány zhatilo počasí.

Jen si potřást rukou

Jihokorejský prezident Mun Če-in v neděli uvedl, že Kim nabídku na setkání v hraniční vesnici Pchanmundžom přijal. Mun na tiskové konferenci označil lídry USA a KLDR za velmi odvážné. „Doufám, že prezident Trump se zapíše do dějin jako prezident, který docílí mír na Korejském poloostrově,“ citovala jej agentura AP.

Trump na společné tiskové konferenci s jihokorejským protějškem - ještě před setkáním s Kimem - potvrdil, že si chce se severokorejským vůdcem „jen rychle potřást rukou a pozdravit ho“. Zdůraznil, že mezi nimi funguje osobní chemie a s Kimem si rozumí. Upozornil však také, že USA nespěchají s uvolňováním sankcí proti Severní Koreji.

Americký prezident Donald Trump a jihokorejský prezident Mun Če-in (vlevo) v demilitarizované zóně mezi Korejemi.
Zdroj: AP (ČTK)/Susan Walsh
Donald Trump na pozorovatelně v demilitarizované zóně mezi Korejemi.
Zdroj: AP (ČTK)/Susan Walsh

Dva summity bez velkých výsledků

Trump se před nedělní schůzkou osobně setkal s Kimem dvakrát: loni v červnu v Singapuru a letos v únoru v Hanoji. Summity ale velký posun v otázce denuklearizace Korejského poloostrova nepřinesly a ten druhý dokonce skončil předčasně bez společného prohlášení či dohody.

Spojené státy požadují, aby se Severní Korea nejprve zcela vzdala vývoje jaderných zbraní, teprve potom jsou ochotny odvolat sankce uvalené na KLDR za její jaderné a raketové zbrojní testy. Pchjongjang by zase rád viděl postupné rušení hospodářských sankcí výměnou za dílčí kroky v odzbrojovacím procesu.

O možnosti schůzky se veřejnost dozvěděla teprve v sobotu, když Trump napsal naTwitter, že by při návštěvě hranice rád Kima pozdravil a potřásl si s ním rukou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...