Donald Trump podepsal dekret, kterým nařizuje nerozdělovat rodiny uprchlíků zadržených na hranicích bez dokladů. Jeho politika nulové tolerance se ale prý nemění. Americký prezident podpisem dekretu reagoval na sílící mezinárodní kritiku Spojených států za přístup k dětským migrantům. Později také oznámil, že nařídil úřadům, aby přistěhovalcům bez dokladů odebrané děti vrátily.
Ministerstvo spravedlnosti již požádalo federální soud o změnu pravidel pro zadržování rodin dopadených po nelegálním překročení hranice. „Jde o to, držet rodiny pohromadě, a zároveň zajistit velmi mocné a silné hranice,“ prohlásil Trump při podpisu dekretu. Jeho nařízení ukládá úřadům, aby rodiny migrantů nerozdělovaly a řešily jejich kauzy přednostně. S budováním přístřeší pro internované má pomoci ministerstvo obrany, uvažuje se podle médií o využití čtyř vojenských základen.
Na hranicích s Mexikem bylo od května internováno odděleně od rodičů kolem 2300 dětí, zejména ze Salvadoru, Hondurasu a dalších středoamerických států.
Trump avizoval podpis dekretu jen několik hodin poté, co se proti politice nulové tolerance vůči rodinám ilegálních přistěhovalců ozvala například britská premiérka Theresa Mayová nebo papež František.
Mayová označila dosavadní praxi, kdy nejméně dva tisíce dětí skončilo bez svých rodičů v oplocených boxech detenčních středisek, za znepokojující. „Je to nesprávné, my s tím nesouhlasíme. Spojené království by k něčemu takovému nepřistoupilo,“ řekla premiérka.
Papež František prohlásil, že „populismus není řešením“ světového problému přistěhovalectví. „Mám za to, že nemůžete odmítat lidi, kteří přijdou. Musíte je přijmout, pomoci jim, starat se o ně, doprovázet je a pak hledat, kam je umístit,“ řekl František s tím, že v případě Evropy by to mělo být rovnoměrné po celém starém kontinentu.
- Podle aktivistů je USA jediným státem, který uplatňuje politiku rozdělování rodin u žadatelů o azyl. V Evropské unii je většina žadatelů o azyl držena v přijímacích střediscích, dokud je jejich žádost v procesu vyřizování. Podle Dublinského nařízení musí být lidé registrováni v první zemi, do níž vkročí. Pravidla se země od země liší, rodiny ale většinou zůstávají pohromadě.
- Ani v Austrálii, která uplatňuje jednu z nejpřísnějších migračních politik, jež zahrnuje detenci žadatelů o azyl, kteří dorazí na lodi, ve vzdálených centrech, neuplatňují úřady politiku oddělování dětí od rodičů.
- Zdroj: BBC
Kritiku vyvolala praxe amerických úřadů i na domácí půdě. Klidnou večeři americké ministryně pro vnitřní bezpečnost Kirstjen Nielsenové narušili aktivisti. Bylo podle nich pokrytecké, že jen pár hodin poté, co obhajovala rozdělování rodin ilegálních imigrantů po překročení jižní hranice, vyrazila do mexické restaurace.
„Jak si můžete vychutnat mexickou večeři, když jste nechala deportovat a uvěznit desetitisíce lidí, kteří žádali o azyl ve Spojených státech?“ hájil svůj protest jeden z aktivistů. K zorganizování protestu se přihlásilo hnutí Metro DC Democratic Socialists of America.
Úřady pochybení odmítly
Jak rozdělování rodin v praxi funguje, ukázala agentura AP. Podle ní byly odděleny od rodičů i děti v předškolním věku. Nahrávky plačících dětí a školáků umístěných v drátěných klecích ve společnosti vyvolaly pobouření.
Úřady ale odmítají, že by postupovaly necitlivě. „Nerozdělujeme je, pokud jde o kojené děti. A těch je hodně. Pokud jsou tam zdravotní důvody. Jediné rozdělené rodiny na hraničních přechodech jsou ty, kde nemůžeme rodinné vazby potvrdit,“ uvedl ředitel Agentury pro přistěhovalectví a cla USA Thomas Homan.
Republikánští senátoři chtějí zákaz odebírání dětí zakotvit zákonem
Téma posledních dní se ale může promítnout i do podzimních voleb. Podle posledního průzkumu praxi rozdělování rodin podporuje jen 28 procent Američanů, proti je 57 procent. Mnoho členů Republikánské strany se proto bojí, že jim politika nulové tolerance na podzim uškodí.
Republikáni v Senátu chtějí zákaz odebírání dětí migrantům zakotvit v zákoně. Předložili návrh, podle něhož musejí být dětí mladší 18 let během justičních procedur drženy společně se svými rodiči v bezpečných „rezidentských centrech“. Děti smějí být odebrány jen osobám, které nejsou jejich rodiči nebo které se dopustily vážného zločinu, případně lidem, kteří děti očividně zneužívají nebo pašují.
Soudy by podle návrhu měly projednávat případy rodin imigrantů přednostně. Úřady by pro jejich pobyt měly zřídit tisíc nových lůžek a ministerstvo spravedlnosti pro řešení jejich kauz vyčlenit dalších 225 soudců.
Ještě před podpisem dekretu řešil situaci v Kongresu samotný prezident. Žádal peníze na lepší ochranu hranic. Zároveň ale pod sílícím tlakem veřejného mínění prohlásil, že podpoří jakoukoliv reformu imigračního systému, která ukončí rozdělování rodin.
„Máme zákony, které byly porušovány dlouhé roky, desetiletí. Ale naše jednání bylo velmi dobré,“ prohlásil Trump.
Jeho administrativa rozdělování rodin obhajuje jako důsledek špatné imigrační politiky a díry v právních předpisech. Vinu za současnou krizi připisuje Trump demokratům, které obviňuje, že nemají zájem schválit v Kongresu širší balík imigračních zákonů. Obsahovat mají i stavbu zdi na hranicích s Mexikem, o níž Trump mluvil jako o „krásné“ ve své předvolební kampani.
Kritika trvá
Prezident ale dekretem vášně neuklidnil. Naopak je osočován z pokrytectví a cynismu, když Spojené státy odchází z Rady OSN pro lidská práva s vysvětlením, že je někteří jiní členové nedodržují.
Americké soudy navíc nepovažují za přípustné, aby byly děti spolu s rodiči internovány déle než dvacet dnů. Podle kritiků Bílého domu to otevírá možnost, aby po této době byly děti znovu přistěhovalcům odebrány. Pokud v minulosti soudy celé rodiny držely ve vazebních věznicích, automaticky je po dvaceti dnech propustily, i když jejich kauza nebyla dořešena.
Podle republikánského kongresmana Carlose Curbeloa Bílý dům své rozhodnutí nedomyslel. „Nedošlo jim, jaké mohou být právní následky, pokud budou chtít celé rodiny donekonečna věznit,“ řekl novinářům.
Ministerstvo spravedlnosti hodlá podle agentury Reuters usilovat o to, aby byla dvacetidenní lhůta přípustná pro internaci celých rodin prodloužena. Lhůta není dána zákonem, ale rozhodnutím federálního soudu v Kalifornii, o jehož změnu musí vláda požádat.
