Dvě první dámy Spojených států kritizují rozdělování rodin přistěhovalců. Děti včetně malých končí v oplocených boxech

Nahrávám video
Události: Děti migrantů končí ve „vězení pro desetileté“
Zdroj: ČT24

Do vzrušené debaty o osudu dětí internovaných na jižních hranicích USA kvůli nelegálnímu přechodu svých rodičů se nečekaně vložily americké první dámy – nynější Melania Trumpová a bývalá Laura Bushová. První z nich násilné rozdělování přistěhovaleckých rodin „velmi nerada vidí“, druhé osud dětí „láme srdce“. Prezident Donald Trump ale shazuje vinu na demokraty.

Prezident Donald Trump s platností od května rozhodl o zpřísnění postihu nelegální migrace. Pokus o přechod hranic USA bez povolení je od té doby trestným činem a zadržené osoby jdou do vazby. A protože americké zákony zakazují posílat do věznic děti s jejich provinilými rodiči, jsou potomci migrantů odděleně internováni v provizorních ubytovnách.

Celkem bylo podle ministerstva vnitřní bezpečnosti v důsledku „nulové tolerance“ vůči ilegální migraci izolováno od poloviny dubna do konce května kolem 2 tisíc dětí. Zhruba stovce z nich ještě nebyly čtyři roky.

Jeden z největších detenčních ústavů pro mladistvé vyrostl v budově bývalého skladu supermarketu. Dnes tam žijí stovky chlapců ve věku od 10 do 17 let. Vycházky na dvoře mají povolené na dvě hodiny denně. Politici z řad demokratů mluví o „vězení pro desetileté děti“.

Bývalý šéf CIA Michael Hayden přirovnal rozdělování rodin k nacistickým koncentračním táborům. A kritika teď zní i z řad republikánů a jejich podporovatelů.

Laura Bushová vyzvala k většímu soucitu

Laura Bushová, manželka bývalého republikánského prezidenta George Bushe mladšího, situaci považuje za krutou a nemorální. V komentáři pro list The Washington Post v neděli přirovnala situaci dětí k zadržování etnických Japonců v USA za druhé světové války, tedy k jedné z „nejostudnějších epizod v historii Spojených států“. Podle ní se toto trauma Japonců odrazilo i na jejich zdravotním stavu.

„Oceňuji snahu vlády posílit bezpečnost hranic, ale politika nulové tolerance je krutá. Není to morální. Láme mi to srdce,“ napsala Bushová. „Všichni se shodneme, že náš imigrační systém nefunguje, ale taková nespravedlnost přece nemůže být řešením,“ dodala s tím, že děti v ubytovnách sice mají k dispozici hračky, ale personál má zakázáno se jich dotýkat nebo je utěšovat.

Někdejší první americký pár George a Laura Bushovi
Zdroj: ČTK/AP/Brandon Wade

Laura Bushová připomněla také návštěvu své tchýně a rovněž někdejší první dámy USA Barbary Bushové v domově pro HIV pozitivní děti. „V té době se nákaza HIV považovala za rozsudek smrti a děti, které se s ní narodily, byly považovány za nedotknutelné. Barbara ale zvedla do náruče úzkostného, umírajícího Donovana a pochovala ho,“ dodala Laura s tím, že také dnes by se měli Američané snažit hledat laskavější a citlivější řešení stávající krize.

První dáma Melania: Řídit se zákony, ale i srdcem

Melania Trumpová, jejíž manžel je nekompromisním zastáncem přísného postihu nelegální migrace, vydala prostřednictvím své mluvčí smířlivé prohlášení. „Nerada vidí, že jsou děti odtrhovány od svých rodin a doufá, že obě strany barikády se nakonec dají dohromady a dospějí k úspěšné přistěhovalecké reformě,“ uvedla mluvčí.

„Musíme být země, která se řídí zákony, ale také se řídí srdcem,“ dodala. Na rozdíl od Laury Bushové ale současná první dáma viní ze stávající situace obě strany, ne jen současnou vládu. Melania se přitom většinou k politickým tématům nevyjadřuje.

První americký pár Melania a Donald Trumpovi
Zdroj: ČTK/DPA/Yuri Gripas

Melania je tak dalším kritikem současné politiky z okolí prezidenta Trumpa. Bývalý mluvčí Bílého domu Anthony Scaramucci označil praxi za „nekřesťanskou“ a „neamerickou“. Republikánský senátor Lindsey Graham zase upozornil, že „prezident Trump by mohl tento přístup zastavit jediným telefonátem“.

Spolu s ním se z republikánského tábora ozvala i senátorka Susan Collinsová. „Traumatizuje to děti, které jsou nevinnými oběťmi. A je to proti našim hodnotám,“ prohlásila. Vedle zmíněných Trumpových spojenců se proti současné praxi vymezují rovněž demokraté.

Tentokrát se navíc ke kritice z liberálních médií přidal i konzervativní list The New York Post. Ten  obvykle Trumpův protiimigrační přístup chválí. „Nejde jen o to, že to vypadá hrozně v očích světa. Je to hrozné,“ napsal deník vlastněný Trumpovým spojencem Rupertem Murdochem.

Na reformě není shoda. Trump tlačí na demokraty

Zpřísnění pravidel, které vede k posílání malých dětí do provizorních ubytoven, zásadně odmítají američtí demokraté, ochránci lidských práv a liberální média. Tvrdí navíc, že si prezident touto krutou praxí vynucuje souhlas kongresmanů s reformou migrační politiky, která dlouhé měsíce vázne v parlamentu.

Trump žádá zpřísnění přistěhovaleckých pravidel, stavbu hraniční zdi a řešení osudu mladých migrantů, kteří se v USA ocitli jako děti. A tvrdí, že za dnešní praxi mohou demokraté a jejich imigrační zákony z doby, kdy byli u moci.

„Demokrati by mohli napravit rozdělování rodin tím, že by spolupracovali s republikány na nových zákonech. Potřebujeme zvolit letos v listopadu více republikánů,“ napsal Trump na Twitter s tím, že ani jemu se „nelíbí, že jsou děti odváženy pryč“. Právě z rozdělování rodin a zavírání dětí do detenčních ústavů se teď stalo velké předvolební téma.

Trumpovo stanovisko podporuje i jeho bývalý poradce a vlivný komentátor Steve Bannon. Republikány varoval, aby pod tlakem neustoupili od zpřísnění přistěhovaleckého systému. Je přesvědčen, že by kvůli tomu prohráli podzimní volby. 

Děti po dvaceti v oplocených boxech

Agentura AP přinesla v pondělí reportáž z texaského města McAllen, kde je v budově bývalého velkoskladu internováno několik set dětí. Po dvaceti jsou umisťovány do boxů ohrazených drátěným pletivem.

Osvětlení se ani v noci nevypíná, z vymezených prostor mají děti přístup jen ke společným mobilním toaletám. V samostatném křídle haly přebývají zatčení dospělí. Záběry plačících dětí se pravidelně objevují ve zprávách amerických televizí a na sociálních sítích.

Vláda svůj postup hájí a média a opozici obviňuje z neodpovědnosti a pokrytectví. „Usilujete-li o azyl pro svou rodinu, není důvod porušovat zákon a pronikat přes hranice ilegálně,“ napsala na Twitteru ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10:41Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
18:21Aktualizovánopřed 9 mminutami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
13:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán tvrdí, že zadržel třicet podezřelých ze špionáže pro USA a Izrael

Íránské ministerstvo informací a bezpečnosti oznámilo zadržení třiceti osob včetně jednoho cizince. Tvrdí, že jsou podezřelí ze špionáže ve prospěch Izraele a Spojených států. Cizinec, jehož státní příslušnost nebyla zveřejněna, byl zatčen na severovýchodě Íránu.
před 3 hhodinami

Konflikt s Íránem by neměl zastínit Ukrajinu, shodli se prezidenti Česka a Lotyšska

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.
12:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský odklon od jádra byla chyba, přiznala na summitu von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila v úterý na pařížském summitu o civilním využití nukleární energie evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti, řekl na úvod akce francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropa podle něj musí sjednotit své standardy, lépe propojit energetický trh a konsolidovat rámec státní podpory. Pro podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico (Smer).
14:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
09:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Čína ztrátu ropy z Íránu pocítí, za ajatolláhy ale válčit nebude

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.
11:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...