Dvě první dámy Spojených států kritizují rozdělování rodin přistěhovalců. Děti včetně malých končí v oplocených boxech

Nahrávám video

Do vzrušené debaty o osudu dětí internovaných na jižních hranicích USA kvůli nelegálnímu přechodu svých rodičů se nečekaně vložily americké první dámy – nynější Melania Trumpová a bývalá Laura Bushová. První z nich násilné rozdělování přistěhovaleckých rodin „velmi nerada vidí“, druhé osud dětí „láme srdce“. Prezident Donald Trump ale shazuje vinu na demokraty.

Prezident Donald Trump s platností od května rozhodl o zpřísnění postihu nelegální migrace. Pokus o přechod hranic USA bez povolení je od té doby trestným činem a zadržené osoby jdou do vazby. A protože americké zákony zakazují posílat do věznic děti s jejich provinilými rodiči, jsou potomci migrantů odděleně internováni v provizorních ubytovnách.

Celkem bylo podle ministerstva vnitřní bezpečnosti v důsledku „nulové tolerance“ vůči ilegální migraci izolováno od poloviny dubna do konce května kolem 2 tisíc dětí. Zhruba stovce z nich ještě nebyly čtyři roky.

Jeden z největších detenčních ústavů pro mladistvé vyrostl v budově bývalého skladu supermarketu. Dnes tam žijí stovky chlapců ve věku od 10 do 17 let. Vycházky na dvoře mají povolené na dvě hodiny denně. Politici z řad demokratů mluví o „vězení pro desetileté děti“.

Bývalý šéf CIA Michael Hayden přirovnal rozdělování rodin k nacistickým koncentračním táborům. A kritika teď zní i z řad republikánů a jejich podporovatelů.

Laura Bushová vyzvala k většímu soucitu

Laura Bushová, manželka bývalého republikánského prezidenta George Bushe mladšího, situaci považuje za krutou a nemorální. V komentáři pro list The Washington Post v neděli přirovnala situaci dětí k zadržování etnických Japonců v USA za druhé světové války, tedy k jedné z „nejostudnějších epizod v historii Spojených států“. Podle ní se toto trauma Japonců odrazilo i na jejich zdravotním stavu.

„Oceňuji snahu vlády posílit bezpečnost hranic, ale politika nulové tolerance je krutá. Není to morální. Láme mi to srdce,“ napsala Bushová. „Všichni se shodneme, že náš imigrační systém nefunguje, ale taková nespravedlnost přece nemůže být řešením,“ dodala s tím, že děti v ubytovnách sice mají k dispozici hračky, ale personál má zakázáno se jich dotýkat nebo je utěšovat.

Někdejší první americký pár George a Laura Bushovi
Zdroj: ČTK/AP/Brandon Wade

Laura Bushová připomněla také návštěvu své tchýně a rovněž někdejší první dámy USA Barbary Bushové v domově pro HIV pozitivní děti. „V té době se nákaza HIV považovala za rozsudek smrti a děti, které se s ní narodily, byly považovány za nedotknutelné. Barbara ale zvedla do náruče úzkostného, umírajícího Donovana a pochovala ho,“ dodala Laura s tím, že také dnes by se měli Američané snažit hledat laskavější a citlivější řešení stávající krize.

První dáma Melania: Řídit se zákony, ale i srdcem

Melania Trumpová, jejíž manžel je nekompromisním zastáncem přísného postihu nelegální migrace, vydala prostřednictvím své mluvčí smířlivé prohlášení. „Nerada vidí, že jsou děti odtrhovány od svých rodin a doufá, že obě strany barikády se nakonec dají dohromady a dospějí k úspěšné přistěhovalecké reformě,“ uvedla mluvčí.

„Musíme být země, která se řídí zákony, ale také se řídí srdcem,“ dodala. Na rozdíl od Laury Bushové ale současná první dáma viní ze stávající situace obě strany, ne jen současnou vládu. Melania se přitom většinou k politickým tématům nevyjadřuje.

První americký pár Melania a Donald Trumpovi
Zdroj: ČTK/DPA/Yuri Gripas

Melania je tak dalším kritikem současné politiky z okolí prezidenta Trumpa. Bývalý mluvčí Bílého domu Anthony Scaramucci označil praxi za „nekřesťanskou“ a „neamerickou“. Republikánský senátor Lindsey Graham zase upozornil, že „prezident Trump by mohl tento přístup zastavit jediným telefonátem“.

Spolu s ním se z republikánského tábora ozvala i senátorka Susan Collinsová. „Traumatizuje to děti, které jsou nevinnými oběťmi. A je to proti našim hodnotám,“ prohlásila. Vedle zmíněných Trumpových spojenců se proti současné praxi vymezují rovněž demokraté.

Tentokrát se navíc ke kritice z liberálních médií přidal i konzervativní list The New York Post. Ten  obvykle Trumpův protiimigrační přístup chválí. „Nejde jen o to, že to vypadá hrozně v očích světa. Je to hrozné,“ napsal deník vlastněný Trumpovým spojencem Rupertem Murdochem.

Na reformě není shoda. Trump tlačí na demokraty

Zpřísnění pravidel, které vede k posílání malých dětí do provizorních ubytoven, zásadně odmítají američtí demokraté, ochránci lidských práv a liberální média. Tvrdí navíc, že si prezident touto krutou praxí vynucuje souhlas kongresmanů s reformou migrační politiky, která dlouhé měsíce vázne v parlamentu.

Trump žádá zpřísnění přistěhovaleckých pravidel, stavbu hraniční zdi a řešení osudu mladých migrantů, kteří se v USA ocitli jako děti. A tvrdí, že za dnešní praxi mohou demokraté a jejich imigrační zákony z doby, kdy byli u moci.

„Demokrati by mohli napravit rozdělování rodin tím, že by spolupracovali s republikány na nových zákonech. Potřebujeme zvolit letos v listopadu více republikánů,“ napsal Trump na Twitter s tím, že ani jemu se „nelíbí, že jsou děti odváženy pryč“. Právě z rozdělování rodin a zavírání dětí do detenčních ústavů se teď stalo velké předvolební téma.

Trumpovo stanovisko podporuje i jeho bývalý poradce a vlivný komentátor Steve Bannon. Republikány varoval, aby pod tlakem neustoupili od zpřísnění přistěhovaleckého systému. Je přesvědčen, že by kvůli tomu prohráli podzimní volby. 

Děti po dvaceti v oplocených boxech

Agentura AP přinesla v pondělí reportáž z texaského města McAllen, kde je v budově bývalého velkoskladu internováno několik set dětí. Po dvaceti jsou umisťovány do boxů ohrazených drátěným pletivem.

Osvětlení se ani v noci nevypíná, z vymezených prostor mají děti přístup jen ke společným mobilním toaletám. V samostatném křídle haly přebývají zatčení dospělí. Záběry plačících dětí se pravidelně objevují ve zprávách amerických televizí a na sociálních sítích.

Vláda svůj postup hájí a média a opozici obviňuje z neodpovědnosti a pokrytectví. „Usilujete-li o azyl pro svou rodinu, není důvod porušovat zákon a pronikat přes hranice ilegálně,“ napsala na Twitteru ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 15 mminutami

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 48 mminutami

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach byl krátce poté zrušen a armáda uvedla, že lidé mohou opustit úkryt.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 5 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 6 hhodinami
Načítání...