Dvě první dámy Spojených států kritizují rozdělování rodin přistěhovalců. Děti včetně malých končí v oplocených boxech

2 minuty
Události: Děti migrantů končí ve „vězení pro desetileté“
Zdroj: ČT24

Do vzrušené debaty o osudu dětí internovaných na jižních hranicích USA kvůli nelegálnímu přechodu svých rodičů se nečekaně vložily americké první dámy – nynější Melania Trumpová a bývalá Laura Bushová. První z nich násilné rozdělování přistěhovaleckých rodin „velmi nerada vidí“, druhé osud dětí „láme srdce“. Prezident Donald Trump ale shazuje vinu na demokraty.

Prezident Donald Trump s platností od května rozhodl o zpřísnění postihu nelegální migrace. Pokus o přechod hranic USA bez povolení je od té doby trestným činem a zadržené osoby jdou do vazby. A protože americké zákony zakazují posílat do věznic děti s jejich provinilými rodiči, jsou potomci migrantů odděleně internováni v provizorních ubytovnách.

Celkem bylo podle ministerstva vnitřní bezpečnosti v důsledku „nulové tolerance“ vůči ilegální migraci izolováno od poloviny dubna do konce května kolem 2 tisíc dětí. Zhruba stovce z nich ještě nebyly čtyři roky.

Jeden z největších detenčních ústavů pro mladistvé vyrostl v budově bývalého skladu supermarketu. Dnes tam žijí stovky chlapců ve věku od 10 do 17 let. Vycházky na dvoře mají povolené na dvě hodiny denně. Politici z řad demokratů mluví o „vězení pro desetileté děti“.

Bývalý šéf CIA Michael Hayden přirovnal rozdělování rodin k nacistickým koncentračním táborům. A kritika teď zní i z řad republikánů a jejich podporovatelů.

Laura Bushová vyzvala k většímu soucitu

Laura Bushová, manželka bývalého republikánského prezidenta George Bushe mladšího, situaci považuje za krutou a nemorální. V komentáři pro list The Washington Post v neděli přirovnala situaci dětí k zadržování etnických Japonců v USA za druhé světové války, tedy k jedné z „nejostudnějších epizod v historii Spojených států“. Podle ní se toto trauma Japonců odrazilo i na jejich zdravotním stavu.

„Oceňuji snahu vlády posílit bezpečnost hranic, ale politika nulové tolerance je krutá. Není to morální. Láme mi to srdce,“ napsala Bushová. „Všichni se shodneme, že náš imigrační systém nefunguje, ale taková nespravedlnost přece nemůže být řešením,“ dodala s tím, že děti v ubytovnách sice mají k dispozici hračky, ale personál má zakázáno se jich dotýkat nebo je utěšovat.

Někdejší první americký pár George a Laura Bushovi
Zdroj: ČTK/AP/Brandon Wade

Laura Bushová připomněla také návštěvu své tchýně a rovněž někdejší první dámy USA Barbary Bushové v domově pro HIV pozitivní děti. „V té době se nákaza HIV považovala za rozsudek smrti a děti, které se s ní narodily, byly považovány za nedotknutelné. Barbara ale zvedla do náruče úzkostného, umírajícího Donovana a pochovala ho,“ dodala Laura s tím, že také dnes by se měli Američané snažit hledat laskavější a citlivější řešení stávající krize.

První dáma Melania: Řídit se zákony, ale i srdcem

Melania Trumpová, jejíž manžel je nekompromisním zastáncem přísného postihu nelegální migrace, vydala prostřednictvím své mluvčí smířlivé prohlášení. „Nerada vidí, že jsou děti odtrhovány od svých rodin a doufá, že obě strany barikády se nakonec dají dohromady a dospějí k úspěšné přistěhovalecké reformě,“ uvedla mluvčí.

„Musíme být země, která se řídí zákony, ale také se řídí srdcem,“ dodala. Na rozdíl od Laury Bushové ale současná první dáma viní ze stávající situace obě strany, ne jen současnou vládu. Melania se přitom většinou k politickým tématům nevyjadřuje.

První americký pár Melania a Donald Trumpovi
Zdroj: ČTK/DPA/Yuri Gripas

Melania je tak dalším kritikem současné politiky z okolí prezidenta Trumpa. Bývalý mluvčí Bílého domu Anthony Scaramucci označil praxi za „nekřesťanskou“ a „neamerickou“. Republikánský senátor Lindsey Graham zase upozornil, že „prezident Trump by mohl tento přístup zastavit jediným telefonátem“.

Spolu s ním se z republikánského tábora ozvala i senátorka Susan Collinsová. „Traumatizuje to děti, které jsou nevinnými oběťmi. A je to proti našim hodnotám,“ prohlásila. Vedle zmíněných Trumpových spojenců se proti současné praxi vymezují rovněž demokraté.

Tentokrát se navíc ke kritice z liberálních médií přidal i konzervativní list The New York Post. Ten  obvykle Trumpův protiimigrační přístup chválí. „Nejde jen o to, že to vypadá hrozně v očích světa. Je to hrozné,“ napsal deník vlastněný Trumpovým spojencem Rupertem Murdochem.

Na reformě není shoda. Trump tlačí na demokraty

Zpřísnění pravidel, které vede k posílání malých dětí do provizorních ubytoven, zásadně odmítají američtí demokraté, ochránci lidských práv a liberální média. Tvrdí navíc, že si prezident touto krutou praxí vynucuje souhlas kongresmanů s reformou migrační politiky, která dlouhé měsíce vázne v parlamentu.

Trump žádá zpřísnění přistěhovaleckých pravidel, stavbu hraniční zdi a řešení osudu mladých migrantů, kteří se v USA ocitli jako děti. A tvrdí, že za dnešní praxi mohou demokraté a jejich imigrační zákony z doby, kdy byli u moci.

„Demokrati by mohli napravit rozdělování rodin tím, že by spolupracovali s republikány na nových zákonech. Potřebujeme zvolit letos v listopadu více republikánů,“ napsal Trump na Twitter s tím, že ani jemu se „nelíbí, že jsou děti odváženy pryč“. Právě z rozdělování rodin a zavírání dětí do detenčních ústavů se teď stalo velké předvolební téma.

Trumpovo stanovisko podporuje i jeho bývalý poradce a vlivný komentátor Steve Bannon. Republikány varoval, aby pod tlakem neustoupili od zpřísnění přistěhovaleckého systému. Je přesvědčen, že by kvůli tomu prohráli podzimní volby. 

Děti po dvaceti v oplocených boxech

Agentura AP přinesla v pondělí reportáž z texaského města McAllen, kde je v budově bývalého velkoskladu internováno několik set dětí. Po dvaceti jsou umisťovány do boxů ohrazených drátěným pletivem.

Osvětlení se ani v noci nevypíná, z vymezených prostor mají děti přístup jen ke společným mobilním toaletám. V samostatném křídle haly přebývají zatčení dospělí. Záběry plačících dětí se pravidelně objevují ve zprávách amerických televizí a na sociálních sítích.

Vláda svůj postup hájí a média a opozici obviňuje z neodpovědnosti a pokrytectví. „Usilujete-li o azyl pro svou rodinu, není důvod porušovat zákon a pronikat přes hranice ilegálně,“ napsala na Twitteru ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 30 mminutami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 5 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 6 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 8 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 13 hhodinami
Načítání...