Kubánci v neděli zvolili 605 členů nového parlamentu, který bude příští měsíc volit hlavu státu. Tou se sice poprvé po půlstoletí zřejmě nestane nikdo z dosud vládnoucí rodiny Castrů, velké změny ale karibský ostrov zatím nejspíš nečekají. Nedělní volby označila kubánská opozice podle španělského deníku ABC za „frašku“, podle ní se sice „hlasovalo, ale nevolilo“. Kandidátů bylo totiž stejně jako křesel.
Nedělní hlasování bylo poslední fází dlouhého procesu, který začal loni na podzim nominacemi kandidátů. Ti museli projít filtrem složitého systému kandidátních a volebních komisí na různých úrovních.
Zářijová nominační shromáždění mohla být podle expertů jedinou alespoň trochu demokratickou fází celého volebního procesu.
Opozice si ale už tehdy stěžovala, že jsou její kandidáti diskriminováni. „Nikdo, kdo má jiný názor, nemůže být zvolen,“ řekla deníku ABC nezávislá novinářka Miriam Leivaová.
Na kandidátní listině 605 lidí se ocitli opět historičtí revolucionáři jako José Ramón Fernández (94), José Ramón Machado Ventura (87) nebo Ramiro Valdés (85). V parlamentu znovu usedne i pětapadesátiletá dcera Raúla Castra Mariela Castrová a první místopředseda vlády Miguel Díaz-Canel, který se příští měsíc pravděpodobně stane novou hlavou státu.
V čele Komunistické strany, která je jedinou povolenou stranou v zemi, má ale zůstat šestaosmdesátiletý Raúl Castro.
Nový prezident zřejmě naváže na bratry Castrovy
Sedmapadesátiletý Díaz-Canel má představovat novou generaci, narodil se až po kubánské revoluci z 50. let. Velké změny se od něj ale zřejmě čekat nedají. Tento elektroinženýr je členem ústředního vedení Komunistické strany Kuby už od roku 1997 a jeho prohlášení se nesou v duchu castrismu.
Nedělní volby označil Díaz-Canel za „závazek revoluci“, která je „napadána a ohrožena“ Spojenými státy. Ty podle něj uráží miliony Kubánců a škodí jim.
Volby na Kubě sice oficiálně nejsou povinné, neúčast ale může vést k represím ze strany kubánských úřadů. Podle kubánské komise pro lidská práva a národní smíření je na Kubě za mřížemi asi stovka lidí kvůli svým politickým názorům. Běžná jsou na Kubě krátkodobá zatýkání například proto, aby se lidé nemohli účastnit opozičních demonstrací.
