Vědci přišli na to, proč šikmá věž v Pise ještě nespadla. Jedna z nejznámějších památek světa přežila celkem čtyři zemětřesení. Podle expertů z Bristolské univerzity chrání zvonici kombinace několika faktorů – kromě výšky a pevnosti to je měkká půda, která památku izoluje a stabilizuje v jejím vychýlení.
Tajemství šikmé věže v Pise odhaleno. Před zřícením chrání slavnou zvonici měkká půda
3 minuty
Vědci přišli na to, proč šikmá věž v Pise ještě nespadla
Věž podle expertů „pluje na vlnách“
Osmapadesátimetrová věž v italském městě Pisa přitahuje po staletí pozornost turistů, ale i vědců a inženýrů. Její největší tajemství je teď zřejmě odhaleno. Stejná půda, která kdysi způsobila její nestabilitu a věž přivedla na pokraj kolapsu, jí teď podle odborníků pomáhá přežít seismické otřesy.
Šikmá věž v Pise
„Když otřesy zasáhnou věž, tak ta to nějakým způsobem ustojí a nehýbe se. Země se hýbe, ale věž ne, jako kdyby plula na vlnách. Kdyby půda zůstala strnulá, vlny by do věže narazily a ta by nejspíš spadla,“ vysvětluje profesor z Bristolské univerzity George Mylonakis.
Jedná se o unikátní kombinaci výšky a pevnosti. Památka je vytvořena z mramoru a má velmi silné zdi. Klíčové je přitom podloží, měkká půda totiž věž izoluje a stabilizuje v jejím vychýlení. „Pomoc, kterou věž získává z půdy, je tak důležitá a tak silná, že jsme optimističtí, že přežije další stovky let, ne-li tisíce,“ říká profesor Mylonakis.
Stavba věže se kvůli válkám protáhla na 200 let
Vrchol zvonice v Pise je odkloněn od vertikální osy zhruba čtyři metry. Postavena byla v několika etapách mezi lety 1174 až 1370. Válcová stavba se začala kvůli nepevnému podloží záhy naklánět a tehdejší stavitelé se ji zprvu snažili opticky narovnat vkládáním lichoběžníkových kamenů, naklánění ale nikdy nezastavili.
Věž byla mezi lety 1990 až 2001 pro turisty poprvé po 800 letech existence uzavřená, protože se odborníci obávali jejího zřícení. Experti se v té době pokoušeli o stabilizaci zvonice. Do ukončení prací v roce 2001 se jim podařilo vertikální náklon zmenšit o 40 centimetrů. Následné dlouhodobé monitorování prokázalo, že dál už se věž od své osy neodklání.
Šikmá věž v Pise
Výzkumníci z univerzity v Bristolu se zabývali i jinými případy. Nakloněná je i věž Garisenda a Asinelli v Boloni nebo zvonice kostela San Giorgio dei Greci v Benátkách. I tam je klíčovým faktorem půda.
Věž v Pise, která patří mezi památky na seznamu světového dědictví UNESCO, není nejšikmější věž světa – už v roce 2010 ji překonal luxusní mrakodrap Capital Gate v Abú Dhabí. V současné době stojí nejšikmější věž světa v německém Suurhusenu. Vychýlené budovy se přitom nacházejí i v Česku – třeba zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem.
