Do města Jaffa, které je součástí telavivského okrsku, v noci na sobotu dopadla střela vypálená z Jemenu a zranila dvacet lidí. K útoku se přihlásili jemenští povstalci hútíové. Izraelská armáda oznámila, že střelu se systému protiraketové obrany nepodařilo zachytit a že vyšetřuje, proč se tak stalo. V sobotu večer americká armáda provedla úder na jemenské hlavní město Saná, které kontrolují povstalci.
Střela dopadla nad ránem do parku v Jaffě a zranila několik lidí, kteří kvůli varovným sirénám utíkali do krytu. Některé zranilo sklo z oken okolních domů, které rozbila tlaková vlna. Podle izraelských médií bylo dvacet lidí ošetřeno v nemocnici, ale předpokládá se, že nikdo z nich nebude hospitalizován.
K útoku se přihlásili hútíové a jeden z jejich velitelů poté na sociální síti X napsal několik posměšných vzkazů i v hebrejštině. „Selhání izraelských obranných systémů znamená, že srdce sionistického nepřítele už není v bezpečí,“ napsal. „Protiraketové systémy za miliardy dolarů už nejsou k ničemu,“ dodal.
Regionální velitelství americké armády CENTCOM v sobotu večer oznámilo letecké údery na hlavní město Saná. Podle armády byly cíli úderů „sklad raket a velitelské centrum provozované hútíi, které podporuje Írán“. O explozích v jemenském hlavním městě informoval i reportér agentury AFP.
Druhý zásah za týden
Sobotní zásah Tel Avivu raketou jemenských povstalců je tento týden už druhý. V noci na čtvrtek zasáhla budovu školy v Ramat Ganu v telavivském okrsku hlavice rakety vypálené povstalci, kterou izraelský protiraketový systém zachytil jen částečně. Objekt se zřítil. Nikdo nebyl zraněn, jelikož děti ještě nebyly ve škole.
V noci na čtvrtek nezávisle na tomto útoku podnikla izraelská armáda rozsáhlé údery na přístavy a energetickou infrastrukturu na územích Jemenu kontrolovaných povstalci. Tuto akci podle izraelských médií připravovala několik týdnů v odvetě za dlouhodobé útoky jemenských povstalců.
Šíitští povstalci hútíové, kteří ovládají severozápad Jemenu a které podporuje úhlavní nepřítel Izraele Írán, ostřelují Izrael od loňska kvůli válce v palestinském Pásmu Gazy.
Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel považuje za překvapivé, že se hútiové stále snaží ostřelovat Izrael a že ho dokázali znovu zasáhnout střelami a drony, které nebyly protiraketovým systémem zachyceny.
O příměří se stále jen spekuluje
Válku v Gaze začalo tamní teroristické hnutí Hamás 7. října, kdy vypálilo několik tisíc raket na izraelské území a asi tři tisíce palestinských ozbrojenců vtrhly z Pásma Gazy do izraelského pohraničí, kde povraždily na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 osob unesly do Gazy. Z toho zhruba polovinu propustil Hamás koncem listopadu 2023 při dosud jediném příměří, několik osob propustil jednotlivě a asi osm rukojmí zachránila izraelská armáda.
Tlak na propuštění rukojmí u izraelské veřejnosti dle Daniela stále existuje, vedle toho se však ve vnitřní politice posiluje pozice premiéra Benjamina Netanjahua. „Je to extrémně schopný a cynický politik a nejsem si jistý, jestli bude v otázce rukojmí něco dělat, pokud k tomu nebude dotlačen.“ O možném příměří mezi Izraelem a Hamásem se tak neustále spekuluje, ale spíše jde o „přání otcem myšlenky,“ soudí Daniel.
Rozsáhlé části Pásma Gazy byly během války srovnány se zemí a boje a blokáda tam způsobily hlubokou humanitární krizi. Přibližně 1,9 milionu z 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy muselo opustit domovy, mnozí z nich se přemisťovali vícekrát a často jen do provizorních přístřešků, kde nemají dost jídla ani pitné vody.
