Spojené státy vrátily Iráku vzácnou tabulku s Eposem o Gilgamešovi

Spojené státy vrátily Iráku vzácnou tabulku s úryvky Eposu o Gilgamešovi. Odhaduje se, že artefakt je starý zhruba tři a půl tisíce let. Z Iráku zmizel na začátku 90. let, v roce 2017 ho však objevil znalec ve sbírkách washingtonského Muzea bible, které patří majitelům obchodního řetězce Hobby Lobby, uvedla agentura AFP.

Návrat ztraceného archeologického exponátu uvítal irácký ministr kultury Hasan Nazím. „Navrácení iráckého artefaktu (do vlasti) pro mě znamená navrácení důvěry a sebevědomí do irácké společnosti,“ uvedl ministr.

Dílo bylo americkými úřady zabaveno v roce 2019 a od té doby se ministerstvo spravedlnosti snažilo o návrat tabulky do Iráku, respektive o její formální vlastnictví prostřednictvím zákonů o propadnutí, aby ji mohlo vrátit právoplatným majitelům. Letos v srpnu soud zabavení tabulky schválil.

Postup USA přivítala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulayová. Podle ní to iráckému lidu pomůže „se spojit s jednou stránkou své historie“.

Tabulku našli díky nesrovnalostem v dokumentaci

Tabulka se v Iráku ztratila na začátku 90. let. Do Spojených států se vzácný předmět dostal asi v roce 2003. Obchodník se starožitnostmi, který dílo přivezl do USA, ale zřejmě zfalšoval dokumentaci o původu. V roce 2014 tabulku koupila v aukci za 1,67 milionu dolarů rodina Greenů vlastnící obchodní řetězec Hobby Lobby a tabulku umístila do svého Muzea bible.

Dílo se podařilo objevit díky informacím znalce, který v roce 2017 upozornil na nesrovnalosti v dokumentaci původu. Iráčtí představitelé proto vyzvali zástupce univerzit, muzeí a dalších výzkumných institucí, aby se více zajímali o původ artefaktů, se kterými přichází do styku, a tím pomohli Iráku a dalším zemím získat nazpět uloupená umělecká díla.

Epos o Gilgamešovi je jedním z nejstarších literárních děl. Vznikl ve druhém tisíciletí před naším letopočtem v Mezopotámii, která se rozkládala zhruba na území dnešního Iráku, a ovlivnil mnohá další literární díla i náboženství, která v oblasti vznikla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 8 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 9 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 14 hhodinami
Načítání...