Soud EU nařídil Polsku, aby přestalo kácet v chráněném Bělověžském pralese, a to pod hrozbou pokuty 100 tisíc eur (2,5 milionu korun) denně. Varšava se dosud odmítala příkazu unijního soudu podřídit. Úřady navíc pronásledovaly protestující ochránce přírody, kteří se těžbě dřeva snažili zabránit.
Soud EU hrozí Polsku: Za každý den kácení v Bělověžském pralese zaplatíte 100 tisíc eur
Soudní dvůr nařídil Varšavě, aby nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutí informovala Evropskou komisi o přijatých opatřeních. Tedy aby potvrdila příkaz okamžitě přestat s kácením v pralese, a to až do definitivního vyřešení celého případu. Ten se přitom může táhnout i roky. „Aktivní lesní hospodaření“ má být přípustné jen v odůvodněných případech, nezbytných pro zajištění bezpečí veřejnosti.
Pokud by Brusel shledal, že Polsko nadále neplní toto rozhodnutí, může požádat soud o nové posouzení. V případě, že by kácení pokračovalo, nařídí soud Polsku, aby Evropské komisi zaplatilo pokutu ve výši nejméně 100 tisíc eur denně, poznamenala televize TVN 24.
„Vypořádáme se s tímto problémem. To není první klacek, který hází Polsku pod nohy,“ zareagovala v televizi Beata Kempová, šéfka kanceláře premiérky Beaty Szydlové. Verdikt je podle ní „více ideologický než věcný“. Na dotaz moderátorky, zda si polská vláda může dovolit platit 100 000 eur denně, odpověděla protiotázkou, zda si tedy redaktorka přeje, aby prales úplně zničil kůrovec.
Varšava argumentuje bojem proti kůrovci, ustoupit zatím nehodlala
Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko (PiS) schválil plán obnovení kácení v Bělověžském pralese v březnu loňského roku. Podle nových pravidel by se v následujících deseti letech mohlo vykácet až 188 tisíc metrů krychlových dřeva; dosud byl limit 63 tisíc metrů krychlových. Stát kácení zdůvodňuje bojem proti kůrovci.
Ekologové to však považují za záminku ke zvýšení těžby dřeva pro komerční účely. Podle ochránců životního prostředí rozsáhlé kácení zničí charakter pralesa, který se rozkládá na ploše 1500 čtverečních kilometrů, a v dlouhodobém výhledu se může odrazit i na počtu turistů. Kácet se může i v oblastech, jež byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu.
Ministerstvo ale už dříve zdůraznilo, že dřevorubci nadále nebudou moci kácet v národním parku, který z celkové rozlohy pralesa zabírá asi 10 tisíc hektarů.
GALERIE
Kácení v Bělověžském pralese
Evropská komise se rozhodla podat k Soudnímu dvoru EU na Polsko žalobu v polovině července. Koncem tohoto měsíce pak unijní soud vydal předběžné opatření, kterým zakázal Polsku pokračovat v kácení, dokud definitivně nerozhodne. Varšava to ale nerespektuje a v kácení pokračuje.
V posledním původním pralese na evropském kontinentu, zařazeném do seznamu světového dědictví UNESCO, žije například zubr nebo šest desítek dalších druhů savců. Petici proti intenzivnějšímu kácení podepsaly stovky tisíc Poláků.