Slovenský parlament schválil dohodu o obranné spolupráci s USA, na jejímž základě budou moci američtí vojáci využívat dvě vojenské letecké základny v zemi. Dohodu následně ratifikovala prezidentka Zuzana Čaputová, čímž byly ze strany Slovenska naplněny všechny podmínky pro to, aby smlouva mohla vstoupit v platnost. Proti dohodě vystupují na Slovensku opoziční strany i generální prokurátor. Podle dřívějšího průzkumu nemá ani podporu většiny obyvatel země.
Slovenský parlament schválil vojenskou dohodu s USA
2 minuty
Události: Slovensko-americká dohoda o spolupráci
Pro dohodu hlasovalo 79 poslanců ze 150 členů sněmovny, uvedl web Sme.sk. Proti bylo 60 poslanců, jeden se zdržel.
Představitelé slovenské vlády označili mezivládní dohodu s USA o spolupráci v oblasti obrany za krok ke zvýšení bezpečnosti Slovenska a za potvrzení jeho zahraničněpolitické orientace. „Dohoda nepředstavuje konec slovenské suverenity, právě naopak,“ řekl premiér Eduard Heger po hlasování parlamentu.
Podle ministra obrany Jaroslava Nadě podobnou dohodu uzavřela se Spojenými státy většina členských zemí NATO včetně Maďarska a Polska. Dokument, na jehož základě má Slovensko šanci získat od USA dar přes 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na modernizaci vojenských letišť Kuchyňa a Sliač, Naď podepsal minulý týden při návštěvě Spojených států.
Čaputová prosadila k dohodě takzvanou interpretační doložku, podle které se uvedeným dokumentem nezřizují vojenské základny na Slovensku ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly k dohodě i Spojené státy. Američtí vojáci v minulosti opakovaně cvičili na Slovensku.
„Evropský kontinent, včetně Slovenska, je už několik let terčem hybridních útoků, včetně masivní dezinformační kampaně. Jejím teritoriem jsou lidské mysli a jejím cílem je oslabení našich institucí, destabilizace naší společnosti a snaha ještě více nás vzdálit od našich spojenců. Přijímání této dohody bylo rovněž mohutně doprovázeno šířením dezinformací,“ uvedla prezidentka Čaputová v prohlášení k ratifikaci smlouvy.
Fico spustil petiční akci pro referendum
Šéf opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) a expremiér Robert Fico ohlásil sbírání podpisů pod petici za vypsání referenda o zmíněné dohodě s USA. „Spouštíme petiční akci. Součástí bude i otázka, která se týká i této zrádcovské dohody. Věřím, že občané Slovenské republiky řeknou této smlouvě ne,“ řekl novinářům expremiér.
Fico už dříve tvrdil, že v referendu bude i otázka o předčasných parlamentních volbách. Vypsání nových voleb požadovala už loni petice, kterou podpořil i Smer-SD; ústavní soud ale rozhodl, že navrhovaná otázka není v souladu s ústavou.
Bouřlivé úterý ve sněmovně
Schvalování dohody provázela v úterý obstrukce ze strany opozice, pískot poslanců i pouštění sirény v jednacím sále. V rozpravě stihli vystoupit pouze dva ze tří desítek přihlášených zákonodárců.
Fico v úterý řekl, že dohoda nezabezpečí zvýšení obranyschopnosti země, a že naopak přispěje ke zvyšování napětí. Fico stejně jako další představitelé slovenské opozice vystupuje proti smlouvě, o které ovšem začala Bratislava vyjednávat s USA v době, kdy byl Smer-SD u moci.
„Jde čistě o politický boj. Fico a (další bývalý premiér Peter, pozn. red.) Pellegrini spolu s krajní pravicí využijí jakýkoliv prostředek, aby snížili legitimitu už tak dost otřesené koalice, která nyní na Slovensku vládne. Fico dokáže zmást hodně lidí, což je velmi smutné. Za jeho vlády by taková dohoda nebyla ani v televizi. Teď to ale berou jako další krok, jak se dostat k předčasným volbám,“ řekl k reakcím opozice v Horizontu ČT24 slovenský politolog Samuel Abrahám.
Většina Slováků se vyslovila proti smlouvě
Podle slovenského generálního prokurátora Maroše Žilinky je zmíněná dohoda pro Slovensko nevýhodnější, než byla smlouva o pobytu sovětských vojsk v někdejším Československu po jeho vojenské okupaci z roku 1968. Žilinku za tento postoj kritizovala například vicepremiérka Veronika Remišová, Čaputová to označila za nepochopení faktů a za projev neúcty vůči obětem invaze vojsk Varšavské smlouvy.
V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 procent Slováků vyslovilo proti uzavření zmíněné dohody se Spojenými státy, opačný názor mělo 32 procent respondentů.
