Skotové brexit nechtěli, z EU ale musí odejít. „Nechte nám světlo na cestu zpět,“ vzkazují

Kapitola členství Velké Británie v evropském společenství se po 47 letech uzavírá. I když Britové zůstávají ohledně brexitu rozděleni, v nejsevernější části Spojeného království, Skotsku, jsou emoce ještě výraznější. Skotové se v referendu před čtyřmi lety jasně vyjádřili pro setrvání v EU, nyní se s ní ale musí rozloučit. V Edinburghu už proto spřádají plány pro vypsání dalšího referenda o nezávislosti, které by Skotsku mohlo otevřít cestu zpátky do EU.

Naposledy se Skotové ohledně své nezávislosti rozhodovali před šesti lety a zvolili variantu setrvání ve Spojeném království. S blížícím se brexitem se však zkratka „Indyref2“ (druhé referendum o nezávislosti) objevovala v diskusích i na stránkách skotského tisku stále častěji. 

První ministryně Skotska a šéfka Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová slíbila vypsání plebiscitu hned po loňských parlamentních volbách a britského premiéra Borise Johnsona požádala o svolení.

Jak Skotové hlasovali v referendu o brexitu?
Zdroj: ČT24

Během referenda o brexitu v roce 2016 se 62 procent hlasujících ve Skotsku vyjádřilo pro setrvání v Unii. Šlo o nejvyšší podporu členství ze všech částí Spojeného království. Fakt, že nyní musí Skotové EU opustit, považuje Sturgeonová za „urážku demokracie“.

Johnson však v půlce ledna vzkázal, že skotskému parlamentu potřebnou pravomoc pro vyvolání plebiscitu nepřevede. „Nemohu schválit žádnou žádost o převod pravomocí, který by vedl k dalším referendům o nezávislosti,“ oznámil premiér, který plány skotských nacionalistů dlouhodobě kritizuje.

Podle něj by referendum jen prodloužilo „politickou stagnaci“ v nejsevernější části Spojeného království. „Vy a váš předchůdce (tehdejší první ministr Alex Salmond, pozn. red.) jste učinili osobní slib, že referendum o nezávislosti v roce 2014 je hlasováním, které ,přichází jednou za generaci‘. Spojené království se bude nadále řídit demokratickým rozhodnutím skotského lidu a slibem, který jste jim dali,“ napsal Sturgeonové britský premiér.

Výsledky referenda o nezávislosti Skotska (2014)
Zdroj: ČT24

Navzdory rezolutnímu odmítnutí z Londýna si však skotští poslanci ještě dva dny před brexitem prohlasovali (poměrem 64 ku 54 hlasům), že se situace v jejich zemi od roku 2014 změnila, což vypsání dalšího referenda ospravedlňuje.

„Tato země má právo sama rozhodnout o své budoucnosti,“ připomněla poslancům Sturgeonová. „Mít budoucnost nalinkovanou britskou vládou, která naprosto opovrhuje našimi názory, prostě není dost dobré,“ dodala.

Hlasování však není pro vládu v Londýně nijak závazné a ani podle ministra pro Skotsko Alistera Jacka se nic měnit nebude: „V pátek opouštíme EU a potřebujeme se zaměřit na věci, jako je rybolov, pobřežní komunity nebo obchodní dohoda. Všechny tyto záležitosti jsou důležitější než další referendum, nevraživost a hádky.“

Nicola Sturgeonová
Zdroj: Andrew Milligan/ČTK/PA

Samotné Skoty zatím referendum neláká

Sturgeonová přesto odmítá kapitulovat a ještě během pátku přednese projev, v němž nastíní své další kroky „v kampani zajišťující Skotsku budoucnost nezávislého národa“. Referendum by ráda uspořádala už v druhé půlce letošního roku.

Její urputná snaha se však tak úplně nesetkává s náladami skotské společnosti. V lednovém průzkumu agentury YouGov se sice pro samostatnost vyslovila většina dotázaných, ovšem pouze mírná: 43 procent. Naopak 42 procent dotazovaných Skotů samostatnost odmítlo. Navíc dalších 17 procent bylo nerozhodnutých a zbytek by buď nehlasoval, nebo odmítl odpovědět.

Také výsledek „očištěný“ o respondenty, kteří odmítli odpovědět, případně by v referendu o samostnantosti vůbec nehlasovali, byl velmi těsný: 51 procent pro samostatnost a 49 procent pro setrvání v rámci Spojeného království.

I ohledně konání referenda v nejbližší době jsou Skotové zdrženliví. Pro vypsání plebiscitu ještě letos se vyslovilo 34 procent dotázaných, 56 procent jej naopak odmítlo.

Chuť zopakovat hlasování o samostatnosti však roste v delším časovém horizontu. Během následujích pěti let by mělo být referendum vypsáno podle 44 procent dotázaných, 39 procent si myslí, že nikoli. Zbylých 17 procent nemá na věc názor.

Světýlko pro Skotsko

Když se loni v červnu poprvé scházel nově zvolený Evropský parlament, probrexitoví zástupci Velké Británie se při evropské hymně otočili zády. Naopak europoslanec zvolený za Skotskou národní stranu Alyn Smith své kolegy z celé Evropy požádal, aby „Skotsku nechali svítit světýlko, které mu pomůže najít cestu zpátky do EU“.

Za svá slova si Smith vysloužil potlesk pléna i tehdejšího šéfa Evropské komise Jean-Clauda Junckera a předsedy Evropské rady Donalda Tuska. 

Tento týden Smithova slova znovu připomněl německý europoslanec Erik Marquardt. Od té doby lidé pod hashtagem #LeaveALightOnForScotland sdílejí fotografie s unijními vlajkami nebo se svíčkami, které mají dát Skotům naději, že se do EU jednou vrátí.

Unijní vlajky vylepené v oknech kanceláří poslanců SNP:

Pod heslem Leave A light On se také během pátku po celém Skotsku uskuteční desítky manifestací a průvodů se svíčkami a pochodněmi. Jedna je naplánovaná přímo u budovy skotského parlamentu. Akce s názvem „Missing EU already“ (Už teď EU postrádáme) má skončit zhruba půl hodiny před úderem půlnoci, kdy vejde brexit v platnost.

Mika Blackshawa z pořádající organizace překvapil jak zájem veřejnosti, tak zahraničních médií. „Nemůžu tomu uvěřit. Za poslední čtyři dny jsem dal rozhovor dvanácti štábům. Přijíždějí z celého světa a všichni se chystají zachytit tento den, tento okamžik,“ řekl deníku The National podporujícímu skotskou nezávislost.

Doufá, že celá akce bude mít pozitivní vyznění a neobjeví se žádné rozmíšky. Místo původně plánovaného setkání pár desítek nebo stovek lidí to ale nyní vypadá, že Edinburgh čeká manifestace tisíců Skotů toužících po setrvání v Unii.

Holyrood s britskou, skotskou a unijní vlajkou
Zdroj: Jane Barlow/ČTK/PA

Na rozloučenou…

Stejný vzkaz vyšle i skotský parlament Holyrood. Ani po páteční půlnoci z jeho stožárů totiž nezmizí unijní vlajka. I když měla být podle původních předpokladů stažena ve 23 hodin místního času, poslanci po několikahodinové debatě ve středu odhlasovali, že zůstane dál na svém místě po boku skotské a britské zástavy.

„Někteří budou samozřejmě kritizovat naši akci jako čistě symbolickou, ale v dobách nejistoty a zoufalství jsou to právě symboly a jejich hodnoty, na čem záleží,“ vysvětlila rozhodnutí poslanců ministryně kultury Fiona Hyslopová.

Symbolické rozloučení s Británií zvolili také evropští poslanci. Na středečním zasedání, které bylo pro jejich kolegy ze Spojeného království poslední, jim zazpívali skotskou lidovou píseň Auld Lang Syne, do češtiny překládanou jako Valčík na rozloučenou.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. Íránská státní televize krátce poté informovala o amerických úderech na město Bandar Abbás na jihu země, které se nachází u Hormuzského průlivu.
před 26 mminutami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 4 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.