Skotové brexit nechtěli, z EU ale musí odejít. „Nechte nám světlo na cestu zpět,“ vzkazují

Kapitola členství Velké Británie v evropském společenství se po 47 letech uzavírá. I když Britové zůstávají ohledně brexitu rozděleni, v nejsevernější části Spojeného království, Skotsku, jsou emoce ještě výraznější. Skotové se v referendu před čtyřmi lety jasně vyjádřili pro setrvání v EU, nyní se s ní ale musí rozloučit. V Edinburghu už proto spřádají plány pro vypsání dalšího referenda o nezávislosti, které by Skotsku mohlo otevřít cestu zpátky do EU.

Naposledy se Skotové ohledně své nezávislosti rozhodovali před šesti lety a zvolili variantu setrvání ve Spojeném království. S blížícím se brexitem se však zkratka „Indyref2“ (druhé referendum o nezávislosti) objevovala v diskusích i na stránkách skotského tisku stále častěji. 

První ministryně Skotska a šéfka Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová slíbila vypsání plebiscitu hned po loňských parlamentních volbách a britského premiéra Borise Johnsona požádala o svolení.

Jak Skotové hlasovali v referendu o brexitu?
Zdroj: ČT24

Během referenda o brexitu v roce 2016 se 62 procent hlasujících ve Skotsku vyjádřilo pro setrvání v Unii. Šlo o nejvyšší podporu členství ze všech částí Spojeného království. Fakt, že nyní musí Skotové EU opustit, považuje Sturgeonová za „urážku demokracie“.

Johnson však v půlce ledna vzkázal, že skotskému parlamentu potřebnou pravomoc pro vyvolání plebiscitu nepřevede. „Nemohu schválit žádnou žádost o převod pravomocí, který by vedl k dalším referendům o nezávislosti,“ oznámil premiér, který plány skotských nacionalistů dlouhodobě kritizuje.

Podle něj by referendum jen prodloužilo „politickou stagnaci“ v nejsevernější části Spojeného království. „Vy a váš předchůdce (tehdejší první ministr Alex Salmond, pozn. red.) jste učinili osobní slib, že referendum o nezávislosti v roce 2014 je hlasováním, které ,přichází jednou za generaci‘. Spojené království se bude nadále řídit demokratickým rozhodnutím skotského lidu a slibem, který jste jim dali,“ napsal Sturgeonové britský premiér.

Výsledky referenda o nezávislosti Skotska (2014)
Zdroj: ČT24

Navzdory rezolutnímu odmítnutí z Londýna si však skotští poslanci ještě dva dny před brexitem prohlasovali (poměrem 64 ku 54 hlasům), že se situace v jejich zemi od roku 2014 změnila, což vypsání dalšího referenda ospravedlňuje.

„Tato země má právo sama rozhodnout o své budoucnosti,“ připomněla poslancům Sturgeonová. „Mít budoucnost nalinkovanou britskou vládou, která naprosto opovrhuje našimi názory, prostě není dost dobré,“ dodala.

Hlasování však není pro vládu v Londýně nijak závazné a ani podle ministra pro Skotsko Alistera Jacka se nic měnit nebude: „V pátek opouštíme EU a potřebujeme se zaměřit na věci, jako je rybolov, pobřežní komunity nebo obchodní dohoda. Všechny tyto záležitosti jsou důležitější než další referendum, nevraživost a hádky.“

Nicola Sturgeonová
Zdroj: Andrew Milligan/ČTK/PA

Samotné Skoty zatím referendum neláká

Sturgeonová přesto odmítá kapitulovat a ještě během pátku přednese projev, v němž nastíní své další kroky „v kampani zajišťující Skotsku budoucnost nezávislého národa“. Referendum by ráda uspořádala už v druhé půlce letošního roku.

Její urputná snaha se však tak úplně nesetkává s náladami skotské společnosti. V lednovém průzkumu agentury YouGov se sice pro samostatnost vyslovila většina dotázaných, ovšem pouze mírná: 43 procent. Naopak 42 procent dotazovaných Skotů samostatnost odmítlo. Navíc dalších 17 procent bylo nerozhodnutých a zbytek by buď nehlasoval, nebo odmítl odpovědět.

Také výsledek „očištěný“ o respondenty, kteří odmítli odpovědět, případně by v referendu o samostnantosti vůbec nehlasovali, byl velmi těsný: 51 procent pro samostatnost a 49 procent pro setrvání v rámci Spojeného království.

I ohledně konání referenda v nejbližší době jsou Skotové zdrženliví. Pro vypsání plebiscitu ještě letos se vyslovilo 34 procent dotázaných, 56 procent jej naopak odmítlo.

Chuť zopakovat hlasování o samostatnosti však roste v delším časovém horizontu. Během následujích pěti let by mělo být referendum vypsáno podle 44 procent dotázaných, 39 procent si myslí, že nikoli. Zbylých 17 procent nemá na věc názor.

Světýlko pro Skotsko

Když se loni v červnu poprvé scházel nově zvolený Evropský parlament, probrexitoví zástupci Velké Británie se při evropské hymně otočili zády. Naopak europoslanec zvolený za Skotskou národní stranu Alyn Smith své kolegy z celé Evropy požádal, aby „Skotsku nechali svítit světýlko, které mu pomůže najít cestu zpátky do EU“.

Za svá slova si Smith vysloužil potlesk pléna i tehdejšího šéfa Evropské komise Jean-Clauda Junckera a předsedy Evropské rady Donalda Tuska. 

Tento týden Smithova slova znovu připomněl německý europoslanec Erik Marquardt. Od té doby lidé pod hashtagem #LeaveALightOnForScotland sdílejí fotografie s unijními vlajkami nebo se svíčkami, které mají dát Skotům naději, že se do EU jednou vrátí.

Unijní vlajky vylepené v oknech kanceláří poslanců SNP:

Pod heslem Leave A light On se také během pátku po celém Skotsku uskuteční desítky manifestací a průvodů se svíčkami a pochodněmi. Jedna je naplánovaná přímo u budovy skotského parlamentu. Akce s názvem „Missing EU already“ (Už teď EU postrádáme) má skončit zhruba půl hodiny před úderem půlnoci, kdy vejde brexit v platnost.

Mika Blackshawa z pořádající organizace překvapil jak zájem veřejnosti, tak zahraničních médií. „Nemůžu tomu uvěřit. Za poslední čtyři dny jsem dal rozhovor dvanácti štábům. Přijíždějí z celého světa a všichni se chystají zachytit tento den, tento okamžik,“ řekl deníku The National podporujícímu skotskou nezávislost.

Doufá, že celá akce bude mít pozitivní vyznění a neobjeví se žádné rozmíšky. Místo původně plánovaného setkání pár desítek nebo stovek lidí to ale nyní vypadá, že Edinburgh čeká manifestace tisíců Skotů toužících po setrvání v Unii.

Holyrood s britskou, skotskou a unijní vlajkou
Zdroj: Jane Barlow/ČTK/PA

Na rozloučenou…

Stejný vzkaz vyšle i skotský parlament Holyrood. Ani po páteční půlnoci z jeho stožárů totiž nezmizí unijní vlajka. I když měla být podle původních předpokladů stažena ve 23 hodin místního času, poslanci po několikahodinové debatě ve středu odhlasovali, že zůstane dál na svém místě po boku skotské a britské zástavy.

„Někteří budou samozřejmě kritizovat naši akci jako čistě symbolickou, ale v dobách nejistoty a zoufalství jsou to právě symboly a jejich hodnoty, na čem záleží,“ vysvětlila rozhodnutí poslanců ministryně kultury Fiona Hyslopová.

Symbolické rozloučení s Británií zvolili také evropští poslanci. Na středečním zasedání, které bylo pro jejich kolegy ze Spojeného království poslední, jim zazpívali skotskou lidovou píseň Auld Lang Syne, do češtiny překládanou jako Valčík na rozloučenou.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...