Předseda německé sociální demokracie (SPD) Martin Schulz chce, aby se z Evropské unie v příštích letech stala federace. Její členské země by měly přijmout společnou ústavní smlouvu. Kdo bude proti, má z Unie vystoupit. Schulz to řekl během svého projevu na sjezdu SPD v Berlíně. Sjezd pak rozhodl, že SPD zahájí rozhovory o možnosti vlády s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a potvrdil Schulze v předsednické funkci.
„V příštích letech půjde o budoucnost Evropské unie,“ míní Schulz, podle něhož už nestačí jen drobné reformy, ale je potřeba najít odvahu k zásadním změnám.
„Chci, aby existovala evropská ústavní smlouva, která vytvoří federální Evropu,“ nechal se slyšet šéf SPD, podle něhož by „Spojené státy evropské“ měly spatřit světlo světa do roku 2025.
Ústavní smlouvu by podle něj měl spolu s občany vypracovat konvent. „A až ji budeme mít, tak musí být předložena v členských zemích (k hlasování). A kdo pak bude proti, ten půjde z Evropské unie pryč,“ představil Schulz svůj poměrně radikální návrh.
„Evropa je naše životní pojistka,“ podotkl s tím, že národní státy už na řadu úkolů prostě nestačí. Jen spojená Evropa podle něj může čelit klimatickým změnám, daňovým únikům velkých firem nebo terorismu a migraci.
- Už v letech 2002 až 2003 vytvořil Konvent EU Evropskou ústavu, která ale neprošla referendy ve Francii a Nizozemsku. Euroústavu nahradil posléze jiný reformní dokument – Lisabonská smlouva o fungování unijních institucí.
Bývalý šéf Evropského parlamentu ve svém projevu, který byl často oceňován potleskem delegátů, také tvrdě kritizoval vlády Polska a Maďarska, které se podle něj vzdalují společným hodnotám. „Podívejte se, co se děje v Polsku, kde jsou naše společné hodnoty systematicky podkopávány,“ poznamenal. I Maďarsko se podle něj stále více vzdaluje od evropského společenství.
Šéfka německé vlády Angela Merkelová se v reakci na Schulze vyslovila pro to, aby Evropa do roku 2025 silněji spolupracovala v oblastech obrany, vnitřního trhu nebo zahraniční politiky, tak aby ji ostatní brali vážně. „Jsem přesvědčena, že tato akceschopnost by měla stát v popředí, a nikoliv definice cíle, ať už ho budeme nazývat jakkoliv,“ podotkla.
Omluva za volební debakl, podpora pro rozhovory s CDU/CSU
Sjezd SPD pak vyšel vstříc Schulzově žádosti o podporu, aby zahájil rozhovory o možnosti vlády s konzervativní unií CDU/CSU. Když se Schulz kvůli tomu na straníky obracel, zdůraznil nutnost prosadit program SPD. „Nemusíme vládnout za každou cenu. Ale také bychom neměli říkat, že za žádnou cenu vládnout nechceme,“ prohlásil.
Schulz se přitom během projevu omluvil členům SPD i voličům za historicky nejhorší výsledek, na který strana dosáhla v parlamentních volbách. „Jako kandidát na kancléře jsem za volební výsledek zodpovědný,“ uznal. Po volbách vyjádřili představitelé SPD úmysl odejít do opozice.
Obrátil se na všechny příznivce sociální demokracie, kteří straně před volbami věřili: „Všechny je žádám o prominutí za svůj podíl na této hořké porážce.“ SPD získala 20,5 procenta hlasů, což je nejméně za celou dobu její existence.
Schulz obhájil, na 100 procent ale už nedosáhl
„Nedokážu vrátit čas, ale jako předseda strany bych chtěl přispět k tomu, abychom do budoucna dělali vše lépe,“ slíbil Schulz, který na sjezdu obhajoval funkci šéfa strany. Od šesti set delegátů získal 81,9 procenta hlasů. Ještě na jaře, kdy sociální demokracii přebíral jako její velká naděje, přitom získal plných sto procent.
