Ruští zákonodárci poslali reformu systému do dalšího kola

Moskva - Dolní komora ruského parlamentu dnes poslala do druhého čtení návrhy zákonů z balíku politických reforem. Prezident Dmitrij Medvěděv navrhuje například zjednodušení registrace politických stran nebo obnovení přímé volby hlav jednotlivých regionů, takzvaných gubernátorů. Kandidáty bude ale dál schvalovat Kreml. Vláda Vladimira Putina se mezitím zbavuje úkolů od stávající hlavy státu. Podle dnešního vydání listu Kommersant vláda navrhla prezidentovi, aby přestal kontrolovat plnění svého nařízení využívat ruskou diplomacii k modernizaci země.

Čtyři návrhy zákonů prezidenta Medvěděva se dnes dostaly před zákonodárce. „Nejdůležitějším návrhem je zcela jistě zjednodušení registrace politických stran. Nemůžeme ovšem vědět, jestli nejde o součást nějaké širší hry,“ podotkl Libor Dvořák, redaktor ČRo6. Prezidentský kandidát Vladimir Putin teď totiž chce lidem ukázat vlídnější tvář, a to zejména opozičním silám.

Putinova vláda už se chce Medvěděvova vlivu zbavit

Může se ale jednat i o poslední výkřik odcházejícího Medvěděva. „Celé to jeho prezidentství bylo držením a zahříváním místečka pro Vladimira Putina. Otázka teď je, jak to bude se slibovaným Medvěděvovým premiérstvím,“ poznamenal Dvořák.

Vladimir Putin a Dmitrij Medvěděv
Zdroj: ČTK/AP/Mikhail Metzel

Medvěděv se snaží nespokojenost uklidnit návratem k přímým volbám hlav regionů, gubernátorů, které zrušil jeho předchůdce, či otevřením politického systému jednodušším povolováním nových stran. Skeptici tvrdí, že zásadní změny systému přesto návrhy neobsahují. Sněmovna sice na své jednání přizvala i zástupce mimoparlamentních stran, včetně „nesystémové“ opozice, ale zatím není jasné, kdy a v jaké podobě předlohy definitivně schválí.
   
Opoziční komunisté jsou kupříkladu proti tomu, aby k založení nové strany stačilo jen 500 místo dosavadních 40 tisíc členů, protože to by prý zničilo celý dosavadní systém. Jejich konkurentům ze Spravedlivého Ruska se zase nelíbí, aby výběr kandidátů na gubernátora procházel jakýmkoliv „prezidentským filtrem“, byť v podobě „konzultací“ s hlavou státu. 
Nicméně pro novelu zákona o politických stranách, která má platit od Nového roku, poslanci dnes hlasovali jednomyslně. Do druhého čtení poslali i novelu zákona o volbách gubernátorů. Hlavní otázkou však je, zda se reformy podaří schválit do květnové inaugurace nového prezidenta.

Nahrávám video

Zatímco Medvěděv se ve snaze modernizovat Rusko zaměřoval na sblížení s Evropskou unií a Spojenými státy, Putin počínání Západu tradičně kritizuje a v předvolební kampani dává najevo, že se nehodlá smířit s „diktátem“ a „zvůlí“ USA, které prý nepotřebují „spojence, ale vazaly“. Od Putinova návratu do Kremlu se tak čeká nové ochlazení.

Libor Dvořák, redaktor ČRo6:

„Rusko čekají ekonomické problémy. Medvěděv je liberálnější a mírnější prezident, než byl a zřejmě bude Putin. Nemá jeho autoritu, a proto by pro něj mohlo být těžké vládu řídit. Je tedy možné, že Medvěděv nakonec premiérem nebude.“

Prezidentské volby v Rusku začnou v neděli. V zemi mezitím houstne atmosféra. Na stávajícího premiéra Vladimira Putina prý byl naplánován atentát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 10 mminutami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 23 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
před 36 mminutami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 48 mminutami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 2 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 3 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 4 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.