Ruští vojáci poprvé mimo Krym, Kyjev viní Moskvu z invaze

Kyjev - Ukrajinské ministerstvo zahraničí obvinilo Rusko z vojenské invaze. Ruští vojáci obsadili distribuční stanici plynu na jihovýchodě Ukrajiny blízko Krymu. Jde tak zřejmě o první přesun ruských sil mimo Krym. Kyjev pohrozil, že k zastavení ruské armády použije veškeré prostředky. Ukrajinský parlament rovněž odhlasoval, že dočasně odebere krymskému parlamentu pravomoci. Poslanci o tom rozhodli pouhý den před konáním referenda o připojení Krymu k Rusku.

Nahrávám video

Hlavní události dne kolem ukrajinské krize

  • Ukrajina obvinila Rusko z vojenské invaze. Rusové se prý pokusili proniknout na území v Chersonské oblasti blízko Krymu.
  • V Charkově zemřeli při střetech dva lidé.
  • Rusko vetovalo návrh rezoluce Rady bezpečnosti o neplatnosti krymského referenda.
  • V Moskvě protestovaly proti ruské invazi na Krymu tisíce lidí, stejně tak se sešly tisíce lidí na podporu Putina.
  • Proti ruské invazi na Krym dnes na mnoha místech v Česku demonstrovaly desítky lidí.
  • Ukrajinský parlament dočasně odebral pravomoci krymskému regionálnímu parlamentu. 

Ruští vojáci se podle ministerstva pokusili vstoupit na území zvané Arbatská šipka v Chersonské oblasti. Kontingent asi 120 vojáků obsadil plynovou stanici zhruba deset kilometrů od Krymu. Ministerstvo zahraničí následně obvinilo Rusko z vojenské invaze a vyhradilo si právo použít veškeré prostředky k jejímu zastavení. 

Podle ukrajinské pohraniční stráže však není situace tak vážná, jak ji vidí ministerstvo zahraničí. Prý jim zástupci ruské armády oznámili, že chtějí distribuční stanici hlídat před možnými teroristickými útoky. Pohraniční stráž je proto přesvědčená, že zatím žádný konflikt nehrozí. Krymská proruská vláda k incidentu uvedla, že „domobrana“ zabránila pokusu vyřadit z provozu plynovou stanici, která přestala dodávat plyn nemocnicím a domácnostem. Kolem stanice se prý pohybovali maskovaní lidé, kteří pak utekli.

Zpravodaj ČT na Ukrajině Josef Pazderka údajné proniknutí Rusů do Chersonské oblasti komentuje: „Zpráva je brána velice vážně, jako by naznačovala, že se Rusové nemusejí spokojit s ovládnutím Krymu. Zatím není potvrzené, zda šlo ze strany Rusů jen o průzkumnou akci, nebo zda by se chtěli Rusové v Chersonské oblasti usadit.“ Napjaté situaci na Krymu podle něj nepomáhá ani to, že ruské ministerstvo zahraničí dnes potvrdilo, že bere vážně zprávy o incidentech z Charkova, Doněcku a Krymu a vyhrazuje si právo ochránit bezpečnost svých občanů na Ukrajině.

Ukrajinští poslanci den před krymským referendem rozhodli o odebrání pravomocí krymskému regionálnímu parlamentu. Pro jeho dočasné zrušení hlasovalo 278 ze 450 poslanců ukrajinské Nejvyšší rady. Rozhodli tak poté, co ukrajinský ústavní soud označil nedělní hlasování o odtržení Krymu za protiústavní. Součástí dnešního usnesení ukrajinských poslanců je i návrh zahájit přípravy nových voleb krymského parlamentu.

Jenže rozhodnutí poslanců má v podstatě symbolický charakter a konání referenda stěží zabrání. Krym už zcela zjevně obsadily ruské ozbrojené síly, plebiscit je připraven a Moskva dala najevo, že od jeho podpory nehodlá ustoupit.  

Rusko vetovalo rezoluci RB OSN 

Moskva podle očekávání také vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, který označuje plánované referendum na Krymu za neplatné. Zároveň Rusko vyzývá státy a mezinárodní organizace, aby návrh RB OSN neuznaly. Jenže na stranu Moskvy se řada západních států nepřidá. Například francouzský prezident Hollande dnes řekl, že zítřejší hlasování na Krymu nemá žádnou právní hodnotu a Paříž ani EU jeho výsledky neuznají.

Referendum na Krymu začne v neděli v osm hodin ráno místního času, to znamená v 7:00 SEČ. Hlasování skončí o 12 hodin později, to znamená v osm večer, tedy v 19:00 SEČ.

Podle předsedy organizačního výboru Michajla Malyčeva je vytištěno 1,5 milionu hlasovacích lístků. Na Krymu je podle něj také 623 novinářů zastupujících 129 sdělovacích prostředků a také 135 pozorovatelů ze zahraničí.  

Na samotném poloostrově dnes nicméně podle médií panuje před nedělním referendem napjatý klid. Jenže jinde v zemi je situace vyhrocenější. V Charkově zemřeli v noci na dnešek v přestřelce mezi ukrajinskou krajní pravicí a proruskými aktivisty dva lidé, několik dalších bylo zraněno. Jeden člověk zemřel ve čtvrtek při střetech v Doněcku.

Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 547, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 1 hhodinou

Rekordní počet kadetů zahájí studium na litevské vojenské akademii

Letos má studium na litevské Vojenské akademii generála Jonase Žemaita zahájit rekordních 170 kadetů, stále více mladých lidí se rozhoduje pro kariéru vojenského důstojníka, uvedla akademie ve čtvrtek.
před 2 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII.
08:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kyjev zasáhl ruský bombardér a rafinerii, Moskva zabíjela ukrajinské civilisty

Ukrajinské síly zasáhly na ruské vojenské letecké základně Engels u Saratova strategický bombardér Tu-95MS, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev zasáhl i rafinerii v Jaroslavli, vzdálenou tisícovku kilometrů od frontové linie, doplnil. Řada ukrajinských měst hlásí po ruských útocích mrtvé a zraněné. Okupanti zasáhli mimo jiné hobbymarket či poštovní terminály.
před 2 hhodinami

V kauze překaženého útoku slovenská policie zadržela dalšího muže

Slovenská policie v pátek zadržela dalšího občana Ukrajiny v souvislosti s překaženým útokem na továrnu výrobce bezpilotních systémů Skyeton na východním Slovensku. Řekli to zástupci policie, která v případu už dříve obvinila tři cizince z trestného činu obecného ohrožení. Slovenská policie uvedla, že nedisponuje důkazem, že za chystaným útokem stálo Rusko.
před 3 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 3 hhodinami

Při explozi v Petrohradu zemřel pilot obviněný z válečných zločinů

V Petrohradu při čtvrtečním výbuchu nálože nastražené v autě zahynul ruský vojenský pilot Sergej Sečkov z vrtulníkového pluku, který ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) obvinila z válečných zločinů, informoval v pátek server Agenstvo. Dodal, že Sečkovův otec mu potvrdil, že syn zahynul při výbuchu. Informaci převzala i další média, včetně serveru BBC News.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.