Hrozí „nová Jugoslávie“, děsí se krymského referenda Tataři

Simferopol – Krymští Tataři jsou jediní, kdo se na Krymu organizovaně ozývají proti připojení poloostrova k Rusku. Přestože vztahy mezi nimi a Kyjevem nebyly nikdy příliš vřelé, obavy z důsledků zítřejšího referenda jsou silnější. Muslimská minorita se ruského objetí děsí nejen kvůli více než půl století starým vzpomínkám na imperiální stalinistické manýry Moskvy, ale i kvůli neblahým zkušenostem s místními etnickými Rusy.

Zatímco ruská agentura RIA Novosti postoj Tatarů k zítřejšímu hlasování, v němž se zřejmě většina voličů vysloví pro ruskou anexi Krymu, označila eufemismem „nikoliv jednoduchý“, tatarští političtí vůdci si neberou servítky. „Je to falešné referendum, pouze pokus poskytnout krytí pro ruskou agresi,“ tvrdí šéf sboru zástupců tatarské menšiny Refat Čubarov. „Celý Krym je nyní žádán, abychom se stali kolektivními kolaboranty. O výsledku už bylo rozhodnuto v Moskvě,“ myslí si.

Národní shromáždění Tatarů (medžlis), kterému Čubarov předsedá, proto jen pár dní po oznámení úmyslu krymských poslanců odtrhnout poloostrov od zbytku Ukrajiny vyzvalo k bojkotu referenda. V podmínkách absolutního právního zmatku a v situaci, kdy ulice krymských měst jsou plné vojska, nelze referendum provést, aniž by to vedlo k další destabilizaci situace, upozorňuje Čubarov. Mezinárodní společenství požádal, aby povolalo na Krym „bezpečnostní kontingent OSN“.

„Nikdo nás chránit nebude“

Krymští Tataři, kteří se v počtu až 20 tisíc lidí aktivně podíleli na protestech proti svrhnutému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, jsou momentálně na Krymu fakticky jedinou organizovanou opozicí vůči plánům na spojení poloostrova s Ruskem. Vyšli do ulic a na demonstracích volají po „národní jednotě“. Avšak poté, co se krymská města zaplnila ruskými vojáky, začali tatarští sousedé vytvářet domobrany.

„V zájmu bezpečnosti našeho sousedství, nás totiž nikdo nepřijde ochránit,“ vysvětloval americké televizní stanici CBC Diljaver Rešetov důvody založení hlídek v Simferopolu. Dobrovolníci jsou zde vyzbrojeni pouze baterkami a mapami a v noci kontrolují, kdo do jejich čtvrti Akmechet přijíždí. „Krymští Tataři v noci nespí, musí hlídkovat kolem svých vesnic,“ dodal dobrovolník Seiran Ismagilov. Obavy o bezpečnost turkofonní menšiny na počátku března diplomatickou cestou vyjádřilo i Turecko.

Ačkoliv v dávné minulosti Tataři, vyznáním sunnitští muslimové, celý krymský poloostrov pohodlně ovládali, dnes z více než dvoumilionové populace Krymu tvoří jen asi 12procentní minoritu, tedy něco přes čtvrt milionu lidí (některé údaje hovoří až o 300 tisících Tatarech a 15procentním poměru). Dalších odhadem 150 tisíc krymských Tatarů zůstává v diasporách ve středoasijských republikách.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Berza Simsek

Genocida pokračuje

Do vyhnanství poslal Tatary sovětský diktátor Josif Stalin, který je obvinil z kolaborace s německými nacisty. Podobně jako u Arménů či Řeků bylo ze svého domova v roce 1944 deportováno na Sibiř a do stepí střední Asie (především do Uzbekistánu a Kazachstánu) na 200 tisíc původních obyvatel. Přitom téměř polovina z nich, včetně žen a dětí, v prvních letech exilu zahynula. Zpět do vlasti se mohli Tataři vrátit až v roce 1989 v době perestrojky Michaila Gorbačova.

Ani poté ale jejich útrapy neskončily. Kyjevská vláda neuznala stalinské vyhnání za genocidu a nebyla jim přiznána plnohodnotná občanská práva, jako třeba prohlášení tatarštiny úředním jazykem či zajištění adekvátní zdravotnické péče. Především se ale Tataři po návratu dostávali do sporů s většinovými Rusy odmítajícími se vzdát půdy, jež jim byla po deportaci Tatarů přidělena. „Genocida proti krymským Tatarům stále pokračuje,“ zdůrazňoval v minulosti Refat Čubarov a upozorňoval na ruský šovinismus.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/David Azia

Nevraživost Tatarů k ruskému živlu na Krymu byla natolik silná, že na konci 90. let otevřeně vyjadřovali sympatie čečenským separatistům, kteří tou dobou vedli s jelcinovským Ruskem krvavou partyzánskou válku. Tataři s Čečenci nesdíleli jen víru v islám, ale i stejný osud za Sovětského svazu. I oni byli Stalinem obviněni ze spolupráce s nacisty a přesídleni do Střední Asie. Na Kavkaze dokonce někteří mladí Tataři po boku Čečenců proti Rusům bojovali.

Ruským slibům nevěří

Proruské vedení Krymu se nynější odpor Tatarů vůči referendu a ruské anexi snaží zlomit sliby rozsáhlé autonomie. Do budoucí krymské ústavy chtějí zařadit články o vyhlášení tatarštiny druhým úředním jazykem, o závazném pětinovém podílu Tatarů v řízení exekutivních orgánů a o oficiálním uznání tatarských kulturních a politických organizací.

„Zaručujeme, že nebude žádná národnostní diskriminace, všichni budou mít stejná práva,“ ujišťoval tento týden Tatary krymský premiér Sergej Aksjonov. Muslimové by také v novém útvaru měli mít zajištěnu svobodu vyznání a dostat dvojnásobné kompenzace za újmu utrpěnou při násilném odsunu. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce do Moskvy pozval neformálního vůdce Tatarů Mustafu Džemileva, aby ho o nutnosti spolupracovat s proruským krymským vedením přesvědčil.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Tataři vzhledem k předchozím neblahým zkušenostem slibům krymských politiků přesto nevěří. „Pokud vypukne konflikt, jako menšina budeme první, kdo to odnese,“ tvrdí v Bachčisaraji, někdější metropoli Krymského chanátu, sedmapadesátiletý Usein Sarano, když muezzinové právě do mešity svolávají lidi na polední modlitbu. „Máme strach o naše rodiny, o naše děti. Tohle může být nová Jugoslávie.“

Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala dnes agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
před 1 hhodinou

Zemřel Paolo Bulgari, rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
před 1 hhodinou

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 7 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 9 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 10 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

NATO je připraveno ochránit své členy, řekl Rutte po incidentu v Polsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte přiletěl do Varšavy. Polský premiér Donald Tusk jeho návštěvu oznámil poté, co se na jihovýchodě země v pátek zřítily tři ruské vzdušné objekty. Podle Tuska šlo o úmyslnou provokaci. Rutte v Polsku zdůraznil, že Aliance je vždy připravena zakročit na ochranu svých členů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.